Hackni sebou. Život nepočká.

Před rokem jsem zavřel všechny své aktivity a dal se do psaní na své knize Synchronní svět na plný úvazek. Hacknul jsem svůj dosavadní způsob života, abych dosáhl svého cíle. 

Hackovat je dnes nutné. 

Foto: I. T. 

Co to je? Hackovat svůj život (lifehacking) je odvaha dělat věci jiným způsobem, efektivněji, neotřele, lépe. Kupa vašich osobních vychytávek, které posunou váš život, zjednoduší a přinesou do něj více proudu: flow. Zesynchronizuje ho. 

Termín hackovat původně pochází z technologického prostředí, a není nic lepší, než si o něm poslechnout slova někoho, kdo ho žije. 

"Hackování je o formě uvažování. Běžný uživatel se pohybuje v jistých hranicích. Hacker je prakticky vždy překonává. Ať jsou jakékoliv."

Esenciální rozhovor:

http://www.lidovky.cz/prekonavani-hranic-me-tesi-i-vzrusuje-zaroven-rika-hacker-ze-ztohoven-1eb-/design.aspx?c=A161123_141953_ln-bydleni_ape

V mém případě bylo hacknutím mého dosavadního způsobu uvažování najmutím editorky. Nejsem bohemiska, aby text splňoval všechny jazykové náležitosti a řemeslné uvyklosti musel bych několik let studovat. Hacknul jsem tuto skutečnost. Jednou za měsíc mám schůzku s editorkou, která mi text: zefektivní, vylepší, odstraní boty, přinese více proudu.
Zesynchronizuje ho. 

Během několik schůzek se stala nečekaná věc. Překonal jsem svou běžnou hranici. Vidím svůj text novýma očima. Editorskýma. Mám schopnost střihu, nadhledu a vidím "boty". Hacknul jsem katedru bohemistiky. 

Hackovat je dnes nutné. Život se stal pestrým a nabitým možnostmi, ale zůstal také stejně krátký. 

Hacknul jsem i tento blog. Poslední příspěvek je ze srpna. Příprava a napsání jednoho blogu je záležitost několika hodin až půldne. V copywriter módu, kterým jsem se do teď živil má cenu 3 500 - 5000 Kč. Neboli je to suma energie, kterou nyní raději věnuji knize. Je to o prioritách.

Chceme tedy do života vnést více jednoduchosti, důvtipu a praktičnosti. Koncentrovat se na to, co je důležité. A to nám přináší zpravidla další lidé a delegování svých záležitostí na ně (editorka) nebo technologie. 

Potíž je, že technologie jsou trochu ďábelského charakteru. Jejích moudrým, kontrolovaným používáním jsou nám prospěšné, neřízeně přivodí závislost. Až digitální demenci, jak tvrdí německý psychiatr ve stejnojmenné knize. 

Čtěte vynikající rozhovor:

http://www.lidovky.cz/internet-je-nebezpecny-jako-azbest-dtw-/lide.aspx?c=A161128_174222_ln_kultura_ELE 

Hledáme tedy nástroj či možná dokonce životní filosofii, jak hacknout svůj život. Každý den něco zlepšit a posunout se dopředu. Přístup Kaisen. Hledáme svou hackingovou rutinu, která zlepší náš život. 

Tady je výcuc mých hacků, vychytávek:

Nemám televizi. Mám svou vizi. 

Používám filtr na zprávy. Nečtu "Parlamentní" listy. 

Dávám si pozor na to, co jím. I v informacích. 

Nesleduji zprávy, které jsou negativní. 

Obecně dávám médiím minimum. (MM)

Zjistil jsem, že mne modeluje hudba. 

Ráno se startuji podle svých energetických potřeb. 

Buď nakopávacími songy nebo pozitivními. 

Při psaní také poslouchám určitou hudbu. Koncentruje mne. Povznáší. 

Nepodceňujte tento bod. Vyzkoušejte. Hudba jde přímo do hlavy, nemám pravdu? 

Je důležité se "zašít." Mozku trvá nějaký čas než dostane svou provozní rychlost. Jako autu, potřebuje se zahřát. Pokud píšu, minimalizuji vyrušení. Vypínat motor kvůli facebooku je řidičská kravina. Howgh.  

Změřte si, kolik času ztratíte s vypnutým motorem. Aplikace měří, kde a jak dlouho trávíte online svůj čas:

www.rescuetime.com 

Zužuji výběr. Nemohu sledovat, kupovat vše. Je dokázáno, že když v obchodě místo 24 marmelád začali nabízet jen 6 druhů, prodej se zvedl desetinásobně. Mozek má rád jednoduchost. Usnadňuje to rozhodování. Kde je rozhodnutí, vzniká forma a určí se směr. Lépe tam teče energie. Podívejte se na nabídku zpráv, možností, marmelád a rychle je vyselektujte. Ano/Ne. Dnešní svět paralyzuje. 

