Co o mně řekl Jaroslav Dušek a Thu-Hien o mé knize.

Napsal jsem knihu. Jmenuje se Synchronní svět. Je to transformační kniha. Odpálí vás do nového světa. Do vašeho středu. A přivede k vaší Misi s velkým "M". Obsahuje fotografie, které hovoří holografickým jazykem. Obraz dokáže předat informaci ve více vrstvách, teprve takový vícerozměrný obraz podává skutečnost ve své celistvosti. Nezpochybnitelná shoda takového obrazového záznamu s lineárně odvíjejícím se textem knihy vypíná běžné přísně racionální myšlení a přelaďuje mozek na pravohemisférové uvažování. Vaše mysl se stává synchronní. Je transformována, má novou schopnost zpracovávat podněty, hovořím o zcela novém vidění. Tato rozšířená, celistvě pracující mysl pracuje s informacemi "kvantově", ignoruje například všechny časové roviny. Je to Synchromysl. Vstupenka do holografického světa plného zázraků. 

Zvu všechny do tohoto úžasného synchronního světa. K dispozici bude i anglický překlad, třeba se stane "zlatým standardem" pro převody do dalších jazyků.

Duchovním patronem knihy je Jan Amos Komenský. Zasáhl zásadně do příběhu knihy. Vlastně to byl on, kdo celý Příběh spustil. Kvůli jeho obrazu na dvousetkorunové bankovce jsem v roce 2012 odstartoval celkovou proměnu svého života. Ale to už bych prozrazoval děj. Setkal jsem se s mnoha spřízněnými dušemi a rozpoznal znamení, jakým způsobem se poznávají. (více v knize) Příběh o partnerovi duše je pravdivý a vím, jak ho dosáhnout. Také jsem musel opustit své pohodlí a vydat se do Labyrintu světa, abych našel Ráj srdce. Jestli stálo za to všechno opustit a udělat krok do prázdna? 

Samozřejmě. Jiná cesta neexistuje. Myslíte, že se vaše nějaká životní situace změní tím, že budete čekat na místě až vyhnije? Ne. Jen akce prorazí začarovaný bludný kruh.

Zvětšenina Komenského podobizny na 200 Kč  bankovce.

Metoda, kterou v knize představuji, dostala název Orbis Pictus, tedy Svět v obrazech. (Zase Komenský.) Dokládám v obsáhlé fotodokumentaci (svého vnějšího světa, který rezonuje s vnitřním) že na povrchu běžného viditelna probíhá jakási neviditelná výstava, která obsahuje zcela klíčové informace o našem životním směřování, osudu, poslání. Jsme s ní propojování více než vědomě spíš obrovskou silou nevědomí a silou archetypu. Tvrdím, že je schopná nám dát odpověď na jakoukoliv situaci. Praktické v podnikání, ve vztazích, ve všech oblastech lidského konání.

Co je naprosto skvělá zpráva: Neviditelná výstava je tu pro každého z nás. V každém okamžiku máme všichni možnost, na jakémkoliv místě, čerpat z této vesmírné internetové dálnice. Není třeba žádných "duchovních" schopností, jako umění vidět nějaké vnitřní obrazy, provádět vizualizace či dosáhnout vhledu nějakou meditací. Synchromysl je skutečně pro každého a pracuje jen s reálnými skutečnými jevy, tady na Zemi, které si můžete osahat. 
   
Cituji z obálky:

 " Až se všichni poddáme vesmírnému proudu a naučíme se rozeznávat jeho znamení, nebude slepých uliček. Záležitosti se stanou mnohem hladšími, budou se dít sami od sebe. Povede nás vyšší moudrost, vesmírný řád sám. Dostane se vám praktických doporučení, potvrzení a nápověd od strůjce vašeho osudu, vašeho bytostného Já. Kniha ukazuje, jak vstoupit do této podprahové řeky života a naladit se na náš vnitřní vesmírný řad, na své Tao. Není v ní žádných cvičení, není třeba se učit novým věcem. Vše už máme. Je třeba se jen otevřít. Jen ukazuje na měsíc před vámi. Možná, že jste si ho dosud nevšimli. Bude to váš prst, který na něj jednoho dne upne."

V jeden moment jsem byl přinucen se vzdát, neměl jsem klíč k příběhu knihy a nemohl jsem s ní postupovat dál. (Kniha vzniká 4 roky, a nakonec se skládá ze tří navazujích knih)

Hledal jsem odpověď. Má otázka v kostele Sv. Šimona a Judy zněla:

"Vesmír mě spojil a pak zase rozpojil s jednou dívkou. Jaký byl účel našeho setkání? A co kniha, kterou jsem o našem setkání napsal?"

Odpovědi Jaroslava Duška a známé americké učitelky Thu-Hien najdete od první minuty záznamu tady:

 http://cestyksobe.cz/thu-hien-kostel-sv-simona-a-judy-2-dil/3791

Bod zlomu

Jel jsem na seminář Bod zlomu a pousmíval se nad emaily typu: "Krásný den, již tuto sobotu a neděli proběhne Váš Bod zlomu." Chytře vybraný název, říkal jsem si. Seminář se konal za rohem, kde bydlím. Většinou po Praze musím nějak putovat, není to skutečná synchronicita, ale princip, že se věci dějí snadno, jaksi sami od sebe, s minimálním úsilím, tato skutečnost splňuje. A tak jsem vyšel z domu a na druhém konci ulice vstoupil zase dovnitř. Ocitl jsem se přímo ve svém Bodě zlomu.

