Perpetum family. Obnovitelný zdroj nekonečné energie.

Jestli jste z rozbitého, rozvedeného či jinak ukončeného vztahu, tak jste statisticky normálnější. Jsou to dva roky, co procento rozvedených manželství přesáhlo 50 %. Skomírá tradiční rodina? 

Foto: autor. Psala: Iva T. 

Ta konzervativní již dlouho. Mám na mysli model, kdy otec rodiny je "ředitel", takzvaná druhá směna, práce v domácnosti pro ženu, zůstává bez pomoci v platnosti a je samozřejmě neplacená. Role v rodině se ale vyrovnávají, Island jako první země na světě uzákonila legislativní harmonogram, který přináší stejné mzdové podmínky ženám i mužům. 

VIDEO ISLAND

My jsme stále trochu "postko...", ale jednou se to bude prostě "jen učit". Dítě přijde ze školy, zkoumavě si vás změří a zeptá se: "Mami, ty jsi fakt žila v době, kdy jsi dělala stejnou práci jako táta, ale souhlasila jsi, že si budeš brát méně peněz?" Slovo souhlasit jsem uvedl cíleně a provokuji vás tak, abyste se možná překvapivým úhlem pohledu podívali na svůj život, na místa kde "souhlasíte" s něčím, co vám nedělá dobře. 

Ono na jisté úrovni, například vy ženy, jste souhlasily se vším hrubým a násilným chováním či činy svých nebo cizích mužů. Ponechám to tu, jak to je, pro ty, kdo porozumí. Udělíte tomu "souhlas" i nadále?

Takže dnes je "normálnější" být z vykrachovaného vztahu. 

Ale to není normální. 

Sám jsem si musel projít mnohá přesvědčení, která zdánlivě formovala mou představu "kdo jsem", abych mohl přejít přes koncepty, které mne omezovali. Přitom bych přísahal, že právě bojuji proti jasným omezením. 

V minulém díle jsem se otevřel a sdílel svůj strach z plného partnerského soužití. Myslel jsem si, že nejsem rodinný typ. To bylo mé "kdo jsem". A z toho jsem vycházel, když jsem se snažil stále někam cestovat, jezdit na akce, být co nejvíc s přáteli, bojovat za svou "svobodu". 

A jsem si jist, že takový koncept, který je mylný, má svůj procentuální díl na rozvodové statistice. Pochopil jsem, že se sice nemusím narodit jako rodinný typ, ale pozor, mohu se jím přece stát. 

Založení rodiny je taková pecka, mocná a silná vlna, která vás donutí ke zkoumání se jako nikdy předtím a mně opravdu pomohlo, když mi došlo:

Vždyť mohu každý den růst, učit se, sledovat se a měnit své postoje,
své "kdo jsem". Mohu se stát ultra rodinným týpkem. Ultratáta. 

Dělal jsem to nyní usilovně a musím konstatovat, že se onen mylný koncept "nerodinnosti" dosti narušil a ustoupil do pozadí. 

Jak se to projevuje? Myslím více na rodinu, než na sebe. A je to velmi příjemné. Rodina to cítí a vrací mi to. To mne úžasně dobíjí, a mám znovu více sil znovu roztáčet rodinné kolo štěstí, výletů, ale i domácích prací a výchovy. 

Myslím, že jsem objevil 
perpetum family. 

Čím více ho roztočíš, tím více dostaneš. 

Máš pocit, že by se tě žena mohla více dotýkat a dávat ti hlubší a delší masáže?Více se dotýkej a dávej hlubší a delší masáže. 

Rozjedeš neomylně perpetum family. 
Vrátí se ti to. 

Rutina v sexuálním životě? Musíš to být ty, kdo to změní, dej vašemu milování nový impuls (jaro se blíží a love outdoor je prostě nej). Pf ti to vrátí. 

A nejlepší jsou děti. Prostě je začnete více milovat. A ony zase vás. Pf. 

Koncept "nemám teď takovou svobodu" je fakt pro tajtrdíky. V něm jsem si frčel zcela a úporně. Ale životní situace jsou tvárné. Pokud s nimi neumíš pracovat, není to ani tak životem samým, jak právě tvou zbytnělou představivostí. 

Samo, že páteční či víkendový potlach s přáteli tě nabije a posílí. Ale stejně tak můžeš tvořit s rodinou. A v tom je ten vtip, který jsem neznal. Myslel jsem, že více zábavy leží mimo rodinu. Opak je pravdou. 

(hm, tenhle díl lidem z "rodinných rodin" toho moc nepřinese)

Budete se divit, ale tohle jsou pro mě opravdu zásadní AHA momenty. Byl jsem nucen odkládat koncepty, které se tvořily již v dětství, jako prvorozený stojím v čele rodinné a rodové karmy a nesu na svých bedrech více z její karmy a osudu. 

Hláška táty po celé mé dětství, než vždy vypadl kamsi ven: "Já se tady s váma strašně nudim." je ve své programovací síle naprosto precizně vystavěna. 

Já X s váma
tady & nudim

A tak se dnes hodně nosí "se nevzít". Neslíbit, nezavázat se. Nesezdat. 

Nevaž se, odvaž se, že. 

"My se nebudeme brát, tak nějak to cítíme."

Ale co když je divný, že jste se po deseti letech nevzali? Nemyslím pro vás. Pro život. Pro přírodu. Pro věci tak nějak přirozené. 

Existuje konstelační fakt, který ukazuje, že dítě se cítí nepohodlně, pokud přichází do páru, který není sezdán. Z jeho pohledu důvěry a bezpečnosti ho ohrožují právě ty "zadní vrátka", které nikým nevyslovena, stále zůstávají otevřena a dítě je "vidí". Nebude to asi žádné terno narodit se kousek od nějakých významně zejících vrat. 

Pro ty, kdo se lekl, připouštím, že konstelace mohla být platná především pro její konkrétní účastníky. A druhým dechem dodávám, že to neznamená, že by vám nedopadla stejně ;)

Ale zpět, pokud vás začne nějaký vztah svírat, přemýšlejte spíš, kde zeslábla vaše akceschopnost, smysl pro dobrodružství a inovaci, že máte pocit, že jste tak nesvobodní. Možná si nesete svou nesvobodu s sebou. Možná čekáte, co vymyslí ten druhý. Možná, že se jen bojíte jít hlouběji. Co kdyby jste byli nuceni odhalit své stíny? A to znamená, že budete zraněni, možná i opuštěni. 

Od prosince žiji v Klatovech. A tendence se vracet byla silná. Ale kam? Chci se v životě vracet nebo jít kupředu?

Paradoxně mnohem více se vracíme k sobě, když jdeme dopředu. 

A můžeme přitom dělat hromadu věcí, které jsme dělali předtím. Další vtip, který jsem si musel prožít. 

Ale největším vtipem je investovat masivně do svého osobního rozvoje a nemít tak čas a prostor pro vztah. Haha, vždyť právě přizváním příhodné duše, partnera, vašeho milostivého zrcadla, začíná opravdový osobní rozvoj. 

Zatímco se učíte v klubu tak trochu ulítlých tantriků "cítit druhého", jakýkoliv pár, který vás právě míjí na ulici a domlouvá se na večeři, právě praktikuje tak vysokou tantru, že byste se uprostřed vašeho "posvátného" semináře rozplakali smíchy. Jak to vím? Mluvím ze zkušenosti. 

Vztah a rodina je nejvyšší tantra. Opravdové požehnání. Nejhlubší osobní rozvoj. Nejlépe investovaný čas do sebe a do svého sebepoznání.

Sorry, posvátná tantro.