Méně je více i v osobním rozvoji. Začněte s jednoduchým. Chcete každý den cvičit? Dejte si pět minut denně. Podaří se vám to zvednout výše. Půlhodina vás akorát zabije. 

Bacha na prostředí. Pokud chcete omezit pití nebo kouření, ve středeční a páteční partičce se vám to nepovede. Musíte změnit prostředí, pokud se chcete změnit. 

To nejdůležitější dávejte na první místo. Osobní poslání je důležité. Od toho by se měl odvíjet váš denní rozvrh. Vaše osobní proč, hodnoty a principy by měli být v souladu s tím, co celý den děláte. Jít dlouhodobě proti nim se nazývá vyhoření. 

Žijeme ve zlaté éře materialismu. Pohodlně byste přežili s desetinou svých věcí. Materialismus ruinuje planetu. Pokud si koupíš máslo z jiné země než z Čech, protože je zrovna o dvě koruny levnější, jsi prostě divnej. 

Hackli nás němečtí obchodníci. Skoro komplet marže ze spotřeby domácností odcházejí mimo naše území. A my ne a ne dohnat ten západ. Nenápadně se vložili mezi našeho farmáře, výrobce a řemeslníka. Hackni je zpátky. Zajeď na farmu. Domluv se s přáteli, aby se závoz vyplatil. Mléko nepřichází na svět jako pasterované. Jde dokonce bez újmy zmrazit. Jen se zdrcne tuk. Kupuj velká balení přímo u zdroje. Nemít domácí vajíčka je tak trochu stupidní.

Vynikající brambory z Krůsova statku. www.mlynpodhora.cz

Ukliď si. Zbav se nepořádku. Všechno je energie. Všechno haraburdí, které máš, nosíš sebou. Unavuje tě a nevíš o tom. Je to tvůj chaos ve tvém pokoji. Makrokosmos-mikrokosmos platí i pro tebe. A už nic dalšího nekupuj. 

Měl bys jíst v kuchyni. 

Říkej NE tomu, co tě otravuje, ale "musí" se to. Sobci jsou oni, že tě nonstop zatahují do svých záležitostí, zvyků a představ. Jde o tvé přežití.  

Cestuj, když tam zrovna někdo jede. Říká se tomu sdílení. Nebo nabídni jízdu tomu, kdo by jel s tebou. Trojí efekt. On má na benzin. Ty jedeš za sdílenou cenu. Na silnici je o auto méně. Ušetřil jsi planetu, kámo. 

www.blablacar.cz

Navíc rozšiřuješ svou synchronicitu. Měsíce jsme sháněli byt v Klatovech. Je to tu zapikaný. Až jsem jel nedávno s chlapíkem, který mne pronajal svůj. Žádná realitka. On ten byt ani doteď nepronajímal. 

Byt přišel krátce po prosbě, modlitbě chcete-li. Tomu říkám hackování reality. Godhacking. Proste, a bude vám dáno. Vykašlete se na skeptiky.

Bacha na dnešní dobu. Začíná se jí říkat post-pravdivá. (post-truth). Pravda, fakta již nemají dřívější cenu. Cílem je vytvářet emoce, získat přes ně vaši pozornost či hlasy. Čím prázdnější je váš osobní emoční termostat, tím více se budete chtít dobíjet u toho, kdo vám je nabídne. Za cenu toho, že nebudete žít vlastní život. 

K tématu osvícený neurozhovor:

http://relax.lidovky.cz/mozek-vyzaduje-slast-proto-mimo-jine-volime-populisty-rika-neurolog-12a-/zdravi.aspx?c=A161106_172401_ln-zdravi_ele 

Jestli jste se zasekli na něčem opravdu velkém, zkuste pravidlo 10-10-10. 

Není nutné znát přesnou odpověď, ale bude vás jistě nějak navigovat. 

Jaký bude mít efekt vaše rozhodnutí za 10 minut? Za 10 měsíců? Za 10 let?

Jedním z největších hackerů současnosti je papež František. Hacknul katolickou církev. A mně se jeho slova hodí:

1. Žij a nech žít. 

2. Dávej druhým sebe. (Buduj rodinu, mysli na ostatní, přestaň soutěžit, běžet krysí závod, "nemít" stále čas)

3. Životem jdi klidně. (To je děsná pecka, žijeme v klipovém světě, singles tvoří půlku státu, manželství nikoho nezajímá, sbíráme partnery pro zábavu a najednou být se vším v klidu? Prokázat pokoru a laskavost k tomu, co je?)

4. Zdravě trávit volný čas. (Mnoho lidí má vymyšlen den tak, aby se nezastavili. Ono v ten moment přijde prázdno, ozve se hlas, který nás znepokojuje. Kam jdeš? Nejsi neurotický? Musíš mít opravdu tolik aktivit? Jak se cítí dnes tvé děti? Proč vlastně opravdu chodíš do toho fitka? Máš se rád?)