Během několika cvičení se odhaluje, že nemám uzavřenou kapitolu rodiče. To je nepříjemné. Musí to už být snad deset let, co jsem si stavěl rodinnou konstelaci a otevřel tak proces poznávání pozadí své rodinné historie. Od té doby jsem na něm pracoval vlastně neustále. Myslel jsem, že mám hotovo. Ale bylo třeba udělat poslední krok. Vůbec se mi do něj nechtělo. Ego, pocit ublížení, přesvědčení o "své" pravdě, slabá vůle k překonání se. Čtu dopis svým rodičům na mikrofon před čtyřicítkou účastníků a slibuji veřejně, že záležitost dokončím.

Je pondělí. Čtu si znovu dopisy. Něco mi na nich nesedí. Chvilku je přepisuji, abych se přiblížil více verzi, kterou cítím, pak to vzdám a řeknu si, že záležitost odložím. Nevím, jak na to. Okamžitě se mi silně zanítí krk a lehce mi vystoupá teplota. Několik dní polehávám a potrvá dva až tři týdny, než se krk zlepší. Nepůjde to jen tak polknout, budu to muset řešit.

Neustále mě bombarduje žádostmi o schůzku jeden přítel. Nehodí se mi to, ale jeho vytrvalý zájem je mi nápadný. Volám mu a celou věc vyložím. Trefa. Má řešení. Jenže se mi úplně nelíbí. Ego, pocit ublížení a tak dál.

Schůzka s jiným přítelem. Čtu mu dopisy. Ukazuje mi, kde se mýlím, kde mé vědomí stojí v kruhu a vytváří si přesvědčení. Kde nejsem schopen vidět skutečnost takovou, jaká je. Vracím se z kavárny domů, uvnitř se mi láme skelet starého myšlení. Prožívám svůj bod zlomu, stávám se svobodným.

Ráno je již docela jednoduché koupit květiny, otevřít své srdce a promluvit si s rodiči. A to docela jinak, než jsem zprvu zamýšlel. Již tomu rozumím. Ego ještě trochu zlobí, nechce se mu do toho rozhovoru, ale překonám to. A to je odpověď na minulý blog, jak vystoupit z kruhu svého přesvědčení a posunout se ve spirále zase o kus výš.

Nemáte vyřešenou minulost, jakékoliv vztahy? Vyřešte je. Nechce se vám do toho, je vám to nemilé se překonat? Přesně, tudy vede jediná cesta.

A co ještě? Kde váháte? Co oddalujete? Na co si netroufnete? Čeho se bojíte?

Jděte a proražte ten kruh. 

Synchronicita vám pomůže. Přihraje vám ten správný seminář, dohodí správného přítele, zavede do správné kavárny. Jen někde uvnitř musí dojít k rozhodnutí. Může se stát, že o něm ani nevíme, někdy taková rozhodnutí děláme s plným vědomím.

Točit se v kruhu je pohodlné, je to naše komfortní zóna. Je zdrcující stát na sklonku života stále na stejném místě. Možná si tehdy slastně připomínáme, jo, povedlo se, měl jsem pohodu. Ale ten křik duše nelze umlčet. Uvnitř moc dobře víte, jak se věcí mají a do čeho jste se nepustili. A tak se jde večer raději zase do kina. Nebo neustále posloucháte nějakou hudbu. Žerete. Užíváte si. Ale jak je chvilka prázdna, ONO se to ozve. Facebook to zase na chvíli zažene. Nikdy jste neměli rádi čajovny. "Nevím, vždycky tam na mě něco sedne, je tam divná atmosféra." Nesnášíte ten prostor, ve kterém se zhmotňují všechny ty nepříjemné otázky: "Kdo vlastně jsi? Co hledáš? Jsi se sebou zadobře? Máš vše hotovo?"

Máte strach TO udělat?

V pořádku, ten vám dá opatrnost. Budete tu situaci respektovat. Protivníci v bojových uměních se také navzájem klaní. Respekt je v pořádku. Strach přetavený v respekt se stává energií vaší akce. Jo! Dali jste to. Řídili jste přes Káhiru! Promluvili jste si s matkou, jak jste se cítili v dětství. Omluvili jste se kámošovi, ego vám to dříve nedovolilo. Nechali jste nudnou práci, vy se přece uživíte i jinak. Tohle není změna. To je transformace. Za vámi se právě bortí starý vychozený kruh, ze kterého jste se dostali. Jste nyní páni své reality. Jste to vy, kdo ji zevnitř ven ovládá. Předtím to bylo obráceně. Ona kontrolovala vás. (Nebezpečná Káhira, mamka, kámoš, situace na pracovním trhu)

To je svobodné Bytí.

Není to jen tak nějaká změna, ale skutečná trans-formace. Tedy přenastavení.
Je trvalá.

Schválně, víte, proč jste to právě Vy, kdo si tu teď čte?
Je to kvůli Vaší příležitosti a mojí nabídce.

Tento text obsahuje určitou energii, je to energie, která mi umožnila transformovat můj předchozí stav a vystoupit z celoživotního kruhu. Můžete toho využít. Berte to jako takový dárek. Při čtení se vám v mysli objevily přesně ty záležitosti tak, jak je vám duše nabídla. Využijte té vlny a ihned jednejte. Zavolejte té kámošce. Přihlašte se na ten kurz, který si teď "nemůžete" dovolit. Vyslovte svou lásku, i když to "nemá" cenu. Jeďte do Káhiry. Čím dříve to uděláte, tím lépe.

Víte co, udělejte to teď. No tak zavolejte mu/jí.
....
...
..
.

Už jste v Káhiře?
Fajn.

Zase na stejném místě?

"Nikdy to předtím nedopadlo."
"Zavolám až zítra, to bude lepší."
"Co by na to řekli lidi."
"To nedám, nejsem dost dobrý."

Vím, máte své důvody.

Vítejte zpátky ve svém ufňukaném zaprděném kruhu.