Jak porodit v Čechách a zachránit sebe a své dítě před porodníky

"Spatřím ji na boku a ihned si všimnu jejího povzneseného výrazu. V šeré místnosti je ticho. Dula soustředěně přejíždí dlaněmi její ramena, záda a boky. Mlčky se připojím. Občas se má žena prohne a její tělo sleduje příval kontrakcí. Spočívá na kolenou, čelo opřené do polštářů. Vždy po nějakém čase šeptem prosí o trochu vody. 

Dula ji laskavě povzbuzuje, pozorně a jemně navádí ke změnám polohy, aby mohl novorozenec přirozeně rotovat dělohou. Vždy, když se se ženou potkáme očima, uvědomím si silný proud lásky. Sestup hlavičky se blíží, přichází okamžik, kdy poprvé spatřím svého syna. Vyklouzne, spatřím ho a naprosto jasně si uvědomím, že to je on a nikdo jiný, ten obraz nikdy nelze zapomenout. Z člověka, ženy povstává další člověk. Náš syn se nadechne a vydá první zvuk. Jak sladký a líbezný! Uvědomím si, že ho absolutně miluji.

Má žena je zasažena hormonální sprchou a rozeštká se štěstím. Položí jí dítě na hruď a ono se okamžitě spokojeně utiší. Placenta vystoupí asi do jedné hodiny po porodu. Vysprchuje se a ihned pečuje o své dítě. Není totiž nijak zraněná. Podařilo se nám, co jsme si předsevzali. Přivést své dítě na svět přirozeně, zažít spontánní porod, nikoliv jinak než ho stvořila příroda, tedy jiným způsobem, podivně alternativně, nepřirozeně, jak vnucuje české porodnictví."

Foto:autor

O několik dní dříve bylo všechno jinak. Nemocniční systém na nás vyvíjel tlak. Mé ženě bylo oznámeno, že podle ultrazvuku má plod 3,7 kg, že na ni bude dítě velké a že je třeba rychle konat. Nástup na vyvolání v den termínu! (autor článku je narozen 7 dní po termínu, běžných je i 14)

Jmenuje se to nedůvěra v ženskou sílu a mateřství. Jmenuje se to kompenzace mužského traumatu, že na rozdíl od ženy, on není schopen v sobě dát vzniknout novému životu. A tak je porodnictví žárlivě maskulinní. 

Toho si lékař není vědom. Vyvíjí tlak, který je přece oprávněný. Chceme pro miminko to nejlepší. Je třeba chránit dítě před jejich nezodpovědnými matkami. Vytáhneme to dítě z matky, my víme, kdy má jeho čas přijít.
(A o víkendu se pak v ČR rodí méně dětí, to je ale statistická anomálie.)

"Nyní vám musím provést vnitřní vyšetření."
"Jak musíte?"
"Prostě musím."
"Já ho ale nechci, jsem v 41. týdnu těhotenství, všechny výsledky mám v pořádku, není žádný důvod."

Do ordinace nenápadně vstoupí sestra:
"Mám někoho zavolat?" 

Přeloženo: Kdyby se hodně vzpírali, zvýšíme počet bílých plášťů v místnosti, to vždy zabere.

"Jak byste se dívala na provedení Hamiltonova hmatu?"
"Odmítám ho."

Vyplašená lékařka zapomene vyplnit do průkazky záznam, a nervózně nás vyvede z ordinace.

Hamiltonův hmat lze provést jen se souhlasem matky. Lékař při něm co nejhlouběji zavede prst do vagíny a protrhne vaky blan. Měli jsme štěstí, byli jsme o zákroku informováni předem a měli možnost se k němu vyjádřit. 
V českém prostředí to často vypadá jinak: Tak jsem vám to tam prošťouchnul.", sbírá se šokovaná budoucí matka z lůžka. 

Reakce žen bývají různé, od "nepříjemné vyšetření, jako každé jiné gynekologické" až po "nejstrašnější zážitek v životě." Bez oznámení, jak se často děje, může vyvolat až pocity znásilnění. 

Není bez rizika, může dojít k poškození placenty, způsobit silné krvácení a následuje císařský řez. Jeho úspěšnost je 50:50. Neznamená tedy, že se porod spustí. V diskuzích najdete od rodiček to samé. 50:50 nejen účinnost, ale i že přivodí otřesný zážitek.

A tak nás při druhé návštěvě sestřičky v porodnici už nezdraví. 

Jsme potížisté. Nespolupracujeme. 
Dovolili jsme si neporodit uměle v den termínu. 
A co hůř. Dovolili jsme si mluvit do průběhu porodu vlastního dítěte. 
Dovolili jsme si mít názor. 

Ohrozili jsme oficiální porodnický českonázor. Světonázor je jinde. 
Nejoblíbenější poloha českých porodníků vleže na zádech, není ani mezi 12! doporučovanými polohy WHO pro první dobu porodní. 

Komplikuje totiž významně porod. Zužuje porodní cesty o 25 %. Uzavírá kostrč. Nutí dítě přitisknuté na páteř překonávat překážky, jako na ozubeném kole.

90 % dětí v ČR se rodí na svět touto nevhodnou polohou pro matku. 
Ale porodník se má dobře. Čert vem zrovna ženu, která rodí, já jsem v práci.

Za mne: jen tento fakt by měl přimět český národ vyjít do ulic. 
(Stotisícové davy by měli obklopit porodnice s hesly: 

Chceme rodit normálně! Jako rodí ve světě! 

Informujte, prosím svého porodníka o těchto třech doporučovaných polohách Světovou zdravotnickou organizací, WHO:

Poloha na všech čtyřech - nejvíce otevírá porodní cesty. 
Poloha do vody - voda nadlehčuje.
Jakákoliv vertikální poloha.

Ono to pánům ani pak moc nejde, a jsou porodnice, kde máte téměř 100 % jistotu nástřihu. Ale pánové s tím ne a ne přestat. "Kde se stala chyba?" bádají nad další rozervanou ženou. Víte co, žádejte odškodnění, profesionálové jsou povinni disponovat odpovídajícími znalostmi ve svém oboru.

Uhádáme nástup na vyvolání z pátku na pondělí. (tlak na co nejrychlejší porod platí jen během pracovní doby po-pa)

Potíž je naše víra v přirozenost věcí. V hlubokou moudrost přírody. Nevíme o případech, že by v přírodě samičky samovolně nabíhali na klacky, aby si prorazili otvor v rodidlech.

Další potíž je už bohužel nepřekonatelná.
Fatální ztráta důvěry v naši porodnici.

Ztratili jsme nutné důvěryhodné prostředí pro nejúžasnější zážitek našich životů. Další, co fyziologický porod vyžaduje, je přítmí, ticho a teplo. Ale tím hlavním zůstává bezpečí. Jen v takovém prostředí se uvolňuje potřebný oxytocin. 

Dula nás informuje o dobré šanci, že v Rakovníku nás takto na poslední chvíli přeregistrují. (ve skutečnosti ze zákona v případě nastupujícího porodu vás musí přijmout každá porodnice v ČR)

Vyrážíme na více než dvouhodinovou cestu s dítětem, které se může kdykoliv narodit. Místo narození: Suzuki. 