5. Neděle by měla být svátkem. (Pokud ani sedmý den nejsi schopen zasvětit rodině, tak je s tebou ámen)

6. Respekt a starost o přírodu. (Aktuální tempo spotřeby naší planety jsou tři planety na jedno lidstvo. Kde vezmeme další planety? Co pro to můžeš udělat, až zase spustíš svou každodenní rutinu?)

7. Stop negativitě. (Nic není černobílé. Často je to obráceně. Pronoia znamená, že všechno ve vesmíru hraje ve váš prospěch. Opak paranoia. Když o vás někdo hovoří jen negativně, je to na jeho straně. Nízké sebevědomí. Pokud nikoho nežádáte, aby se k vám vyjádřil, ale on to soustavně činí, jde o přenos či projekci. Mluví o vlastních stínech. A tak si dávejte pozor, zda i vy tak někdy nefungujete.)

8. Pravděpodobně to nepotřebujete. (Věci, věci, a další zbytečné věci...)

Přidávám jedno poslední pravidlo. 

Buďte šťastní. Napořád. 

P.S.: Jak hackujete svůj život Vy? Máte zajímavé tipy a odkazy? Podělte se, rád je pošlu dál. 

Bu-lharsko a tajemství života ve dvou minutách.

V Bulharsku musíš kouřit. Narodil ses tam. Nejdříve se venku objevila tvá ručka, dostal jsi do ní cígo a jak jsi chtěl poprvé potáhnout, vyklouzl jsi na svět. Všechna čest tabákovému průmyslu. Spojit se s porodnicemi byl majstrštyk. Na tělíčko vám fixkou rovnou nakreslí vaši značku. Pokud jste ze dvojčat, sponzoruje vás L&M. A pak už jen hulíte. Důležité je nepřestávat. Ženy tu mají v tom samo rovnoprávnost. A možná že jejich cigarety jsou ještě rovnější. Připravovat šopský salát pro zákazníka (mně) v bílé mlze, to už je něco jako podivuhodný olympijský sport. Nejasně si vybavuji, že ženy tu hulí obouruč.

Venkovní luga/lázně nad Burgasem

Bulhaři mají také vynikající orientaci. Jde patrně o nějaké genetické zvýhodnění. Stává se, že ani nestihnu povědět, co chci a už jim vystřelí ruka a velmi razantně ukazují, kam chci jít a kde je to, co hledám. Ta ochota, co nejrychleji a přitom rázně a přesvědčivě pomoci je skutečnou devizou balkánu. Nežli bych se stihl doptat na nějaké zavádějící podrobnosti, už hledím do jejich milých konejšivých jihoslavanských zad. Také oceňuji vypracovanou účelnost a důslednou praktičnost ve službách. Pokud něco chybí v menu, dozvíte se to snad ještě dříve než v kuchyni velmi upřímným, až dojemně snaživým ostřejším vyštěknutím. Všeobecnou dohodou je neusmívat se a učinit z obsluhování to, co opravdu je. Přece odnášení a přinášení určitého počtu nádobí na jednotlivé stoly. Jak kouzelné, překvapivě zenové myšlení. Jak milá snaha ušetřit hostu ze zahraničí spropitné.

Jasně, že jsi rozhodnutý v Bulharsku ochutnat caca rybičky. Trochu tě zarazí, že je u stolů jedí všichni a tak si taky hned jedny dáš. Proč tady všichni do sebe jen perou ty rybky? - přemýšlíš, když se jdeš posadit. Pokropíš citronem a už v tom jedeš. Druhý den chceš to samý, akorát objednáváš dvojtou gramáž. Je ti jasný, proč nikde nic jiného nenabízejí. Protože nic jiného taky nechceš. Někde mezi třetím a čtvrtým dnem je ti trochu blbě, ale dáš si caca rybičky. Prostě to přičteš slunci, abys v tom mohl jet dál. Dalšího dne slunce znovu posílí a začne jít do tuhýho. Nebo do řídkýho, každému, co mu patří. Nyní beru homeopatika a daří se mi už lépe. Jedna porce stojí v Burgasu dvě bulharské měny leva. To je jedno euro. Stálo to za to, to mi věřte.

V Bulharsku kroutěj hlavou jako že ne, ale je to ano. Víš o tom, ale stejně tě to občas dostane. Vlítneš do MHD a zařveš - Jede to do Sea Parku? Odpověď je záporná, nedáš se a řekneš - fakt ne? Všichni znovu kroutěj hlavama, začneš vylejzat, a všimneš si, ze u toho kroutění říkají "Da" jakože ano. Zasměješ se tomu a o deset minut později se venku ptáš na cestu k moři a divíš se, ze tam ani snad žádný nemá být. Přímo nad tím kroutíš hlavou. Je z tebe Bulhar.

