Chucpe, mešuge a vůbec celý Izrael

Shalom č. 1.

Vlak do města Acco. Hubeňoučká usměvavá žena, jogínka se mi upřeně podívá do očí a řekne:

"Tak ty neumíš hebrejsky?" 

"Ne."

"A víš co je to chucpe a mešuge?"

"Ano."

"Tak vidíš že umíš."

Začne se smát hlubokým, chraplavým hlasem jako malé dítě, rozzáří se jí oči a šibalsky zavadí loktem o manžela. Její místo původu: Vídeň. 


Shalom č. 2. 

Svátek Eid-ul-Adha. Arabové slaví sílu Abrahamova rozhodnutí obětovat svého syna Bohu. Černé siluety žen oproti temnému západu slunce. Muž v bílé džalabě s tashibem v ruce, mumlající modlitby - je to imám? Stojí na parkovišti a káže všem řidičům - ne, ten muž je knězem všech automobilů, jeho Mekkou je parkoviště. Obří krvavý měsíc nad Tel Avivem otevírající se pro své hluboké zatmění. Bože, ochraňuj všechny nás, ztracené národy uprostřed města, kde všichni máme jednu pláž, jedno moře, jeden západ slunce a jeden měsíc. Amen. 

Arabové v Tel Avivu

Shalom č. 3.

"Ježíši Kriste!" 
"Tak ten mne fakt nezajímá."

"Co? Jak to myslíš?"
"Nic, je mi ukradenej, zradil náš lid."
"U moše, Kamile, prober se, tohle je země judaismu, není křesťanská.


Shalom č. 4. 

"Je to tady neuvěřitelně nádherný, jak jen miluju ty západy slunce, všechny ty vůně, květy, barvy, všechnu tu vaši radost a smích v ulicích."

"Minulé léto jsme strávili v krytech."


Shalom č. 5. 

Ženy, ach bože, vy všechny ženy Izraele. V kučeravých vlasech máte vetkány všechny znaky hebrejštiny. Smějete se tak nějak biblicky, vaše kůže je hedvábná jako listy tóry. Jste silnější než všechna přikázání a stojíte pevně rozkročeny nad veškerou vřavou tohoto tavícího se kotle na Blízkém východě, zalitého sluncem, skropeného krví, umírajícího a rodící se ho každý den uprostřed pouští. 


Shalom č. 6.   

Keep calm and fuck ISIS (Islámský stát)

Shalom č. 7. 

Západní zeď. Olivetská hora. Jeruzalém. Musíte to udělat. Musíte zkrátka na papír vložit modlitbu pro celý svět. Musíte to místo procítit. Není ho možné jen tak nechat být. 

Shalom č. 8.

Chrám Božího hrobu, Jeruzalém. Nejsvatější místo křesťanství. Je jedno jestli jste nějak křesťansky "organizovaní" nebo ne, pokud jste z Evropy, objeví se vám na tváři slzy. 

Shalom č. 9. 

Karma. Jednoduše karma. Někdy se musíme vrátit na místa, abychom se spojili se svou další odhalenou vrstvou, hlubokou tak, jak je sama naše duše, splynuli s ní jako v nějakém inkarnačním matrixovém oceánu. Uzdravili se, poděkovali a dostali se zase dál. Zase blíže k sobě sama. Blíže ke Zdroji. Blíže k životu. Blíže k radosti. Na dosah veškeré lásky. Na dotek andělů. Na tu cestu, na které není žádný plán. 

Jen nádech a výdech. 

Jenom samotné dýchání.

Jen dech sám. 

Áááách. 

___________________________________________________

Celá story v knize Sychronní svět.