Od ponižující věty, která padla v "naší" porodnici "Co to vyvádíte?" až k příjmu, kdy si sestra položí ruku na srdce a řekne: "To je skvělé, že máte dulu." nás dělilo sto dvacet kilometrů, ve skutečnosti jsme ale dorazili na jinou planetu.  

O příjmu rozhodl primář. Sestry nás informovali, že to nelze, ale že se můžeme setkat právě s primářem. Žena zde porodí až třetího dne. Dítě váží 3,9 kg.

Neměla to vůbec umět. Měla to zvládnout jen pomocí mužů. Nebo nožů.

Přirozeně ne. Příroda je patrně šílená. Produkuje zrůdně přerostlé děti, které naštěstí moudří mužové jsou schopní vypáčit z ženy. Je to ale adrenalin. (Tento hormon doprovázející stres zcela potlačuje produkci oxytocinu.)

"Víte, že za víkend může váš plod nabrat i 300g?" 

Víte, co je pozitivní psychologie, MUDr. Reprezentantko manipulace a zastrašování?

A tak podávám stížnost. Stížnost na strnulost, nelidskost a zpátečnictví českého porodnictví.

Proč taková nedůvěra, že má žena neporodí přirozeně? Protože její první porod byl veden totálně medicínsky, nefyziologicky, bylo použito i zakázaných technik, které naprosto na tvrdku nebyly zaneseny do dokumentace.

Vy musíte pro úřady, pro vládu naprosto správně zpracovat všechny formuláře, ale občan se obchází. Ob-čan. Lekař leká legálně.

Byla vyrobena "anamnéza" a stejně tak si ji lékaři připravovali na další porod. A on by byl skutečně stejný. Nepřirozený, s nadmírou zásahů, ideálně vskutku z lékařského pohledu královsky zakončený, přímo císařsky provedený.

Nyní jsem příznivcem domácích porodů. Pokud máte výborné výsledky, vzdalte se lidem, kteří jsou zběhlí v patologii a prahnou po tom své znalosti uplatnit. Aby bylo co dělat. Abych nestudoval nadarmo. Abych měl body. 

Jistě je to nyní příliš kruté k těm, kteří nepodlehli, nevyhořeli a jsou dobrými a krásnými lékaři, pilíři společnosti. Stokrát sláva těm, kteří uzdravují člověka, odolali farmaceutické svůdnosti a vidí ve vás člověka, nikoliv "slepák na pětce". 

Prosím, vemte na vědomí, že léčení člověka je dnes činnost přetěžká, strnulým systémem utažená a soudychtivými pacienty zmrzačená. Přesto přitahuje i často arogantní panstvo a zcela prokazatelně, jako i v jiných oborech, člověka, který je sám zraněn, vyžaduje léčení a upadl do smyčky skryté kompenzace. Tedy, že se sám vybíjí na pacientovi, kterého má v moci. Proto, pro jistotu vašeho zdravého svobodného předání života:

Přizvěte si k posvátnému okamžiku někoho, kdo je vzdělán v přirozené fyziologii porodu. Najměte si nelegální dulu. 

Nelegální dula nesmí porodit vaše dítě. Nesmí na něj v onom okamžiku ani sáhnout. Udělala by ten nejtrestnější čin. Taková je vůle syndikátu porodnického. Já vím, těžkej porod. Středověk neskončil, středověk trvá.

Nelegální dula byla naší nejlepší investicí v životě.

Nelegální dulo, děkujeme, že až s Tebou proběhl porod Lege artis. 

Tedy podle UMĚNÍ lékařského.

Naše dítě si vybralo, že se narodí v porodnici, s dulou, s otcem, za velmi šťastné shody okolností. Chytili jsme dobrou směnu. Celý porod jsme 99 % času byli jen sami. Podařilo se nám minimalizovat stres, který je protimluvem úspěšnosti přirozeného porodu. 

Když to řeknu bez obalu: 

Lékaři vyjukají rodičku tak, že jí stres zastaví produkci oxytocinu (doma se tak nestane) a pak padne ona věta: "Dáme oxytocin!"

Oni opravdu chodí do práce, stříkají do žen oxytocin a neptají, co jen sakra, že jim tak náhle začal chybět?

Tohle je nekorektní článek. Popisuje jen naši zkušenost. Jsou ženy, které na sobě vítají zásahy, a mají důvěru v bílý plášť. To je v pořádku, ale my jsme zažili tolik nekorektnosti, že píši ještě velmi uvolněně.

Nejhorší je dojet z vyšetření domů a pustit z hlavy "lekaře". 

Udržet se v pohodě, když vám vážným profesorským hlasem kážou svou patologii. V tom jsou silní. Jsou si vědomi, jak si celá hra stojí. 

Totiž každá máma má v sobě kód:

Jsem ochotná porodit své dítě jakkoliv, hlavně aby bylo zdravé. 

Proto stačí často přizvat ještě jeden bílý plášť do ordinace. Oni vědí, ke komu mluví. Stačí použít základní manipulační větu:

"Nechci vás strašit, ale...."

Nepřijeli jsme na určenou hodinu do porodnice na vyvolání. Odmítli jsme takovou "péči". Péči ze strachu. Lékaři samozřejmě nechtějí nic zanedbat. Když provedou císařský řez, jsou z obliga. Hrozí se, že budou žalováni za to, že něco opomenuli. Chápeme. Děkujeme. Nechceme s vámi toto sdílet. 

A z toho mi vyplynul balíček Aby byl porod normální (ABPN):

1. Hledejte porodnici, kde jsou si vědomi funkce pupeční šňůry, skrze ni dítě dýchá, v době porodu dokonce dostává speciální hormony, přirozeně dotepe, až v ten moment se dítě samovolně nadechne. Jejím přestřižením dítě nutíte se nadechnout dříve. Ochuzujete ho tak o okysličenou krev, jeho dech a výživu. Ve světě se nechává výhradně dotepat. Fenomén pupečníková krev neexistuje. Jedná se jen o krev, která putuje mezi placentou a dítětem.

2. Zabraňte Kristellerově expresy, mechanickému vytlačování dítěte. Lidově "skákání na břicho". Pokud vám byla provedena, nejspíše nebude v dokumentaci, ve světě je zakázána od 2008. Patří mezi českou klasiku. Velmi rozsáhle používána dnes a denně. Jak je to možné, pohybují se čeští porodníci v právním vakuu? Nikoliv, jen ji přejmenovali. Tak trochu sviňárna od mužů Hippokratovi přísahy.

3. Přiložte dítě ihned na tělo matky. Tzv. zlatá hodinka. Je extrémně důležité znovu vložit dítě do stejného bakteriálního prostředí matky, jen to jediné totiž zná. Zásadně ovlivňuje imunitu dítěte na celý život. Přiložení se děje samozřejmě s dotepávajícím pupečníkem. A vzniká první intimita, startuje důvěrnost a počíná se základní pocit bezpečí do celého života.

