Je jedno místo, kam, když se jednou podíváte, všechno se změní

"Je jedno místo, kam, když se jednou podíváte, všechno se změní. 
Co je to za místo?
Je jedna cesta, po které když se vydáte, tak z ní už nikdy nesejdete.
Která je to cesta?
Je jeden stav, ve kterém když se ocitnete, tak v něm chcete zůstat navždy.
Jaký je to stav?"

Kamil H. Novotný

Ten tlak je neúprosný, tvář korejské šamanky se vynořila odkudsi z nevědomí a pronásleduje mne každý den. Neuvěřitelný příběh s obrazem sledujte zde.

Ten obraz má zvláštní sílu a vzbudil množství reakcí. Každého někam nebo k někomu donese. Zatím prozradím jedno: ten obraz nosí pravdu. A má ještě jeden kód. Ale teď se vraťte k minulému blogu a udělejte si test: 

Jak na vás obraz působí? Kam vás nese? Jakou jste dostali od šamanky zprávu?

Jsou Dušičky, dny, kdy jsou mrtví na dosah a vydávám se vstříc svému osudu. Co mi má přinést setkání s člověkem, který se "ozval" týdny před naším fyzickým setkáním? Co mi chce říci? 

Pomalu se sunu po podlaze, pohybuji se vpřed pouze silou své páteře, ležím naznak a zakouším ten zvláštní způsob pohybu. Jsem spíše řekou, hadem, energií. Je druhý den workshopu a uprostřed prostoru začíná vznikat něco nového. Jednotný organismus čtyřiceti těl. Údery šamanského bubnu rozpouštějí mé hranice a začínám "tušit" ostatní jako sebe sama. Posunujeme se, kroutíme, plazíme se jako nějaké původní bytosti, které právě opouštějí oceán. 

"Utvořte jednoho hada", opakuji si šamančin hlas.

Má páteř ožívá a raduje se, že jsem vše nechal na ní. Poddávám se a měknu. Stávám se tekutým. Už se neplazím, plynu. Přestávám se bránit životu. Pánve se mi volně ohýbají jako mořské vlny. Objevuji jakýsi nový, dávný druh pohybu. Vlastně není nový.

V tomto pohybu jsem sem přišel. My všichni. Je to pohyb, ve kterém se rodíme. Rodíme se ve vlně, ve vibraci. Sami jsme vlnou, vibrací a energií.

A ten had na zemi, ze čtyřiceti těl, mi ho připomíná. Naše vibrace se propojují, vlna sílí až pohltí všechna těla, všechna Já, a na zemi povstane krásný duhový had. Jsme to my, lidé.

Články jednoho hada, jednoho organismu, který tu stále je, jmenuje se Člověk a hýří všemi barvami podle barvy kontinentů, kde se právě nachází. 

Můžete mu říkat Adam.

Jako Adam jste všude, milujete se navzájem. Pomáháte si, říkáte si pravdu do očí, ošetřujete se. Berete se za ruku a chodíte spolu do kina. Dáváte si květiny. Hladíte se a líbáte. Neustále se podílíte na tom nejšlechetnějším a zároveň nejsobečtějším aktu ve vesmíru. Na aktu života.

Když dáváte lásku, dáváte ji sami sobě. Když nenávidíte, nenávidíte sami sebe. 

Je jen jedno Srdce a to je vaše srdce uprostřed vaší hrudi. Je v něm celý Adam. Jsme rozpuštěni do miliard Srdcí, ale jen na oko. 

Na OKO, na efekt smyslů to tak vypadá, ale je to jen na oko. Když zavřete oči a necháte se vést šamanským bubnem, najdete místo, které už není okem vidět.

"Správně vidět lze jen srdcem."

Antoine de Saint-Exupéry

Možná se ještě hodně napláčete, než to místo objevíte. Ale na té cestě se slzy z utrpení mění v slzy radosti. Možná jste o té dlouhé cestě již slyšeli. 

Lidem na takové cestě se říká Alchymisté.

Možná budete na té cestě křičet bolestí, to se může stát ještě před tváří šamanky nebo před tvářemi vašich blízkých.

Na tvářích nezáleží. Je to jedna a ta samá tvář. 

Ještě jednou: všichni vaši předci, vaši blízcí, vaše lásky, ti všichni si před vámi pro vaše oči drží různé tváře. Je to jen taková hra pro vaše smysly. Vše se odehrává před jedinou tváří, před jedinýma skutečnýma očima. Před tváří Šamanky.

