Jak se pozná, jestli pracuješ pro Satana.

Víte co to je se plně inkarnovat?

Divný, odrazující termín, že?

Dělat svou práci. 

Fakt. 

Co to znamená?

Dělat svou práci. 

Lze to nějak rozvést?

Jasně, lze to všechno vyjmenovat. 

Dělat svou práci znamená dělat svou práci. Pokud jsi zaměstnán na úřadě pro vydávání řidičáků, ochotně, pečlivě, ihned, jak je to možné, vydávám řidičáky.

Jsem proto za městnán.

Tedy ze staročeského miesto, je to mé místo ve světě, pracuji - za město. 

Odvádím svou pravidelnou činnost ve městě za mzdu. Všimněte si ve videu, jak jeho autoři dobře z života odkoukali, když někdo není plně inkarnován na svém místě. 

A teď bacha. 

Taková "práce" je všechno. 

Jestliže chceš COKOLIV ve svém životě, musíš být na místě. Za městnán. Pokud se ti to nedaří, jsi duchem nepřítomný, nejsi plně inkarnován. 

Nejedná se tedy o ulítlý ezo termín, ale o masivně rozšířený jev.

Totiž, stále se tu hůře inkarnujeme. 

Čím méně dobře ukotveného ducha, tím více těkavosti, dnes takzvané hyperaktivity.

Ve skutečnosti si dítě ještě "nedosedlo", není plně na místě, možná zde jeho místo bylo nějak ohroženo a jeho duch je tedy na místě neposedný. 

Léčba je možná, jaksi "homeopatická". Ubrat. Přestat dítě vyšilovat, přepínat ho. Zkrátit pracovní den dítěte - kroužky do alelujá ho vyčerpávají a zapracovat na SVÉ trpělivosti. Léčit se bude tvou delší časovou přítomností s ním. Budeš muset posílit hranice, aby se dítě cítilo bezpečněji a spálit tablet. 

Přichází dokonale nepřítomná doba. Dva spolu kráčejí, jsou sice mobilní, ale jejich duch je jinde ve světě - na jiném virtuálním místě. 

Proč se duchem tak usilovně vzdalujeme ze svého miesta? Má to přitom dalekosáhlé důsledky. Nezvládáme svou jedinou pravou realitu. Nepřijali jsme ji. Jsme z ní nějak zoufalí. 

Otec nevnímá svou dceru. Nemá pro její potřeby dostatek ducha. Dítě se tedy snaží vyvolat pozornost. Zvýší svou intenzitu. Vyvine hyper aktivitu. 

Nejsme na Zemi. Jsme duchem kdesi v kosmu. Voda stoupá, a my si
s pobavením čteme biblické báchorky o potopě světa. 

Plně se inkarnovat znamená vnímat své místo a jeho potřeby. Celou složitou souvztažnou eko-logii našeho miesta.

Měsíc neopravená židle znamená, že něco zasluhuje opravit ve tvém duchu. 
Ano, židli přece musíš nejdříve spravit v duchu, říci si: spravím ji dnes v 17 h místního času. 

Co je? Proč takový halas?

Protože pak ubývá ducha. Vyvěrá okny do kosmu. 

A kde chybí duch, přichází nevědomost, peklo, války, chaos. 

Správka židle, kamaráde, je Tvůj nejdůležitější akt pro udržení života na Zemi. 

Jsi hrdina doby. Hrdina své rodiny. Svého města. Našeho světa. 

Pokud jsi ji neopravil, pracuješ pro Satana a jeho chaos. Blbý, viď. 

A přitom sis myslel, když v čase, který jsi mohl věnovat čas své porouchané židli (zpevnit své místo, podpořit jeho vyviklané nohy), jsi bojoval ve virtuálním čase ve virtuálním či gastronomickém prostoru za svou správnou (virtuální) věc. 

Já vím, bojoval jsi fakt za správnou věc, za zelenější, přátelštější, humanitárnější svět. Za svůj pohled. Jen na blbým místě. 

A to se bavíme jen o židli. 

Máš rodiče? Hustý, co?

Děti? No ty vole.

Manžela/lku? Tak vidíš.

Tady se rodí nebo potírá peklo. 

Tady na Tvém místě se ukazuje, jak jsi plně inkarnován.
Jak jsi ducha přítomný. 

Mělkost, povrchnost, těkání, virtualita, vyprázdnění, netečnost, celková absence ducha je peklo. 