Když už jsme u Bulharska, musíme zmínit celý ten neuvěřitelný talent balkánu různě rozestavovat, nechávat nedostavěné, opouštět a nechávat zarůst fungl nové stavby všech velikostí a typů. Rozjedete třeba řadu bytovek, ale někde kolem 90 % finále vás to omrzí, tak to necháte zarůst. Umí to velmi i Srbové, Řekové to maj z krize, tam jsou opuštěné celé čtvrti, a taky, když si nechaj koukat ocelový dráty ze střechy, mají prý nižší daně. Bulhar také rád staví třeba šikovný malý závod uprostřed polí, už to skoro bylo, už to začalo dávat smysl, ale najednou těsně před dokončením se ukázalo, že to fakt takhle na samotě nemá smysl. Nemluvím o občasnostech, je to mega rozsah, klidně 20 % staveb vzniká tam, kde bych je nikde vzniknout nenechal. Ale znáte to. Nesuď, pokud nechodíš v bulharskejch mokasínech, třeba bych byl posedlý tužbou postavit samoobsluhu na Olympu. Dává vám to smysl? Tak to máte balkánské předky.

Co naše západní civilizace totálně projela, to je ztracená bitva o turecké záchody. Začínají až někde na maďarsko-srbské hranici a houstnou až dolů kontinentem k Istanbulu. My jsme je také měli. Třeba v městě Litomyšl na koupálku. Jenže ouha. S touhou po zdánlivě vyšší kulturnosti šli do kopru. Ale střevo je potřebuje. Je to jako s našimi porodnicemi. To nejlepší z tebe vyjde pěkně v podřepu. Zeptej se doktora. Neochotně přizná barvu. Záchodová lobby dnes trůní pevně na svých pozicích a bude těžký ty zabetonovaný porcelánový grázly sejmout. Ale jde o hodně. O hovno. Dnešní výzva. Zkus to dnes udělat někde venku. Jdi do bobku a uvolni svěrač. Budeš mít pocit, že jsi se poprvé opravdu vyprázdnil. A teprve dokonale prázdní, čistí lidé jsou základem každé opravdové civilizace.

Jsem rád, že systém značení v Bulharsku mne udržuje ve střehu. Tady jsme už děsně zlenivěli a když je někde něco napsaný, tak víme, že to tam nejspíš bude. Jsme pak jako ovce. Třeba ubytování jsem vybral proto, že v bytě mělo být wifi. Ještě s báglem na zádech, hned jak jsem dorazil, jsem se znovu zeptal:

"Ta wifi, co jste psal, že tu je, tu je?"
"Ne." řekl Vladimir a tím mi otevřel nový svět.

Měl jsem mu to za zlé, ale jde jen o kulturní nedorozumění. Celé úřady, kavárny, obrovská nádraží tu jsou stavěna rovnou s obřími samolepkami WIFI FREE ZONE. Znamenají jediné, že je to fakt total free zóna bez wifi. Když jsem se v jedné kavárně ptal, proč to na ty dveře dali, řekli mi, aby bylo více lidí. To je 1677 km rozdílu mezi západním a jižním Slovanem v praxi. Vlastně jsme více Němci, než zbytek našeho kmene roztroušeného až po Sibiř. Ale není to jen Vladimir, na letos vydané mapě IC Burgas jsou koleje do venkovních lázní za městem. Jsou ale silně přesvědčivě zavátý a zarostlý, dámě v IC, které bylo tak 25 let, a která mi řekla asi 5x "Vezměte si train" a zapíchla prst do mapy na značku vlaku, by měl někdo říct, že co je naživu, tak tam prostě train už fakt není. Je to train free zone. Jako celé Bulharsko.

Mimochodem, IC jsme hledali přesně půl dne. Neudělali si na sebe žádný cedule. Jedna paní na ulici byla ochotná a vygůglila nám, že v Burgasu žádné IC není. IC, které na sebe nemá cedule, nikdo o něm neví a je nekompromisně neviditelný online. To chceš zažít. A na otázku - Jak se dostanu na malý pláže za městem? - se nadechla a začla mi popisovat cestu do muzea bulharských peněz. Jenže to já vím.

Bulharská měna je leva.

Praktické:

Bulharsko od 700 Kč (jen cesta tam a musíš "lovit" datum)

www.blablacar.cz

Bydlel jsem za tuze pěkných 137 Kč/noc v parádním pokoji v centru, to je svět Airbnb. Jdi do něj a získej ihned 600 Kč na cestovních kreditech, jak jsem to udělal já. Sdílení bydlení je revoluce. Registruj se dnes a rozšiř si možnosti pohybu po planetě.

www.airbnb.cz/c/knovotny12

Denní zpáteční linka do Sofie od Bulharů, lze v ČR kaufnout až do Burgasu, zpáteční za 3000 Kč. Nebo za 3300 v hotovosti na pokladně ve staré hale na Florenci. Po cestě kroasant, suška a nalejí ti kolu. Filmy s bulhar titulky. Na cestu přes Srbsko stále stačí občanka.

https://ardatur.bg/

Burgas: ideál centrála na výlety, ale už samotný je živý, autentický, levný a jsou tam bahenní solné lázně zdarma (kůže jako miminko). Pláže naprosto ok, slunečníky a lehátka zdarma. Je to i průmyslové město a jednou v noci přitáhl dost smrad z přístavu.