4. Zajistěte si polohu, která bude vyhovovat vám, nikoliv porodníkovi. (poloha vleže vznikla jen případ patologického průběhu porodu, není určena pro přirozený porod.)

5. Hledejte porodnici s nízkým číslem nástřihu hráze, epiziotomie, tedy tam, kde jsou vzděláni o fyziologickém porodu. (Ne, příroda fakt nemyslela na nůžky, když utvářela savce.) Poranění na nejintimnějším místě patří k nejhorším, razantně ovlivňuje kvalitu života. Kde mechanicky zasahují do porodu, tam to končí nástřihem.

A teď něco neuvěřitelného: Jsou porodnice s 10 % nástřihy (tak se to má nějak dít podle WHO) a teď se prosím posaďte, jiné mají 80 %. Asi chápete, že velikost vagín se nemění s okresy. 

Shrňme si to, čeští porodníci jsou světoví v patologiích, a to je obrázek, který každému naskočí z médií, my jsme přece jedničky. Právě proto jsou pak slabí v tom hlavním, v normálním porodu. Jenže ten v přírodě převládá. 

Jedničky na patologie. 
Středověk v přirozeném rodění.

A co k takovému přístupu říká Carl Gustav Jung, autor pojmenování konceptu synchronicity, světový myslitel a psychiatr?

"Avšak lékař, který opomine lidské citové hodnoty, se dopouští trapné chyby. A jestliže se s takzvanou vědeckostí pokouší opravit tajemné a těžko pochopitelné působení přírody, pak klade své plytké rozumářství na místo léčivých procesů přírody. Vezměte si k srdci starou alchymistickou moudrost:
"Naturalissimum et perfectissimum opus est generare tale quale ipsum est."

"Nejpřirozenější a nejdonalejší dílo spočívá ve vytvoření jemu rovnému."

_______________________________________________________

Díky teamu Rakovnický, ať Vás provází nadále veškerá fortuna a blaženectví. Umožnili jste nám získat hlubokou důstojnost lidskou.
Pocit naděje a vzkříšení. 

________________________________________________________

Proměnte svou povědomost o českém porodnictví za 50 min. Seznámení s fakty, fakty a nic než s fakty. 

  


Důležité odkazy:

http://www.jakjinak.info/

https://www.facebook.com/JemneZrozeni/ 

www.duly.cz 

http://jaksekderodi.cz/ 

http://www.aperio.cz/ 

Jak jsem umřel a vešel do pekla.

Michal Černý mne pozval do vysílání Svobodného vysílače. Upřímně, je to můj přítel. Programový obsah rádia, jak jsem se s ním nyní seznámil, mi je někdy bližší, někdy zcela vzdálený. Funguje jako otevřená platforma. Můžete si na něm pustit hřejivé spirituální povídání o životě, cestovatelský pořad, stejně jako nejzažší konspirační výklady. Prostor zde dostává, jak jsem byl upozorněn i Tomio Okamura. Napadlo mne, že budu napaden. A to se stalo. Pozvání jsem přijal s tímto vědomě.

V prvním plánu ostrá kritika směřovala k tomu, že natočením rozhovoru o synchronních jevech, legitimizuji další pořady a schvaluji tak nějaké celkové vyznění rádia. Pomiňme, že téma synchronicity je striktně apolitické. Principielně jde o stejnou věc jako kdybych zavrhl Českou televizi, protože z ní občas promlouvá Zeman, Putin, Trump, dosaďte si, koho potřebujete. Stejně tak bych nemohl vydat žádnou knihu, mohla by se přece ocitnout s různými autory jiných myšlenek ve stejném knihkupectví. Pokus o mou dehonestaci mne zneklidnil. Pokud někdo takto uvažuje, nereprezentuje i další jedince, kteří by s ním v jedním šiku cejchovali a odsuzovali práci ostatních, aniž by se s ní obtěžovali vůbec seznámit? To závání nebezpečnou ignorancí.

Bylo mi předestřeno, že jsem si měl být vědom širšího kontextu. Skvěle. Jsem pro. Pokud někdo otevírá takové téma, patrně se cítí oprávněn v něm vystupovat jako autorita. Jenže pošpiňující komentář napsal ze zařízení made in china a to mi pak vadí. Stejným příměrem tedy takto legitimizuje nedávnou smrt čínského disidenta Liou Siao-po. Podporuje totalitní režim. A to mu teď vyčítám. Měřím mu stejným metrem. 

Ale i kdyby. Vyhovme pomyslně kritikům a prohlasme v souladu s nimi rádio za semeniště zla. Myslím, že již někteří se mnou větří příležitost. Promluvit v pekle je sen. Vrchol kariéry. Kněžský majstrštyk. Pokud se bojíte, že by se vaše světlo mohlo v pekle umazat či pohasnout, nevstupujte tam.  Opravdoví bojovníci za pravdu a lásku by mi měli poděkovat. Že jsem promluvil k "ztraceným" posluchačům. Metoda Ježíše Nazaretského. 

Výsledek? K dispozici je nyní dosud nerealizovaná nahrávka v oboru, navíc mezi mnou a Michalem panovala pro tuto věc dobrá chemie a jsem zvědavý na vaše reakce.

Kdybychom si měli povídat o politice, vysílání by patrně skřípalo. A jsme u toho. Má svět fungovat tak, že začnu soudit, přeruším komunikaci, omezím vztahy, ukončím přátelství, pokud se mezi námi objeví třeba i výrazné názorové neshody?

Není tohle skutečná cesta do pekla? Nevzniká tak nepropustná sociální bublina, ze které na sebe lze jen agresivně pokřikovat? Zde se rozdělují rodiny, vzniká nepochopení, začíná extremismus. 

Můžu to i otočit proti oněm kritikům: Vlastně mne nabádají, abych nikdy nevystoupil na "muslimském" serveru. Sami se stali nechtěně xenofobními, nevědomky se stali tím, proti čemu bojují.

Ostatně, bojovat za čistotu morálky někoho jiného je vždy ošidné. To si totiž musíme sami u sebe. Jak se chováme ke svým bližním? Jednáme charakterně? Pokud obracíme pozornost spíše k někomu zvenčí, je to zpravidla náš vlastní stín, co nás k tématu přivádí. "Celý svět je zkažený!" Voláme hlasitě pro ostatní, zatímco jsme závislí na pornografii a nejsme schopni zdravých vztahů. Žijeme a a reagujeme na svůj vlastní zkažený svět. 

Bojkot je v pořádku. Nesouzním s Babišem. Daří se mi vyhýbat jeho produkci. Nesouzním se Zemanem. Nesleduju jeho excesy. Pokud se někomu dělá zle z fenoménu synchronicity, který, pravda, může vyvolat závrať u ryze racionálně vystavěné osobnosti, ať ji raději obejde. Ale pošpinění si žádá omluvu. V minulém díle jsem upozornil na to, že každý svým životem píše dopis Miladě Horákové. To ignorovat nelze. 

