Michal Černý mne pozval do vysílání Svobodného vysílače. Upřímně, je to můj přítel. Programový obsah rádia, jak jsem se s ním nyní seznámil, mi je někdy bližší, někdy zcela vzdálený. Funguje jako otevřená platforma. Můžete si na něm pustit hřejivé spirituální povídání o životě, cestovatelský pořad, stejně jako nejzažší konspirační výklady. Prostor zde dostává, jak jsem byl upozorněn i Tomio Okamura. Napadlo mne, že budu napaden. A to se stalo. Pozvání jsem přijal s tímto vědomě.
V prvním plánu ostrá kritika směřovala k tomu, že natočením rozhovoru o synchronních jevech, legitimizuji další pořady a schvaluji tak nějaké celkové vyznění rádia. Pomiňme, že téma synchronicity je striktně apolitické. Principielně jde o stejnou věc jako kdybych zavrhl Českou televizi, protože z ní občas promlouvá Zeman, Putin, Trump, dosaďte si, koho potřebujete. Stejně tak bych nemohl vydat žádnou knihu, mohla by se přece ocitnout s různými autory jiných myšlenek ve stejném knihkupectví. Pokus o mou dehonestaci mne zneklidnil. Pokud někdo takto uvažuje, nereprezentuje i další jedince, kteří by s ním v jedním šiku cejchovali a odsuzovali práci ostatních, aniž by se s ní obtěžovali vůbec seznámit? To závání nebezpečnou ignorancí.
Bylo mi předestřeno, že jsem si měl být vědom širšího kontextu. Skvěle. Jsem pro. Pokud někdo otevírá takové téma, patrně se cítí oprávněn v něm vystupovat jako autorita. Jenže pošpiňující komentář napsal ze zařízení made in china a to mi pak vadí. Stejným příměrem tedy takto legitimizuje nedávnou smrt čínského disidenta Liou Siao-po. Podporuje totalitní režim. A to mu teď vyčítám. Měřím mu stejným metrem.
Ale i kdyby. Vyhovme pomyslně kritikům a prohlasme v souladu s nimi rádio za semeniště zla. Myslím, že již někteří se mnou větří příležitost. Promluvit v pekle je sen. Vrchol kariéry. Kněžský majstrštyk. Pokud se bojíte, že by se vaše světlo mohlo v pekle umazat či pohasnout, nevstupujte tam. Opravdoví bojovníci za pravdu a lásku by mi měli poděkovat. Že jsem promluvil k "ztraceným" posluchačům. Metoda Ježíše Nazaretského.
Výsledek? K dispozici je nyní dosud nerealizovaná nahrávka v oboru, navíc mezi mnou a Michalem panovala pro tuto věc dobrá chemie a jsem zvědavý na vaše reakce.
Kdybychom si měli povídat o politice, vysílání by patrně skřípalo. A jsme u toho. Má svět fungovat tak, že začnu soudit, přeruším komunikaci, omezím vztahy, ukončím přátelství, pokud se mezi námi objeví třeba i výrazné názorové neshody?
Není tohle skutečná cesta do pekla? Nevzniká tak nepropustná sociální bublina, ze které na sebe lze jen agresivně pokřikovat? Zde se rozdělují rodiny, vzniká nepochopení, začíná extremismus.
Můžu to i otočit proti oněm kritikům: Vlastně mne nabádají, abych nikdy nevystoupil na "muslimském" serveru. Sami se stali nechtěně xenofobními, nevědomky se stali tím, proti čemu bojují.
Ostatně, bojovat za čistotu morálky někoho jiného je vždy ošidné. To si totiž musíme sami u sebe. Jak se chováme ke svým bližním? Jednáme charakterně? Pokud obracíme pozornost spíše k někomu zvenčí, je to zpravidla náš vlastní stín, co nás k tématu přivádí. "Celý svět je zkažený!" Voláme hlasitě pro ostatní, zatímco jsme závislí na pornografii a nejsme schopni zdravých vztahů. Žijeme a a reagujeme na svůj vlastní zkažený svět.
Bojkot je v pořádku. Nesouzním s Babišem. Daří se mi vyhýbat jeho produkci. Nesouzním se Zemanem. Nesleduju jeho excesy. Pokud se někomu dělá zle z fenoménu synchronicity, který, pravda, může vyvolat závrať u ryze racionálně vystavěné osobnosti, ať ji raději obejde. Ale pošpinění si žádá omluvu. V minulém díle jsem upozornil na to, že každý svým životem píše dopis Miladě Horákové. To ignorovat nelze.
Nelze jednoduše přejít, že někdo zemřel za své ideály a přesvědčení. Těžká doba produkuje "těžké" hrdiny. Dnešní vůdcové a úroveň jejich morální síly pramení z dnešní plytčí doby.