Na dohled:

Sozopol (dřevěné baráčky, krásné kostelíky, exkluzivní koupačka) jižně, napravo v zálivu, cca 30 min busem. 

Primorsko - koupací spot. Též busem častěji něž jednou za hodinu.

Nessebar - vidět vlevo v zálivu (na sever) Už dost hotelového typu. Pevnost, old city. Koupačka.

P.S. Samo, že Bulhaři jsou krásný lidi, článek je cíleně nevyvážený, prostě jsem ho tak udělal. Dobrý moment třeba byl, když jsme omylem dojeli až za město na konečnou MHD, byla půlnoc a neměli jsme už leva na cestu zpět. První oslovená dívka nám s velkým úsměvem věnovala na cestu. ( V busech jsou prodavačky lístků a na černo by jet nešlo.)

MERCI, Bulharsko!


NOVÉ VIDEO K CESTOVÁNÍ I K ŽIVOTU:

(není z Bulharka, ale z Izraele)

Tajemství života ve dvou minutách:

Sen, křest a synchronicita.

Fajn, napsal jsem motivační dopis a zabral. Dostanu se na vyprodanou Českou transpersonální konferenci. 

Mám to kousek. Sednu na tramvaj a ucítím vlhkost. Ještě se to dá říci jinak, plave mi prdel ve vodě. Je to červené víno na červené sedačce. Dostanu záchvat smíchu. Transpersonální zážitek. 

Výměna gatí znamená, že přijdu pozdě. Národní dům na Vinohradech je plně nacvakaný, extra řady vzadu jsou plné, stojí se tam. Odhaduji, že je zde 700-800 hostů. 

Zbývá jediné, nějak využít to, proč jsem byl zdržen. První dvě řady nesou reservé s nápisem Mluvčí/čestný host. Vzpomenu si na motivační dopis a posadím se do druhé řady, jsem také tak trochu čestný host. Přede mnou sedí Zdenka Kmuníčková a Stanislav Grof. Díky náhodo rozlitého vína.

Je to neuronový orgasmus. 
Z pódia je ohlášena revoluce vědomí. 

Tomáš Hilgard mluví o tom, jak reagovat, když vaše vidění získá 360 stupňový rozhled, jde o to nutit zrak sledovat jediný bod, focusovat ho. Je to jedna z potíží, pokud zažijete out-of-body experience. (OOBE) Důsledky pro stávající paradigma ohledně vědomí fixované na mozek, jsou fatální. 

Ondřej Bahník byl skvělý. Přirozenost, absolutní pokora a autenticita. Množství předaných informací za 70 min neuvěřitelné. Zpráva číslo 1. Bylina čistec přímý, naše zapomenutá šamanská léčivka. 

Přednáška Jiří Horáčka nebyla přednáška. Infokulomet. Tisíc slidů za minutu. Kadence řeči dvakrát rychlejší než ratatata. Věc? Přírodní psychedelika jsou zakázané jen z blbosti. Odtabuizovat. Umři staré paradigma.  

Problém: lidé po psychedelické zkušenosti se mění, upgradují, rozšířují si vědomí. S tím má problém státní moc. Od nepaměti ji ohrožují svobodně smýšlející jedinci.  

http://video.aktualne.cz/dvtv/psychedelika-zmeni-cloveka-jednou-provzdy-rika-lekar/r~97691520ef3f11e4890a0025900fea04/

Co mne bavilo, Horáček díky svému "přísně" vědeckému zaměření nesdílí názor, že vědomí může existovat mimo mozek. (viz. Tomáš Hilgard)

A to je co činí transpersonální hnutí živým. Je otevřené. Není "sysifovské."
Různé názory jsou respektovány a je jim dán prostor. 

Vynikající byl panel o nenáboženské spiritualitě. Hledali se cesty, jak sblížit a sjednotit vědu se spiritualitou. Václav Cílek to zabil. Není pro sbližování. Po bouřlivější reakci (celý panel byl svolán právě kvůli tomu) upřesnil, že je lze vnímat jako vidličky a nůž. Tedy se doplňují a dávají nám potravu celkového poznání. 

Tomáš Sedláček nesouhlasil a jejich splynutí označil jako za více prorostlé, jako "krkovičku."

Posledním slovem pana Cílka bylo, že venku zrají trnky a že bychom měli jít raději ven. Nasadil si krosnu a rovnou z diskuze tak učinil. 