Nelze jednoduše přejít, že někdo zemřel za své ideály a přesvědčení. Těžká doba produkuje "těžké" hrdiny. Dnešní vůdcové a úroveň jejich morální síly pramení z dnešní plytčí doby. 

Přesto v osobní rovině je každý den tím nejvážnějším v životě. Řeší se, zda ucuknete, budete srab nebo se budete držet svých zásad. Nemluvím o politice. Vlastně ano. O správě svého polis-města, rodiny, komunity, života. Milada Horáková umřela. Otázka je, zda i vy jste ochotní "umřít" každý den ku prospěchu svého "polis", sloužit mu a vyjadřovat se jasně, v souladu se svými hodnotami. 

Já jsem to v rozhovoru udělal. Ručím v něm za každé své slovo. Abyste si ho mohli poslechnout, musíte dle mínění jiných do pekla. Ano, budeme mluvit o zapeklitých tématech. 

Je synchronicita vyjádřením vyšších sil či pouhým produktem selektivní pozornosti? Co se stane, když kravaťák potká hippíka a naopak?
Hraje do karet synchronicita třeba i masovému vrahovi?
Jak vůbec dosahujeme v životě skutečné svobody? 
Co je to osobní facebook synchronicity? 
Kdy vyjde Synchronní svět?

Čeká vás dvouhodinový synchronní stream o tématech, které ještě žádné rádio nevysílalo. Díky za to. 

http://www.svobodny-vysilac.cz/2017-07-06-studio-smichov-s-hostem-kamil-novotny-synchronni-svet/

Dopis Miladě Horákové

Poslední dopis Milady Horákové je dopis nám všem. Velmi mne zasáhl. Píše v něm jazykem vytříbeným, milým a věcným, přesto mocným a pravdivým, o tom, že bychom se neměli nechat ohnout. Před sebou sama.

Všichni svým životem píšeme dopis Miladě Horákové. 

(dále volím silnější formu tykání, snad mi prominete, oslovuji i sebe)

Až Ti budou nabízet nějakou drobnou úlitbu. 
Až budeš váhat s komentem pod příspěvkem, který volí minulost. 
Až budeš chtít potrestat dítě, za to, že dělá věci po tobě. 
Až Tě šéf v práci bude chtít zlomit a lákat pro nějakou levárnu. 
Až budeš chtít podvést. 
Až se budeš snažit z něčeho vyklouznout a nepřiznat se. 
Až si budeš myslet, že slovo nemá velkou váhu. 
Až to bude vypadat, že se musíš vzhledem k životním okolnostem sklonit. 
Až se budeš chtít zařadit k mlčící většině. 
Až přestaneš věřit ve svůj střed, protože Tě západ zklamal a budeš se chtít obrátit na východ. 
Až se nebudeš chtít omluvit, že jsi byl hrubý. 
Až si přiznáš, že když mohla ona, ty můžeš také. 
Až si Tě budou chtít koupit a nabídnou Ti "solidní" koláč. 

Levné knihy, Plzeň, 3. 7. 2017

Až zjistíš, že Milada je kouskem v každém z nás. 

Až si poslechneš její poslední dopis: 

P. S.: Vážená paní Milada Horáková, čest její skvostné památce, mluví v dopise o zvláštní shodě okolností ve svém tragickém příběhu. Zažili jste podobnou osudovou "výměnu"? Vaše informace pomohou v mapování synchronních jevů. Děkuji. 

"Vždy si musíme vybrat nějakou stranu. Neutralita nahrává utlačovateli, nikdy oběti. Ticho posiluje mučitele, nikdy toho, kdo je mučen."
Elie Wiesel

"Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo v časech morální krize zachovávají neutralitu."

Dante Alighieri

Synchronicita jménem Google

Všechno je energie. Myšlení je energie. Síla pozornosti je energie. Akce a činy jsou energie. 

Jedenáct let jsem strávil v Čajovně v muzeu a to je energie. Čajovnu jsem ukončil koncem května 2012. Zde vytvořená energie se stále připomíná a vždy okolo výročí se touží projevit a připravit nějaké překvapení. 

Letošní kulaté páté výročí bylo malinko více propracované. "Rejža," tvořící princip či princip úplně pitomé náhody (záleží na vaší volbě) připravil něco, co se dá jen stěží jen tak přejít. 

Na Google mapách jsem hledál vzdálenosti různých moří z Klatov kvůli letní cestě. A napadlo mne, že se podívám na snímky Čajovny v muzeu na Google Street View. 

Prima, našel jsem čajku a ještě obrátil pozornost k zaparkovaným autům naproti vchodu se slovy, že by byla fakt sranda, kdybych zde našel vůz nějakého zákazníka. 

Klik. Google mi ukáže můj červený Hyundai, jak v něm právě projíždím okolo vchodu čajovny. 

https://www.google.cz/maps/@49.8727957,16.311695,3a,75y,51.88h,69.15t/data=!3m6!1e1!3m4!1sPtmNS-URn0KKTIfvLas-ag!2e0!7i13312!8i6656

Snímek pro Google Maps byl zhotoven v určité desetině sekundy, kdy jsem projížděl přesně naproti bráně Čajovny v muzeu. Na snímku je dokonce vidět že mám červené tričko s nápisem Čajomysl, což byla doména čajovny. Přiznám se, to tričko jsem zas tak často nenosil. Ale na firemní snímkování se hodí, to ano. 

A tak vím, co jsem dělal v červenci 2011 a co jsem měl na sobě. Díky Google. Dobrá, no a co?

Přece nic. 

Je přece určitá šance, vyjádřená matematicky, že se to může stát. Je pro vás ok 1:9864766906544906543210989524689795475858989898745973?

Ale architektura za tím, to je právě to, co mne zajímá. 

Mohl jsem jemněji tisnout plyn a projet o zlomek sekundy později, než zaměstnanec Googlu stiskl spoušť. Také on tam nemusel být. Cestou ho několik lidí zastavovalo a ptalo se, jestli fakt fotí pro Google. Také si ráno musel vylít kávu a zhotovit novou, nalil si do ní zkažené mléko. Ztratil celých pět minut. 

A pak celý orchestr událostí, příčin a následků vrcholí, projíždím právě ulicí, kde provozuji čajovnu a fotograf Googlu snímá další ulici v práci a "přicvakne" mne k místu, které mám moc rád a kde deset let připravuji hostům čaj. 

Ale to není všechno. Od července 2011 je dlouhá cesta. Google záběry ulice Jiráskova 9 vystaví a "rejža" nechá všechno být. 

V klidu pár let počká a vytáhne je na mne k pětiletému výročí. 

Struktura synchronicity. A takové události nám dávají zprávu, něco prozrazují.

Pomohu si filmem Truman show. Scénář, kulisy, rejža. A naše možnost prozřít. 

Přijmout neodvratitelnost scenáře. Neutralitu kulis. Přesah tvůrcova záměru. 

Fotografie mého vlastního vozu mi připomíná, že jsme té hry aktivně účastni.

 "Jedeme v tom." 

Řídíme si to sami. Brzda, plyn, pravidla. Nehoda. Údržba stroje. 