Přesto v osobní rovině je každý den tím nejvážnějším v životě. Řeší se, zda ucuknete, budete srab nebo se budete držet svých zásad. Nemluvím o politice. Vlastně ano. O správě svého polis-města, rodiny, komunity, života. Milada Horáková umřela. Otázka je, zda i vy jste ochotní "umřít" každý den ku prospěchu svého "polis", sloužit mu a vyjadřovat se jasně, v souladu se svými hodnotami.
Já jsem to v rozhovoru udělal. Ručím v něm za každé své slovo. Abyste si ho mohli poslechnout, musíte dle mínění jiných do pekla. Ano, budeme mluvit o zapeklitých tématech.
Je synchronicita vyjádřením vyšších sil či pouhým produktem selektivní pozornosti? Co se stane, když kravaťák potká hippíka a naopak?
Hraje do karet synchronicita třeba i masovému vrahovi?
Jak vůbec dosahujeme v životě skutečné svobody?
Co je to osobní facebook synchronicity?
Kdy vyjde Synchronní svět?
Čeká vás dvouhodinový synchronní stream o tématech, které ještě žádné rádio nevysílalo. Díky za to.
http://www.svobodny-vysilac.cz/2017-07-06-studio-smichov-s-hostem-kamil-novotny-synchronni-svet/
Blog je psán jako román. Doporučuji číst od začátku.
sobota 22. července 2017
pondělí 3. července 2017
Dopis Miladě Horákové
Poslední dopis Milady Horákové je dopis nám všem. Velmi mne zasáhl. Píše v něm jazykem vytříbeným, milým a věcným, přesto mocným a pravdivým, o tom, že bychom se neměli nechat ohnout. Před sebou sama.
Všichni svým životem píšeme dopis Miladě Horákové.
(dále volím silnější formu tykání, snad mi prominete, oslovuji i sebe)
Až Ti budou nabízet nějakou drobnou úlitbu.
Až budeš váhat s komentem pod příspěvkem, který volí minulost.
Až budeš chtít potrestat dítě, za to, že dělá věci po tobě.
Až Tě šéf v práci bude chtít zlomit a lákat pro nějakou levárnu.
Až budeš chtít podvést.
Až se budeš snažit z něčeho vyklouznout a nepřiznat se.
Až si budeš myslet, že slovo nemá velkou váhu.
Až to bude vypadat, že se musíš vzhledem k životním okolnostem sklonit.
Až se budeš chtít zařadit k mlčící většině.
Až přestaneš věřit ve svůj střed, protože Tě západ zklamal a budeš se chtít obrátit na východ.
Až se nebudeš chtít omluvit, že jsi byl hrubý.
Až si přiznáš, že když mohla ona, ty můžeš také.
Až si Tě budou chtít koupit a nabídnou Ti "solidní" koláč.
Až zjistíš, že Milada je kouskem v každém z nás.
Až si poslechneš její poslední dopis:
"Vždy si musíme vybrat nějakou stranu. Neutralita nahrává utlačovateli, nikdy oběti. Ticho posiluje mučitele, nikdy toho, kdo je mučen."
Elie Wiesel
"Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo v časech morální krize zachovávají neutralitu."
Všichni svým životem píšeme dopis Miladě Horákové.
(dále volím silnější formu tykání, snad mi prominete, oslovuji i sebe)
Až Ti budou nabízet nějakou drobnou úlitbu.
Až budeš váhat s komentem pod příspěvkem, který volí minulost.
Až budeš chtít potrestat dítě, za to, že dělá věci po tobě.
Až Tě šéf v práci bude chtít zlomit a lákat pro nějakou levárnu.
Až budeš chtít podvést.
Až se budeš snažit z něčeho vyklouznout a nepřiznat se.
Až si budeš myslet, že slovo nemá velkou váhu.
Až to bude vypadat, že se musíš vzhledem k životním okolnostem sklonit.
Až se budeš chtít zařadit k mlčící většině.
Až přestaneš věřit ve svůj střed, protože Tě západ zklamal a budeš se chtít obrátit na východ.
Až se nebudeš chtít omluvit, že jsi byl hrubý.
Až si přiznáš, že když mohla ona, ty můžeš také.
Až si Tě budou chtít koupit a nabídnou Ti "solidní" koláč.
Levné knihy, Plzeň, 3. 7. 2017 |
Až si poslechneš její poslední dopis:
P. S.: Vážená paní Milada Horáková, čest její skvostné památce, mluví v dopise o zvláštní shodě okolností ve svém tragickém příběhu. Zažili jste podobnou osudovou "výměnu"? Vaše informace pomohou v mapování synchronních jevů. Děkuji.
"Vždy si musíme vybrat nějakou stranu. Neutralita nahrává utlačovateli, nikdy oběti. Ticho posiluje mučitele, nikdy toho, kdo je mučen."
Elie Wiesel
"Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo v časech morální krize zachovávají neutralitu."
Dante Alighieri