Pro mne bylo zásadní, že celá konference byla prorostlá jako krkovička synchronicitou. Objevovala se často v příspěvcích, slidech a v příbězích, například Milan Hrabánek, který patří k nejvýraznějším postavám transpersonálního hnutí u nás by bez ní nikdy nedorazil na své první setkání s technikou holotropního dýchání. Zde je úvod do této techniky. 

Nejvíce se pojem synchronicity objevoval v příspěvcích Petra Lisého, který pracuje na knize Archetypové kosmologie. S ním jsem měl možnost téma probrat do hloubky v kuloárech. 

A právě pak se to stalo. Špatně jsem si uzavřel láhev s vodou, vložil do tašky a znovu přišla voda. Byl jsem pokřtěn jak na začátku, tak na konci. 

Výsledek křtu je pro mne zásadní. Na dnešek se mi zdál opakovaně sen, nejdříve černobílý, pak v barvách. Zdá se mi jako mantra. 

Je to nová definice synchronicity. Šup s ní do knihy.

(kniha Synchronní svět stále zraje podle svého timingu, pracuji na ni denně na plný úvazek od 11. 1. 2016. (1111), proto je na blogu nyní méně příspěvků.
viz ZDE.)

Protože transpersonální hnutí staví na zážitku, nikoliv na dogmatech byl součástí koncert i Létajícího koberce a Please the Trees, Vlastimil Marek nechal ochutnal sílu meditačních hudebních nástrojů, workshopy běžely v Raisově sále po celé dva dny.  

Závěr byl emotivní. Ludmila Chřášťanská uvedla v pohyb několik set lidí do tance. Zpívali jsme písně ve všech tradicích abrahamovských. V hebrejské, křesťanské a islámské. Tančilo se za mír. 

S. Grof (mezi světly vzadu) se účastní závěrečného kruhového tance.

Stanislav Grof navrhuje přehodnotit dosavadní praxi nejen v psychiatrii: 
ZDE

Seznámit se s jeho postavou patří ke vzdělání, je to jeden z největších Čechů minulého a tohoto století, rodák z České Třebové.

Zpráva z "druhé" strany. Z přítomnosti.

Myslel jsem, že to video nikdy nezveřejním. 
Přišlo mi, že jsem na něm moc nahatý. 

Dnes mě doběhlo a řekl jsem si, že stydět se za přítomnost je blbost. 
Možná jsem ho nechtěl pustit ven, protože jsem na druhé straně už nebyl. 

zdroj: facebook

Potíž je, že z "druhé" strany, ze strany přítomnosti člověk rychle padá buď dozadu, nebo přepadá dopředu. 

Od té doby se snažím nepřepadat. Vrátit se tam a uvidět svou ruku.  

Zveřejňuji ho proto, že jsem z druhé strany podal zprávu o věcech,
které zní jako nějaký básnický obrat - setkání na úrovni duše a srdce? 
Přecházíme je, to jsou přece ty hollywoodské hlášky z Avatara. 

Jenže ono se to děje a možné se jednou probudíte a vedle vás bude někdo jiný a bude se vás dotýkat. Jenže jen duší a srdcem. Nebudete ho vidět fyzicky. 

Tohle není 3D článek. Nebude vás bavit. 

Můžete se s ním milovat energeticky, do ztráty vědomí.
Může být daleko. A přitom u vás. Můžete ho zřít.  

A tak se na planetě objevují jinak rozměrná partnerství.
Celý nový synchronní svět. 

Když se na druhou stranu dostanete, zjistíte, že je tou první.
Na té jste byli jen dočasně a omylem.

Jak to často na tomto světě bývá, je to obráceně, než nám řekli. 
A pojistili nás na budoucnost a dali prášky na minulost. 

Ale je jen věčné WOW. NOW. 

Když Steve Jobs odešel řekl nejsilnější řeč svého života, ověřenou jeho rodinou a najdete ji ve vyhledávači. 

Ale buďte tu, přítomni, cituji ji totiž zde:

"WOW, WOW, WOW."

RAINBOW ZDE

Smrt je zamilovaná do života. A je to tak v pořádku.

Stalo se to v okamžiku našeho zrození. To už se o nás starala. Protáhla se s námi z ne.bytí. Do světa tady a teď. Dýchá s námi, pozoruje každý náš krok. Miluje nás se smrtelnou vážností. A přeci je v jejím citu něco hlubokého, co nás začne více a více přitahovat až...

Až jednoho dne sami přikročíme k její láskyplné náruči. 

Zlatý elf s křídly

Zlatý elf s křídly, dimenze 14 D. Magie: ne. 

Elfové se rádi baví, vegetariánství nikdy nebude jejich údělem, potřebují pohyb, milují hudbu a umění. Jsou přímí v komunikaci, s drsnějším smyslem pro humor, jsou odolní a vytrvalí a cestu tady na zemi si užívají, každá zábava dobrá. Také vidí svět v širších souvislostech, holisticky. 