Vybíráme si cestu, jsme svobodní. A přesto jsme součástí vyšší hry. Jsme tvůrci, herci a nejsme ve svém příběhu sami. Boží oko nás vidí. Jeho prostředkem je Google Street View. Jsme to my sami, kdo se sleduje a hodnotí.

Máme své vědomí. Svědomí. 

Kam právě jede váš automobil?

Je to ryze komerční jízda nebo má vaše cesta vyšší smysl? 

Svítíte si na cestu? Vypínáte s pokorou dálková světla?

Jezdíte eko logicky? 

Umíte dávat přednost? 

Nejezdíte v protisměru? Co když "jedete" proti sobě?

A v jakém stavu je váš vůz? Brzdy kaput? Baterka šmytec? 

Možná byste si měli odpočinout.

Někdo jiný zase pořádně šlápnout na plyn. Nepotřebuješ jet na rok do Indie, abys zjistil, co chceš od života. Co tě nezabilo, zabije tě příště. Zabíjí tě to proto, abys něco změnil. Možná budeš muset udělat něco, co jsi ještě nikdy neudělal. 

Rozvést se. Oženit se. Vdát se. 

Poslat šéfa slušně do prdele. Vymezit hranice. 

Úplně překopat vztah. Poděkovat rodičům za život. 

Spojit se se sebou a vyrazit za svým snem. 

Nebo chcípnout u televize. Tele. Vize. Ty krávo. 

Google Tě vidí. Má tvůj záběr. Sedíš v křesle v mihotavém světle a žereš brambůrky. Cvak. Uložit pozici. "Save me."

Příští snímkování se koná právě TEĎ. 

Co s tím uděláš?

________________________________________________________________________

K moři se nejede. Google mi tím naznačil, že mám zůstat doma. A já chci se svým strejdou vycházet nejlépe, jak jen je to možné. 

_________________________________________________________

Díky synchronicitě, že mi připomněla krásné roky v čajovně. Můžete začít tam. Jděte na čaj. Otevřete nad šálkem naslepo knížku. Dobrodružství začíná.

_________________________________________________________

Tento text byl vygenerován automaticky. Neodpovídejte na něj. 

Mistrovství světa v hackování

1. Na příkladném prvním místě je zahrádka. Matrix neumí zdanit vaše dýně, nezabalí mrkve do divného plastu a nepostříká šedesátkrát vaše jablka. Pletím, hrabáním, sázením, zaleváním, vaší vlastní bio energií vzniká skutečný plod. Z pohledu země dělce je pocení ve fitness klubu spíše podivnou produkcí. Nemyslím si, že kdyby se politické špičky věnovaly zahrádce a pozorovaly vyrážející pupeny či sledovaly radostný bzukot prvního hmyzu, že by vůči sobě chovaly stejnou nenávist, jakou dnes ukazují. To si dobrý hospodář nemůže dovolit, pravidelně pleje, udržuje zahradu průběžně v dobrém stavu a nepoužívá nečistých prostředků. Chápe, že proces růstu je křehký, vyžaduje trpělivost a je si vědom toho, že vše souvisí se vším. Dělat své vlastní zahradě naschvály by nedovedl, jednak ji miluje, protože ji spravuje a jednak ho ta stejná zahrada živí. Inu, každý zeman by se měl dovedně starat o svou zem. 

Foto:autor

Pražský člověku (Homo Pragensis) vystav aspoň za okny umný truhlík s hlínou a sleduj, jak si štasten, že petržele, pažitky, tymiánu, oregánu či majoránky se ti dostává z vlastního. A pro zbytek lze vyrazit ke svému lokálnímu farmáři.  (Tip Kubajz)

2. Druhé místo v našem pomyslném mistrovství v hackování dobrých věcí je "laskavění". Označuji takto bod, kdy se překonávám. Třeba se mi nechce omluvit, protože jsem se utrhl. Ale udělám to. Laskavění celkově je i více dotyků, naslouchání a vůbec všeho, co vyvolává lidské teplo. 

3. Prosté usmívání se. Lze užívat jen vnitřně, projeví se navenek. Z tohoto pohledu jsou tu mezi námi nejdůležitější pokladní. Ty nejlepší dokáží poslat lidské teplo až k tisícovce dalších denně. To už je skutečná biomasa. 

4. Podívat se na film I dva jsou rodina. Nejlépe dnes večer.

5. Ochutnat a stát se závislým na minerální vodě Il Sano. V tomto případně jednoznačně doporučuji propadnout a to až na dno.

6. Vypnout "zamyšlenou" chůzi. Synchronicita má pro vás připravený ten nejúžasnější vzkaz, chce vás provést za oponu i několik životů a odhalit nejhlubší tajemství a vy si zrovna opakujete v duchu nějakou "nasírací" hlášku kolegy z práce. Nehledě, že kolem vás universum rozehrálo skvostnou velkolepou hru. Jmenuje se jaro. Synchronicita probouzejicího se života. 

7.  Sedmička je samozřejmě ráno. Ráno vystřelujete šíp do celého dne. Kdo nechává ráno náladě z noci, která může být všelijaká, mohl by a je to žádané, vystřelit svou náladu výš. Předpokladem je se zasmát. Pouštím si ráno pár minut dobrého stand-upu nebo slam poezie. Vlastně se na rána těším. 

8. Začít dávat. Někdy se něco pokazí a jenom berete. Iphony, slevy, atmosféru v místnosti,  energii, pozornost, prostor či intimitu. Zvykli jste si brát, začali jste mateřským mlékem a udělali si z toho jednostranný byznys. Zpravidla se časem dostaví pocity, abych tak řekl na hovno. Nikoho nemůže opravdu naplňovat energetické drancování svého okolí. Jedno z nich se příkladně nazývá stěžování. Přítomnost takových lidí "ztěžuje", je tíživá. Toxikují svou tíhou okolí. Někdy se "upíři" stávají dobrými světci, pokud tedy u nich dojde k takzvanému obrácení.  

9. Je třičtvrtě na devět. Z kuchyně slyším hlasy. Večeří a směje se tam má rodina. Zítra čekáme návštěvu. Čeká nás nádherný společný den. V minulém díle jsem vám nabídl více než 10+ hacků pro lepší život. Vyzval vás, abyste mi poslali své a že spolu uvaříme hackerskou kuchařku. 

10. Přišlo mi jen málo tipů. Štvalo mě to. Měli jste to na jazyku, byli jste blízko, ale řekli jste si, že to někdo udělá za vás. Myslel jsem na to při chůzi, proč to tak je. Podíval se na film I dva jsou rodina. A odpustil svému očekávání a zklamání. Starali jste se o svou zahrádku. Pracovali od rána. Hledali okamžiky pro zasmání. Ukládali ke spánku své děti. Odpouštěli si.

Vyhráli jste mistrovství vašeho světa v hackování. 

10 a více ryze praktických vychytávek, jak to tady hacknout.

Vyměňujeme svou energii za peníze a peníze vyměnujeme za potraviny, které nás živí nebo za předměty, které potřebujeme. 

