Neberte to nijak zle. Být všední a průměrný je v pořádku. Také mne to bavilo. Pohodlně jsem si seděl uprostřed anonymního davu. Pohoda čez. Ale přestalo mne to naplňovat. Cítil jsem se zasekaný. Chtěl jsem se z toho narůstajícího pocitu zbytečnosti a marnosti dostat. Už jsem věděl, že lze od života dostat víc. A že mohu ze sebe více dávat. Vydat se za svou plnou verzí.
Naprosto průměrný život může být skvělý. Na nikoho netlačím. Jenom říkám, že jsou tu lidé jako já nebo vy, kteří tuší, že z života lze vymáčknout víc. (Poslední šance přestat číst. Pokud tě následující řádky budou bolet, nejsou pro tebe.)
Tady je pár věcí, které ti pomůžou
zůstat naprosto přesvědčivě nepozoruhodný:
Nekladeš nikomu již žádné otázky a nezkoumáš zdánlivě dané věci.
Navštěvuješ stejné školy a školení jako všichni ostatní.
Sháníš stejnou práci jako všichni ostatní.
Vezmeš si největší hypotéku a to hned, jak to jde.
Pracuješ ve stejné práci desítky let.
Přemýšlel jsi, že bys založil firmu, ale nikdy jsi to neudělal.
Myslel jsi, že bys se stal umělcem, ale nikdy jsi to neudělal.
Mluvíš o napsání knihy, ale nikdy jsi to neudělal.
Přemýšlíš, že by ses stal malířem, ale nikdy jsi to neudělal.
Uvažoval jsi, že se naučíš finsky, ale nikdy jsi to neudělal.
Chtěl jsi si troufnout na prima holku, ale neudělal jsi to.
Chtěl si zůstat u jedné prima holky, ale utekl jsi.
Myslíš si, že jediný způsob, jak se stát svobodný, je získat jinou práci.
Přijal si konstrukt, že rodina ti brání dělat, co skutečně chceš.
......................................................................................
(dej si pět minut na své další body, které tě ráno žerou, když si u zrcadla čistíš zuby a přečti si poměrně masakroidní rozhovor s profesorem Davidem Graeberem.)
http://prigl.cz/brnaci/mladi-by-meli-prestat-makat-rika-profesor-david-graeber-z-london-school-of-economics/
Pravdou je, že nikdo kromě tebe tě neodemkne. Brzdíš se sám.
ZVEDNI TY KLÍČE!
 |
| Foto: autor |
Potentil jsi svůj potenciál.
Neodemkne ti ho tvůj šéf. Ani spolužáci. Ani kolegové. Ani tvá rodina.
Nejdůležitější je, abys pochopil, že na tvé cestě z průměrnosti je to jen o tobě. O nikom jiném. Musíš přestat čekat na lepší časy. Na zvýšení platu. Na dostatek peněz. Na čas, kdy potkáš ženu či muže tvých snů.
Každou minutou, kterou dále čekáš, se kolem tebe utahuje kazajka. Jednoho dne ti bude těsná tak, že tvá mysl a tělo si bez ní nebude umět představit jiný život. Prohraješ sám sebe. Zůstaneš navždy NESVŮJ.
Od toho tu matrix vystavěl falešné a přesvědčivé programy:
Strach se selhání.
Strach z úspěchu.
Strach, že budeš za blázna.
Že budeš ponížen.
Že děláš něco proti normě.
Že ztratíš všechno, co jsi vybudoval.
Chci ti jen říct, že cesta od NEsvůj k svůj je plná NE.
Protivenství, potíží a překážek.
NEsvůj svět bude chtít, abys ho přijal za svůj.
Představuj si, že každé NE tě směruje k ANO. K tvému pravému Já.
Budeš svůj a to ti nikdo nemůže vzít. V dnešním nejistém světě lze stejně přijít ze dne na den o všechno. I když jsi právě na jistotu a bezpečí celý život sázel.
A v tomhle pocitu bych tě tu rád zanechal.
Doufám, že se cítíš právě teď dost nesvůj.