Přišli sem bojovat za světlo, pravdu a čistotu proti temnotě. Prorážet cestu pro ostatní a udržovat rovnováhu.

A tak jsem pochopil, proč jsem si v MHD cestou na akci sedl zde:

(každé sedadlo mělo jiný text)

Já vím, je to srandovní a chvíli jsem se rozmýšlel to sem dát. Není to typologie podle Junga. Ale všechny ty informace mně pomohly. Nadsázku ve výše uvedeném, prosím, odečíst. 

Tak se stává nástroj, který není úplně podle vašeho gusta, funkční. A jako každá typologie je obrazná, jsou to jen zástupné názvy, zkratky, symboly pro nějakou skutečnost, kterou chceme popsat. Proč ne. A navíc je to poetické. Pokud byste dali přednost označení. Bytost No. 22E/světlo/zlatá, typ 16D, prosím. 

O co jde? Asi první, nebo rozhodně nejznámější se stala "klasifikátorka" Doreen Virtue. A protože česko-slovenský národ je prý vysokovibrační, máme tady domácí český zdroj podobné klasifikace, dokonce který jde ještě více do hloubky. 

Může platit, že čím vyšší vibrace, tím rychlejší pohyb životem. 

Učit se nějakou životní lekci (nebo pracovat, nebo meditovat v jednom stylu, nebo sledovat jeden druh filosofie) dvacet let na jednom místě? To vám nepůjde.

Čím vyšší vibrace, tím vyšší pnutí. 

Může to malinko drhnout vůči zbytku společnosti. Společnost bude vždycky "hladová" po vyšší vibraci a to tě může stáhnout. Proto člověk "3D" tady může být spokojenější než ty, sebevědomější a může se mu dařit lépe realizovat jeho sny (i když je to "jen" stavba rodinného domku), protože se pohybuje v realitě, která mu vibračně odpovídá a podporuje ho. Pro ty ostatní můžeš být, stejně jako oni tak trochu pro tebe - blázen. 

Tvůj život se bude na věky skládat z up and down cyklů: 

Protože chceš stále dál a výš, dostaneš se tam, překlapneš vibrace o nějaký ten level výš, ale tvé vědomí bude potřebovat nějakou dobu, aby se s tím vyrovnalo, nemluvě o tělu, které právě tráví párek. Přijde korekce, někdo tomu říká držkopád. Ale jinak než tímto postupným prorážením a zkoušením to nejde. Tak si tvoříš nový standard. 

Čím vyšší vibrace, tím větší citlivost. 

Jak vám poroste a bude se zvětšovat vaše energetické pole, bude stále jemnější. Ne každý z minulosti do něj bude ještě pasovat. Záchvaty zbavit se nějakého oblečení. Změna jídelníčku. Poslouchání rozpravy u stolu, o kterého už nikdy nepochopíte "o co go". Nejste hloupí, jen jste vibračně jinde. Prostě hrůzy nebo klady prezidenta jdou mimo vás. Potrvá třeba měsíc než někoho potkáš a najednou, lup, vaše pole se propojí a prokecáte spolu celou noc. Aha, najednou zas tak hloupí nejste.

Citlivost se v jistém bodě protíná se slabostí, a dále je dobré ji už nepodléhat. 

PS: Celkově vibrace duše nahoru dolů nic moc neříká. Účelem je tady být šťastný. Pokud jste happy 3D osoba, jste pro zemi o dost lepší kotva a výhra, než rozstřelená nejzlatější Kráva 22D, pardon. 

PS 2: Možnost získat svou typologii a mnohem víc získáte na pravidelně vyprodaných akcích Ivy a Martina Uhlířových. www.benodis.cz

________________________________________________________

Nové video: Iluze ega, iluze oddělenosti. Co se stane, pohlédneme-li dovnitř?

Jak jsem zase, proti své vůli, začal psát knihu (života)

Když jsem dostal od jedné dívky lapač snů z Brazílie, připevnil jsem si ho na svůj visionboard, přesněji na obálku knihy Synchronní svět. Knihu jsem chtěl již vydat v březnu 2015, ale stále to nebylo ono, vždy nová příchozí situace to nějak přeformátovala.

Užiji si léto a na podzim ji vydám, řekl jsem si. Osud mne zavál do Pobaltí a odtud do Izraele. Vrátil jsem se až před Vánoci a věděl jsem jedno, (bylo mi synchrem odhaleno), že Izrael přinesl "Nový zákon", takové prohloubení vnímání synchronicity a rozšíření Příběhu knihy, že teprve nyní bude kompletní.

Jenže: nějak jsem se k tomu neměl. Život nabízí jednak spoustu povinností, druhak spoustu zábavy. A sednout a psát se mi od návratu vůbec nechtělo. 

Ok, vydám to, jak to je. Tam, kde kniha byla předtím "založena." Čti ZDE. Nechtěl jsem přijmout, že kniha první je sice hotova, ale je jen knihou první, po které má následovat ještě druhá část. 