Peníze jsou tedy naší energií. Můžeme ji (jimi) plýtvat nebo ji (je) nechat chytře plynout do ještě chytřejších věcí. 

Chtěl bych spolu s Vámi sestavit seznam takových chytrých věcí nejen denní potřeby, které tvoří zkratku (hackují) někdy náročnou a unavující výměnu naší životní energie za peníze. O hackování obecně je článek v okénku vpravo nahoře. 

Předkládám Vám dnes svůj výběr a vyhlašuji výzvu: Jaké chytré tipy jste objevili Vy? Představte si, že třeba 50 z vás pošle jeden svůj absolutně vychytaný hack! Vznikne prospěšný seznam, který to tu pěkně hackne. A hackovat je dobré. 

1. zubní pasta Promise. 

Přináší jedním dechem smrt komerčním pastám z obrazovek. Tichou bezfluorovou smrt. 150! g za 29 či 35 Kč kvalitní pasty indické receptury s hřebíčkovým olejem. Hřebíček působí silně protizánětlivě a antibakteriálně, skvěle ošetřuje dásně a občas zatáhne i malý kaz. Jistě platí, že jak si čístíte zuby je více než pasta. Neznám podobně kvalitní výrobek za tak příznivou cenu. Volba pro všechny, nejen střední alternativce. Běžně dostupná. Pozor, musíte vyzkoušet, zda se obejdete bez fluoru. Tip Jan Kosek: na zuby kokosový olej!

2. Bio kečup z DM drogerie.

450 ml za 49 Kč. Italská rajčata s intenzivním aroma. Třtinový cukr, vinný ocet, mořská sůl, paprika, cibule, skořice zázvor, muškátový oříšek a hřebíček z biologického zemědělství. Je úžasný a vegan. DM obecně "umí" nabízet přírodní produkty. V Německu je brána svým přístupem za osvíceně vedenou. Těžko najít podobně "udělaný ňam" za ok cenu. I když jsem také zaznamenal, že spoustu výrobků nám v DM servírují dráže než v Německu. 


3. Vlasový šampon Cannabis Palacio

500 ml za 45 Kč. Legenda. Cz řešení za cz cenu. Nemá lupy. Obsahuje za studena lisovaný olej z konopí. Nepřekonatelný balzám na vaši hlavu. Několikrát do roka mi je "výhodně" nabízen na trzích, například za 100 nebo 150 Kč. Jezdím pro něj do vietnamské čtvrti Sapa při balení 6 ks platím okolo 30 kč za kus. Divný. Ale stále pro mne nej šampon. Běžně k dostání. V Klatovech třeba v samoobsluze Bouchalka za uvedenou cenu. Na Heureka startuje od 39 Kč. Ono by šlo udělat seznam jen z konopných věciček. Nemám pravdu, mastičkáři a vůbec všichni poléčení cannabisem?

4. Oblíbil jsem si přemisťovat se s blablacarem. Trasu Klatovy - Praha, 145 km lze spolujízdou zvládnout za hodinu a půl a bratru za 90 Kč. Ano, nemusí to jet stále, ale v případě, že ano, na trase nejedou najednou dvě auta, ale jen jedno, to spolu-jízdné. CO2 šetření. Planeta happy. Řidič (třeba vy) dostane příspěvek na benzin. Řidič happy. Vy jste happy. Brzy se dogma vlastnění automobilu nejspíš stejně naruší. Komunitní sdílení vozů se stane chytřejší. Navíc je to dobrodružství. Systém funguje na základě zpětných vazeb, je ověřený. Jen jedinkrát za dva roky jsem jel s člověkem, se kterým si nešlo nic moc říct.

Pokud víte aspoň den dopředu, že někam razíte, je tu možnost zakoupení včasné jízdenky u ČD. Spojuje 114 měst, kromě online lze lístek získat i na nádraží. Jízda za velmi pěkné peníze. Čím dříve koupíte, tím za méně frčíte. Takový autohack českých drah. Hackují sami sebe. 

5. Izrael a Tel Aviv za 1500, ale i za 600 Kč.  

Jedna z nejopomíjenějších destinací, která je díky nízkonákladovce Wizzair (sledovat se vyplatí i Honzovy letenky) náhle dostupná jako nikdy předtím. Izrael má pošramocenou pověst kvůli bezpečnostní situaci, ale vašim úkolem bude právě nejet do pásma Gazy. Odměnou vám bude neuvěřitelně barevný, klimaticky extrémně příjemný pobyt. Moře jako v Karibiku. Úžasný mix kultur, v jehož kvasu s údivem zjistíte, že k němu nějak patříte. Na půl slovanský pocit. Izraelci jsou jedna velká stále dosti evropská rodina. Hraniční kontrola je ráznější, na rozdíl od Evropy si umí ověřovat pohyb osob na hranicích. Izrael může být Vaším největším nejen dovolenkovým hackem života. Nejdostupnější "havaj". Shalom!

Jeruzalém.

6.  Hluboký zpomalený dech do břicha. 

Hackne komplet vaše bytí. Dýchací centrum je spojeno s určitými neurony, které odpovídají za stav zklidnění a pohody. Naopak zrychlený dech přinese vašemu organismu odpovídající vzrušení. Pro jogíny zřejmé, pro racionálnější typy jako já, bývá důležité se dozvědět, jak to funguje na molekulární úrovni. Vědomě dýchat do břicha je dobré zkrátka vždy. Když nakupujete rohlíky, když na vás někdo v afektu řve, při milování a i když umíráte. (tohle nemám vyzkoušené) Pomyslných 9,9 z 10 lékařů, pokud by vystudovali nějaký holistický léčebný systém, by doporučovali, co nyní mapují vědci ze Standordské univerzity ve výzkumu, na který najdete odkaz pod obrázkem. 

Celý výzkum tady (ang.)

7. Hrabat se v hlíně a chodit do lesa. 

To je hack! Doufám, že to bude příští revoluce. V Japonsku se Shinrin-yoku (viz video) jako oficiální zdravotní program praktikuje od roku 1982, cílem je prosté "bytí u stromů". Stromy zvětšují naší fyzickou a psychologickou pohodu a dokonce nás "balzamují" oleji, které nás chrání před bakteriemi a hmyzem. Phytoncidy pomáhají imunnímu systému, snižují krevní tlak a redukují stresové hormony. Dnes vskutku žádoucí, abychom vyvážili "elektrosmogový" čas strávený u digitálních technologií. 

Zatímco tisíce online dětí pěstují plodiny v počítačové hře "na farmu", za okny jejich pokoje je plácek či zahrada se skutečnou půdou. Utíká jim tak jediná skutečná hra, spíše opravdový život, který si za tisíce let vyvinul překvapivé souvislosti. Hrabat se v hlíně, přináší "hlínu" do života. V půdách se vyskytuje mikroorganismus Mycobacterium vaccae, se kterým jsme v přírodě v běžném kontaktu. Přijímáme ho i s lesním či zahradním ovocem. Umí zvyšovat serotonin a mozkovou aktivitu. Je důležitý pro dětský vývoj.