Hloubka, spravená židle, pozornost, laskavost, celková "vztahovost" a tvoje aktivita v ní je přítomnost velkého ducha, plná inkarnace, Ráj. 

Pojďme do morku. 

Pozdravil jsi ráno souseda? Tys mu nedal "pozdrav pánbůh"?
Pro koho pracuješ?

Zkrátil sis cestu přes zeleň? Jasně, ty máš totiž domluvenou komunikaci na háku. Jsi tak cool a smart. Zato hodně sleduješ situaci kolem lovu velryb a na stole máš sošku Buddhy.

Podívej se na ni trochu lépe, není to Buddha, ale Budulínek.
Socha Tvého líného Já.

Můžeš se uvztekat nad nespravedlností světa, bojuješ za práva žen ve třetím světě, pojídáš pouze certifikované jednorožčí prdy a na čele máš nálepku HATE FREE. 

Jenže: nezavolal jsi babičce k narozkám. 

A seš hnusnej na svou holku. Nesdílela kampaň za zrušení násilí v Bimbabwe. A za to ji nemáš rád. Úplně se ti z toho orosila nálepka HATE FREE.

Není divný, kdyš jsi takový "právník" světa, bojovník za férovost a spravedlnost, veškerou moralitu, jak to, že měníš partnerky jako ponožky?
Co když si "vadnej" Ty a nikoliv svět?     

Tys dnes nevěnoval PLNOU pozornost (s mobilem nebo TV jsi byl v pekle) svému dítěti? Na čem pracuješ? Aby dítě svou rodičovskou potřebu závislosti na Tobě převedlo později na jinou závislost? Posíláš ho vědomě do pekla?

Protože Tví rodiče Tě tam taky poslali? Takže Ty pečeš oplatky vlastnímu dítěti? Jaké to je pracovat pro temnou stranu? 

Tys dělal otráveného, když ti v zaměstnání vyložili, co bude Tvým úkolem?

Děláš si srandu? A bereš za to pravidelnou mzdu? Víš, jak to vypadá, když někdo za Tebou přijde, kdo ví, že je to Tvé zaměstnání a ty se chováš na svém placeném místě otráveně? Jsi při smyslech? 

Tak proč tam prodáváš, přebíráš zakázky, vyřizuješ objednávky, vydáváš jídlo, učíš, pomáháš dětem na svět, starostuješ? 

PROČ to proboha děláš, když je to tvé miesto? 

Prostě vypadni, dej se do kupy, změň své místo, podstup osobní rozvoj neboť pracuješ na zkáze našeho světa. Jsi chodící entropie.
Ničitel společné cnosti. 

Stal ses teroristou lhostejnosti a konzumismu. Hledáš potěšení, svobodu, zábavu. Máš spoustu "přátel". Dávají ti tolik báječného "rozptýlení".
Na svůj rod kadíš.

Kráčet rovně a přijmout zodpovědnost Ti nevoní.

Přišel jsi pozdě? Můžeš vůbec nějak lépe dokázat, jak jsi MIMO?

Celý vesmír se kvůli tvé ne-přítomnosti musí přeorganizovat. Chápeš, že ti lidé budou do konce svých životů kvůli Tobě o stejný díl také MIMO? Navždy jsi zničil jejich a svůj původní řád. 

Být na místě Ti nepřijde důležité. Napravit - opravit se, se Ti nechce.

Musel bys ses totiž vzdát svého "plátna", šatů ega. V tom je přesně ten kód. Dříve se u nás platilo plátnem. Byl to (a je) výměnný obchod. Musel bys umět se vzdát svého šatu, začít platit pozorností tomuto světu. 

A vyplatit se mu! Vyplácíš se vůbec světu? Nebo jenom spotřebováváš iPady, kávy, city, vagíny, důvěru?

Máš koule na to, ocitnou se na světě nahý a zranitelný, přijmout svou bolest, bolest celého stvoření a vzít na sebe .... ...?

Co to je?
Nic nového pod sluncem, Ježíši Kriste!
Přijmout svůj kříž.   

Nastoupit na cestu světla.

K životu, k jeho zachování, harmonii, lásce. 

Mám tedy jedinou otázku. 

Kolik "plátna" dnes ze sebe vydáš, aby jsi zachránil svět?

Vyplatíš se? Nebo tady za sebou zanecháš dluh? 

________________________________________________________

Na vzniku textu se významně (nevědomky) podílela má žena. Díky Ivo.