"Jaká ubohá paměť, která pracuje pouze dozadu"

"Je to velmi dobrá marmeláda," řekla Královna.
"Ale já nechci marmeládu, v žádném případě."
"Dnes byste ji nemohla dostat, i kdybyste chtěla," řekla Královna. 
"Pravidlo je: marmeláda včera a marmeláda zítra, ale nikdy marmeláda dnes."
"Někdy však musí dojít na marmeládu dnes'," namítla Alenka.
"Ne, nemůže," řekla Královna. "Marmeláda každý druhý den: a dnes není druhý den, jak víte.
"Nerozumím," řekla Alenka. "Je to strašně matoucí!" 
"To máš z toho, že žiješ jenom dozadu," řekla Královna laskavě, "zprvu se z toho člověku vždycky trochu točí hlava..."
"Žít dozadu!" opakovala ve velkém ohromení Alenka. "Nic takového jsem nikdy neslyšela!"
"...ale má to jednu velikou výhodu, že paměť pracuje na obě strany."
"Jsem si jistá, že moje paměť pracuje jenom na jednu stranu," poznamenala Alenka. "Nedovedu si pamatovat věci, dříve než se stanou."
"Jaká ubohá paměť, která pracuje jenom dozadu," podotkla Královna.

Lewis Carrol, Alenka v říši divů, překlad autor

Jestli jste to nikdy nezažili, tak to brzy přijde. Na scénu napochoduje černá kočka a přehodí vám výhybku vaší lineárně funkční reality. Pamatuje v Matrixu? Kočka zde spustila zhroucení systému. Kvantový vír, Déjà vu, místo, kde prosakuje prostor z minulosti do budoucnosti a vzplane před vámi v jednom horoucím teď.

"Věčnost není budoucnost ani minulost. Věčnost je dimenze Teď. Je to rozměr lidského ducha, který je věčný. Najděte tento svůj rozměr věčnosti, a budete cestovat skrz čas, skrz veškerou délku vašich dní."

Joseph Campbell, Pathways to Bliss

V poště mi přistává nabídka na setkání s paní Hi-Ah Park, korejskou šamankou. Polije mne horko. Vím, že tam musím být a zároveň se mi tam nechce. Je to jako kdyby vám někdo řekl, ať umřete.

"Umřete, prosím. Uvolněte se a prostě umřete. Bude to tak zábavné. Navíc to potřebujete."

Hi-Ah Park přijíždí, aby vyčistila zatížení předků, provádí rituály na čistění duše. 

Vzápětí má potřebu mi zavolat kolegyně, která mi nabídku poslala. "Kamile, ona už s námi pracuje."

Jsem na bleším trhu, sháníme rámy na obrazy, jeden přítelkyně kupuje, krásný, zlacený rám, uvnitř je nějaká stará, zašlá čmáranice. Přineseme rám domů a chceme vyhodit ten špinavý, poškozený obraz. K našemu údivu je pod ním ještě jeden. Olejomalba signovaná Joh Rei 41.

 Foto: autor

Jakmile se obraz vynoří ze změti starých papírů, dostane moje vnímání nekompromisní atak. Z olejomalby na mne hledí ona šamanka. Šimrání v břiše se mění na závrať. Nořím se do jejích očí a v hlavě mi zní slova:

"Ona už s námi pracuje."

Na náhlý popud vložím text z obrazu do vyhledávače a Google mi v prvním odkazu nabídne šokující potvrzení:

Johrei je doslova čistění ducha. Je to léčivý rituál, který používá "božské světlo" k rozpuštění duchovních nečistot, které jsou zdrojem všech fyzických, emocionálních a osobních problémů. 

http://en.wikipedia.org/wiki/Johrei

Obraz má více vrstev, nejenže z něj vystupuje samotná šamanka, ale je podobná i mým rodinným příslušníkům. Mým předkům. 

Aniž bych se s Hi-Ah Park kdykoliv potkal, znám ji. Ten pocit je intenzivní. Je to druh paměti, která pracuje dozadu. Jen synchronní silou, nejsilnější tvořivou silou ve vesmíru, jsme se mohli druhý den po telefonátu vydat na obří bleší trh. Jakou "náhodou." Jakou "náhodou" jsme si nevědomky našli obraz, který skrýval jiný obraz.

Zcela nevědomé. Synchronicita vychází jen z nevědomí.

Čím více se pustíme rozumu, tím více upadneme do víru kvantového prostoru, kde včera znamená zítra. 

Jako "náhodou" byl signovaný Joh Rei, "čištění ducha". Univerzální řeč znamení. Všeřeč. Pro skeptiky neviditelná, pro ty, co vidí, zjevná. Dech beroucí, posvátná řeč nejvyššího osudu a naplnění. Je třeba ochutnat "maso hada poznání", abyste mohli rozumět jako Jiřík. Dovolit si tu královskou krmi.

Hledím do očí paní Hi-Ah Park a nacházím tam sám sebe. Bude třeba něco nechat shořet, nevím, co to je. Ale ježí se mi chlupy a mám stažený žaludek. Umírání bolí. 

Obraz byl znečištěn a musel jsem ho opatrně vyčistit. Bylo to jako kdybych pral svou duši. Ten obraz objevila a koupila moje přítelkyně. Týká se to i jí? Co nastane po Johrei?

Pokračování příště.

Blog dopisuji 27. 10. 2014 v půl sedmé večer. Klepou se mi prsty a jsem úplně zpocený. 
________________________________________________________________

Aktualizace o hodinu později: stojí za zmínku, že originál Alenky v říši divů v angličtině jsem si koupil na stejném bleším trhu před několika měsíci.