Zdá se, že těm, kdo jsou v kontaktu s hlínou, byl dán od přírody obrovský dar. Větší imunitní a psychická odolnost. Ve zdravém těle zdravý duch. Václav Cílek v knize Co se děje se světem uvažuje, zda oddělení se od fyzické práce a její přenesení do virtuálního světa nezpůsobuje obecný pokles radosti z ní a všeobecnou znuděnost světem již ve velmi mladé generaci. Stále větší klipovitost světa, nepřirozené rolování a zahlcování mozku na sociálních sítí a agresivnější televizní proud vytváří jakousi chronickou nudu. Odhaduje, že dvě třetiny Evropanů již ztratili motivaci k práci. Možná rodinná či komunitní zahrada s kompostem se stane znovu novou tvořivou a plodnou zahradou obrozeného lidství. Zde jsou užitečné stránky, kde lze vyhledat místa volně rostoucích ovocných stromů, plodivých keřů a léčivých bylin, které jsou k mání pro sběr.  

Ostatně se do zahrad budeme stále více vracet z nutnosti. Robotická síla v příštích desetiletích nahradí zásadně lidskou a lidé, kvůli otázce vlastní zaměstnatelnosti, se k nim budou muset obracet sami. Možná základní příjem bude něco cosi opravdu základního, co vůbec umožní náhle nevyužitým jedincům se podílet na národním bohatství technologicky pokročilého státu. Daň z práce robotů, jak o ni hovoří Bill Gates je něčím, čím se budeme patrně opravdu zabývat. O blížící se epoše může napovědět toto video. 

A tak dobrým hackem číslo 8 budiž kniha Václava Cílka. Vrátí vás, jako mne, na zem. 

9. Devítka je zelený ječmen. Potřebujeme do sebe dostat více zeleného. Získat zdravější životaschopnější krev. Zvýšit svou antioxidantnost. Naše těla již zkrátka nenabývají na supermarketovém jídle a v mdlém svitu monitorů původní chrabrosti a odolnosti. Kdo k sobě prokáže dostatek sebelásky, vydá se na cestu k sobě. K původní čistotě. Ječmen je restart. Mám přítele, který cestoval po světových políčkách ječmene a je u nás jedním z nejpovolanějších. Jestliže budete chtít opravdové poradenství a obrodit se ječmenem, s důvěrou se něj obraťte. 

jan.kosek@seznam.cz

Ječmen mi chutná, kdo by se ale ošklíbal nad jeho příliš zelenou chutí, může začít japonským čajem matcha, podobnou superpotravinou, která vás i jistě značně nakopne. 

10. Desítkou je hacknutí vody. Pravidelné návštěvy studánek a odběry vody z ní, zdá se, přispívají k pochopení posvátnosti vody jako takové. Na Šumavě jsem poznal lesní zdroje vody, které chutnali tak dobře, že to bylo stěží k uvěření. Ale takovou vodu lze jen obtížně zajistit na stálo. Dobré duše pro nás vypracovali národní registr pramenů a studánek zde. Již dnes se můžete vydat pro dobrou vodu ve svém místě. 

Osobně jsem zvolil harmonizaci vody na podobnou úroveň geometrickým obrazcem Květ života. Používám ručně foukanou karafu s tímto energetickým otiskem a těžko mi pak pít někdo jinde jinou vodu. Karafa na stole s přesným objemem také zásadně vylepšila můj pitný režim. Skoro bych řekl, že je to její další rovnoměrně cenná funkce. S karafou vody před sebou mám přehled o svém příjmu tekutin a také mám vodu neustále po ruce. Doprodávám nyní tyto "své" karafy s objemem 1,2 l s obrovskou slevou. Jejich internetová cena je 929 Kč (Econea). Na aukru vystavuji nyní stejné za pěkných hacklých 649 Kč. Rád se podělím s ostatními o jejich výhody. Vhodné do domácnosti, ale také do zdravých jídelen, jógových center, školek, čajoven, kaváren či jako velmi elegantní dárek. Pohodlný nákup vám a více informací zprostředkuje Aukro, kde jsou karafy vystaveny. 

http://aukro.cz/harmonizacni-karafa-na-vodu-i6795837768.html

foto:autor

Jak vidíte hackovat lze vlastní dech nebo nákup zubní pasty. Předpokládám, že každý čtenář má svůj "hackovní" výběr. Představte si tu parádu dát dohromady zmiňovanou padesátku hacků. Možná lítáte do Rio de Janeira za tři padesát. Máte vynikající špaldovou mouku od mlynáře. Jezdíte pro fantastické mrkve až do Mrkova. Možná příště pojedete i pro zásobu dalším a náklady si rozpočítáte. Nebo znáte člověka, který staví postele za 99 999 Kč. Jenže z vlastních stromů, které poráží v "noci za úplňku" a spánek v ní je osvícení. Kvalita pak nese kvantitu. Obráceně to moc nejde. Stejně dobrý hack je, když je něco bytelné a kvalitní, že je to vlastně k nezaplacení. V mém výběru jsou vlastně jen spíše cenové zkratky, uvědomil jsem si to až v závěru, nechám to tak. Asi něco hacknout považuji stále za jisté nabourání, obejití systému. Možná je to tak z podstaty správně. 

Těším se na Vaše tipy a jak spolu uvaříme hackerskou kuchařku o 50 bodech. Zveřejním ji na těchto stránkách. Měli či snad musíme si pomáhat. Jsme z podstaty sociální nikoliv asociální bytosti. To bychom tu už za naši dlouhou historii nebyli.  

(synchromysl@gmail.com)

A neodpustím si. Hack you, systéme, který si vždy vezmeš od lidí vše do poslední koruny, ale nic moc se neděje, když miliony padnou kamsi do čapího hnízda.

Váš tip by měl nést prvky "očividné výhody" ověřené vaší vlastní zkušeností a oblast zůstává bez omezení. Někomu dalšímu třeba opravdu může pomoci, že jediným zdrojem pijavic lékařských je u nás tato farma zde. Pro její majitelku přinesli konec zánětu močových cest. Hirudoterapie je znovu používána v nemocnicích, pijavice si během své dlouhé evoluce vytvořili 150 bioaktivních látek (léků), které není možné nijak technologicky nahradit. Zatímco vám "pouští žilou" zásadně vás oživují svým unikátním mixem látek. 

A jsme znovu u inteligence přírody. A za to jsem moc rád. Vlastně bych byl nejraději, kdybychom u ní skončili napořád. 

Mějte se přirozeně. Jako celá příroda. 

Perpetum family. Obnovitelný zdroj nekonečné energie.

Jestli jste z rozbitého, rozvedeného či jinak ukončeného vztahu, tak jste statisticky normálnější. Jsou to dva roky, co procento rozvedených manželství přesáhlo 50 %. Skomírá tradiční rodina? 

Foto: autor. Psala: Iva T. 

Ta konzervativní již dlouho. Mám na mysli model, kdy otec rodiny je "ředitel", takzvaná druhá směna, práce v domácnosti pro ženu, zůstává bez pomoci v platnosti a je samozřejmě neplacená. Role v rodině se ale vyrovnávají, Island jako první země na světě uzákonila legislativní harmonogram, který přináší stejné mzdové podmínky ženám i mužům. 