Ona vás ve vlně vyslala na svět a zase vás jako Matka pohltí. 

Jsme zrozeni pro alchymii. Máme času tak akorát. A na té cestě se stane něco úžasného. Slzy bolesti se promění v oceán lásky. Může se vám to stát přímo před šamankou nebo když poprvé spatříte modrý oceán. Můžete to zažít ve válce nebo při pohledu na let ptáka. Lze to zažít při umývání nádobí, stejně jako v objetí. Ve stoce i na rozkvetlé louce. Jenom jedno se počítá. Oka mžik, zda jste připraveni vyměnit slzy za lásku. Provést proměnu mědi na zlato.

Podívejte se do očí na obrazu. Co tam vidíte? 

Mluví k vám prastará duše a ptá se vás: Jste připraveni na tu proměnu?

Jen v jeden jediný okamžik lze naráz pochopit cenu mědi. Celý život vám to nedávalo smysl. Bez té mědi, byste neměli tolik zlata. Vaše slzy jsou ryzí láskou. Proces transmutace je dokončen.

Když je mědi přespříliš, Člověk tomu říká "temná noc duše", znamená to jediné: pokud je tu temná strana, tak jen proto, aby se mohlo ráno zrodit silné světlo. Jasný den pro duši.

Jakmile se dotknete hada (hádejte, proč je nám tak zakazován?) a vstoupíte do něj, začnou z vás vycházet hluboké zvuky uspokojení. 

Tak jako náš had, čtyřicetihlavý had, právě se rodivší, nahý na matce Zemi. Já, Adam, vydávám, blažené zvuky, jedno velké ááááách, ozývá se ve všech srdcích stejně. Jsem pevně zaklíněn v klubku ostatních těl a je mi nesmírně krásně. Ano, pamatuji se, měl jsem takovou knížku pohádek.

Krása nesmírná...

Ochutnal jsem stav, ve kterém chci zůstat navždy. Měl jsem dlouhou cestu. Ale nakonec jsem to místo našel. A jsem za to srdečně rád.

Je to marný pokus nakreslit slovy to, co není pro slova. Jako hraní hudby bez nástrojů. Slova nejsou nástrojem pro zachycení toho stavu.

Najděte si svého šamana na vaší cestě. Možná s ním právě snídáte. Prohlédněte si jeho tvář. Zkoumejte jeho oči. Je samá měď? To je dobrým znamením. Nebo už vidíte zlato? 

Ležím na zádech a stal jsem se hadem, vím, je to zakázané, ale ta šamanka se "tradic" nebojí. Aby se mohl zrodit had, musí se svléknout z kůže.

A tak umírám. S jakou radostí. Umírám do oceánu lásky. 

Svrchu mě mlčky pozoruje "tvář obrazu" šamanky. Jsou v ní skryty všechny tváře předků. (viz minulý blog, je to neuvěřitelné, ale tvář na obraze je fyzicky podobná i mým konkrétním předkům, odtud mé pochopení)

Toto jsou lilie, které jsem věnoval své bývalé přítelkyni, než jsem odešel ke korejské šamance Hiah Park.

Rozešli jsme se, už je to přes měsíc. Přestali jsme se "vidět srdcem." Mizeli jsme si z oka Srdce a nedalo se to zastavit. Něco nás oddělovalo a naše cesta přestávala být společná. Bylo to silnější než my a tak jsme se rozešli. To se stává. Ona mě už nedokázala vidět jako muže a já jsem ji ztrácel ze svých očí jako ženu. Ale koupil jsem jí lilie a donesl domů.

Lilie je květina znovuzrození. 

Vcházím do místnosti a něco spatřím, je to přímo za šamankou:

Vím, zdají se stejné. Jenže jde o dvě různé kytice květin na dvou různých místech od různých lidí. Ale jsou tu. Společný kód: znovuzrození. 

Připojte se. Ponořte se do očí na obraze...

Šamanka se vás ptá: Co vidíte v mých očích?

A tak setkání s její tváří může zůstat tím nejdůležitějším ve vašem životě.

Pokračování příště. Ještě je nutné ten kód naplnit, co říkáte?

Podělte se do komentářů, co vám oči šamanky přinášejí. Pomůžete tak ostatním. Prosím, sdílejte její tvář, ona chce každého přivést tam, kam patří.