Jenže přání, které skutečně chceme, na úrovní vyššího Já, si prorazí cestu, ať si myslíme nebo děláme cokoliv.

První část jsem z většiny napsal, protože jsem si zlomil kotník na levé noze. Tak vznikl prostor a usebrání sepsat za měsíce bezmocnosti něco mocného. 

Předevčírem 10. 1. 2016 jsem sejmul svůj visionboard ze stěny, protože jsem ten den vedl novoroční Synchroshop, na kterém se dělá nový. Hleděl jsem na ten lapač snů a najednou mi to došlo. On je to reálný, opravdový LAPAČ snů, polapil mi knihu a zabrzdil ji. S gustem jsem sejmul ten lapač a říkal si, co se bude dít. 

Druhý den 11. 1. 2016, přesně za 24 h jsem si zlomil malíček na pravé noze. 

Co dělám teď?

Hádejte.

Bez protestů mám otevřený Word a píšu druhou, doplňující část, "nový zákon." 
Kniha už není polapena. 

Nikdy bych se k tomu nedokopal. Byl jsem ochoten zapomenout na svůj úkol. 

Vím o sobě, že zde nemám čím lepším přispět, než svou knihou/knihami. 
Poznal jsem svou "plodnost" a málem bych ji nechal ladem.
Zradil ji a nenaplnil svůj úkol. 

V takových chvílích vždy zasáhne nějaký synchro jev, 
aby nás navedl na správnou cestu. 

Cestou do ambulance jsem otevřel facebook a první příspěvek, který na mne vyskočil mi vyrazil dech. Byl psán "synchronně" pro mne, ale jak už to chodí, milý čtenáři, v tuto chvíli je i pro Tebe: 

Je mi 41 let. A pod tímto textem Martina Luthera Kinga byla neodvolatelná "synchro-lokalizace":

"Z Izraele zdraví Zdeněk." 

Těžký je život pod taktovkou synchronicity. Ukáže nám, co máme dělat a řekne, co by se stalo, kdybychom tak neučinili. Umřeli bychom. 

Včera večer jsem se vrátil z nemocnice a na klíčích se mi utrhl suvenýr z Izraele, stará mosazná ručka z bazaru sloužící ke čtení tóry neboli knihy. Držel jsem ji v dlani a řekl si: ok, přišel čas si zase číst v knize.

Cítím se povolaný více než dříve. Není to bezuzdné nadšení. Spíše bdělá pozornost. Vím, kolik úsilí mne čeká a proč jsem se mu chtěl vyhnout.

Přesně: "nechtěl jsem ztratit práci, nechtěl jsem ztratit popularitu a nechtěl jsem být kritizovaný." Proč? Počkejte si na knihu Synchronní svět. 

Chci tímto poděkovat své moudřejší části, že jsem se rozhodl skočil do nového začátku. Stalo se to 11. 1. 2016, víte, mnoho událostí v mém životě se stane v tento 1111 datum. Nový začátek s sebou vždy přináší i nějaký konec. 

A tak jsem skončil s poletováním a nořím se zase do knihy. 

A do jaké své "knihy" se s novým rokem ponoříte VY?

Kde se chováte, jako byste opovrhovali vaším životem, talentem, osudem, posláním, hodnotou?

Jste s partnerem, který splňuje všechny vaše sny? Nebo se přizpůsobujete?

Splnili jste si všechna přání, touhy nebo jste to zase odložili?

Zažíváte takovou intimitu, kterou chcete a vyžadujete?

Vydali jste se tam, kde máte být nebo jste zase v sobě nechali něco umřít?

Buďte k sobě upřímní. 

Okecat to můžete. Protože ta věc, na kterou právě myslíte, je tou Věcí, která vás pomalu zabíjí. 

Hodně lidí umírá obelhaných. Sami sebou. Nejčastěji k sobě mluvíme sami. Nikdo jiný vás ani zklamat nemůže. A pokud někoho slepě milujete, ten člověk se postará o to, aby vám ukázal, že jste slepí. 

Přestaňte žít život, který není k žití. 

Vezměte veškerou svou hodnotu, očekávání, talent, všechny pocity předurčení a všechna nejvnitřnější přání a udělejte je živými. Abyste i živí mohli umřít. 

Buďte kreativní. O-žijete.

Tvořením se stanete Stvořiteli. 

A nesuďte se, pokud to neumíte jinak než tvrdou cestou, jako já. Možná jednou napíšu knihu i jinak než obvázaný z lůžka. 

Jsem plně srozuměn s tím, že to zatím jinak neumím. 

A to je dobrý okamžik pro Nový začátek. 

Krásný nový, tuze synchronní rok, přeji všem trpělivým čtenářům. 

Ať vzkvétáte!

_______________________________________________________________

Nové video: Kreativita je život