VIDEO ISLAND

My jsme stále trochu "postko...", ale jednou se to bude prostě "jen učit". Dítě přijde ze školy, zkoumavě si vás změří a zeptá se: "Mami, ty jsi fakt žila v době, kdy jsi dělala stejnou práci jako táta, ale souhlasila jsi, že si budeš brát méně peněz?" Slovo souhlasit jsem uvedl cíleně a provokuji vás tak, abyste se možná překvapivým úhlem pohledu podívali na svůj život, na místa kde "souhlasíte" s něčím, co vám nedělá dobře. 

Ono na jisté úrovni, například vy ženy, jste souhlasily se vším hrubým a násilným chováním či činy svých nebo cizích mužů. Ponechám to tu, jak to je, pro ty, kdo porozumí. Udělíte tomu "souhlas" i nadále?

Takže dnes je "normálnější" být z vykrachovaného vztahu. 

Ale to není normální. 

Sám jsem si musel projít mnohá přesvědčení, která zdánlivě formovala mou představu "kdo jsem", abych mohl přejít přes koncepty, které mne omezovali. Přitom bych přísahal, že právě bojuji proti jasným omezením. 

V minulém díle jsem se otevřel a sdílel svůj strach z plného partnerského soužití. Myslel jsem si, že nejsem rodinný typ. To bylo mé "kdo jsem". A z toho jsem vycházel, když jsem se snažil stále někam cestovat, jezdit na akce, být co nejvíc s přáteli, bojovat za svou "svobodu". 

A jsem si jist, že takový koncept, který je mylný, má svůj procentuální díl na rozvodové statistice. Pochopil jsem, že se sice nemusím narodit jako rodinný typ, ale pozor, mohu se jím přece stát. 

Založení rodiny je taková pecka, mocná a silná vlna, která vás donutí ke zkoumání se jako nikdy předtím a mně opravdu pomohlo, když mi došlo:

Vždyť mohu každý den růst, učit se, sledovat se a měnit své postoje,
své "kdo jsem". Mohu se stát ultra rodinným týpkem. Ultratáta. 

Dělal jsem to nyní usilovně a musím konstatovat, že se onen mylný koncept "nerodinnosti" dosti narušil a ustoupil do pozadí. 

Jak se to projevuje? Myslím více na rodinu, než na sebe. A je to velmi příjemné. Rodina to cítí a vrací mi to. To mne úžasně dobíjí, a mám znovu více sil znovu roztáčet rodinné kolo štěstí, výletů, ale i domácích prací a výchovy. 

Myslím, že jsem objevil 
perpetum family. 

Čím více ho roztočíš, tím více dostaneš. 

Máš pocit, že by se tě žena mohla více dotýkat a dávat ti hlubší a delší masáže?Více se dotýkej a dávej hlubší a delší masáže. 

Rozjedeš neomylně perpetum family. 
Vrátí se ti to. 

Rutina v sexuálním životě? Musíš to být ty, kdo to změní, dej vašemu milování nový impuls (jaro se blíží a love outdoor je prostě nej). Pf ti to vrátí. 

A nejlepší jsou děti. Prostě je začnete více milovat. A ony zase vás. Pf. 

Koncept "nemám teď takovou svobodu" je fakt pro tajtrdíky. V něm jsem si frčel zcela a úporně. Ale životní situace jsou tvárné. Pokud s nimi neumíš pracovat, není to ani tak životem samým, jak právě tvou zbytnělou představivostí. 

Samo, že páteční či víkendový potlach s přáteli tě nabije a posílí. Ale stejně tak můžeš tvořit s rodinou. A v tom je ten vtip, který jsem neznal. Myslel jsem, že více zábavy leží mimo rodinu. Opak je pravdou. 

(hm, tenhle díl lidem z "rodinných rodin" toho moc nepřinese)

Budete se divit, ale tohle jsou pro mě opravdu zásadní AHA momenty. Byl jsem nucen odkládat koncepty, které se tvořily již v dětství, jako prvorozený stojím v čele rodinné a rodové karmy a nesu na svých bedrech více z její karmy a osudu. 

Hláška táty po celé mé dětství, než vždy vypadl kamsi ven: "Já se tady s váma strašně nudim." je ve své programovací síle naprosto precizně vystavěna. 

Já X s váma
tady & nudim

A tak se dnes hodně nosí "se nevzít". Neslíbit, nezavázat se. Nesezdat. 

Nevaž se, odvaž se, že. 

"My se nebudeme brát, tak nějak to cítíme."

Ale co když je divný, že jste se po deseti letech nevzali? Nemyslím pro vás. Pro život. Pro přírodu. Pro věci tak nějak přirozené. 

Existuje konstelační fakt, který ukazuje, že dítě se cítí nepohodlně, pokud přichází do páru, který není sezdán. Z jeho pohledu důvěry a bezpečnosti ho ohrožují právě ty "zadní vrátka", které nikým nevyslovena, stále zůstávají otevřena a dítě je "vidí". Nebude to asi žádné terno narodit se kousek od nějakých významně zejících vrat. 

Pro ty, kdo se lekl, připouštím, že konstelace mohla být platná především pro její konkrétní účastníky. A druhým dechem dodávám, že to neznamená, že by vám nedopadla stejně ;)

Ale zpět, pokud vás začne nějaký vztah svírat, přemýšlejte spíš, kde zeslábla vaše akceschopnost, smysl pro dobrodružství a inovaci, že máte pocit, že jste tak nesvobodní. Možná si nesete svou nesvobodu s sebou. Možná čekáte, co vymyslí ten druhý. Možná, že se jen bojíte jít hlouběji. Co kdyby jste byli nuceni odhalit své stíny? A to znamená, že budete zraněni, možná i opuštěni. 

Od prosince žiji v Klatovech. A tendence se vracet byla silná. Ale kam? Chci se v životě vracet nebo jít kupředu?

Paradoxně mnohem více se vracíme k sobě, když jdeme dopředu. 

A můžeme přitom dělat hromadu věcí, které jsme dělali předtím. Další vtip, který jsem si musel prožít. 

Ale největším vtipem je investovat masivně do svého osobního rozvoje a nemít tak čas a prostor pro vztah. Haha, vždyť právě přizváním příhodné duše, partnera, vašeho milostivého zrcadla, začíná opravdový osobní rozvoj. 

Zatímco se učíte v klubu tak trochu ulítlých tantriků "cítit druhého", jakýkoliv pár, který vás právě míjí na ulici a domlouvá se na večeři, právě praktikuje tak vysokou tantru, že byste se uprostřed vašeho "posvátného" semináře rozplakali smíchy. Jak to vím? Mluvím ze zkušenosti. 

Vztah a rodina je nejvyšší tantra. Opravdové požehnání. Nejhlubší osobní rozvoj. Nejlépe investovaný čas do sebe a do svého sebepoznání.

Sorry, posvátná tantro.