Zobrazují se příspěvky se štítkemIzrael. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemIzrael. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 12. ledna 2016

Jak jsem zase, proti své vůli, začal psát knihu (života)

Když jsem dostal od jedné dívky lapač snů z Brazílie, připevnil jsem si ho na svůj visionboard, přesněji na obálku knihy Synchronní svět. Knihu jsem chtěl již vydat v březnu 2015, ale stále to nebylo ono, vždy nová příchozí situace to nějak přeformátovala.

Užiji si léto a na podzim ji vydám, řekl jsem si. Osud mne zavál do Pobaltí a odtud do Izraele. Vrátil jsem se až před Vánoci a věděl jsem jedno, (bylo mi synchrem odhaleno), že Izrael přinesl "Nový zákon", takové prohloubení vnímání synchronicity a rozšíření Příběhu knihy, že teprve nyní bude kompletní.


Jenže: nějak jsem se k tomu neměl. Život nabízí jednak spoustu povinností, druhak spoustu zábavy. A sednout a psát se mi od návratu vůbec nechtělo. 

Ok, vydám to, jak to je. Tam, kde kniha byla předtím "založena." Čti ZDE. Nechtěl jsem přijmout, že kniha první je sice hotova, ale je jen knihou první, po které má následovat ještě druhá část. 

Jenže přání, které skutečně chceme, na úrovní vyššího Já, si prorazí cestu, ať si myslíme nebo děláme cokoliv.

První část jsem z většiny napsal, protože jsem si zlomil kotník na levé noze. Tak vznikl prostor a usebrání sepsat za měsíce bezmocnosti něco mocného. 

Předevčírem 10. 1. 2016 jsem sejmul svůj visionboard ze stěny, protože jsem ten den vedl novoroční Synchroshop, na kterém se dělá nový. Hleděl jsem na ten lapač snů a najednou mi to došlo. On je to reálný, opravdový LAPAČ snů, polapil mi knihu a zabrzdil ji. S gustem jsem sejmul ten lapač a říkal si, co se bude dít. 

Druhý den 11. 1. 2016, přesně za 24 h jsem si zlomil malíček na pravé noze. 

Co dělám teď?

Hádejte.

Bez protestů mám otevřený Word a píšu druhou, doplňující část, "nový zákon." 
Kniha už není polapena. 

Nikdy bych se k tomu nedokopal. Byl jsem ochoten zapomenout na svůj úkol. 

Vím o sobě, že zde nemám čím lepším přispět, než svou knihou/knihami. 
Poznal jsem svou "plodnost" a málem bych ji nechal ladem.
Zradil ji a nenaplnil svůj úkol. 

V takových chvílích vždy zasáhne nějaký synchro jev, 

aby nás navedl na správnou cestu. 

Cestou do ambulance jsem otevřel facebook a první příspěvek, který na mne vyskočil mi vyrazil dech. Byl psán "synchronně" pro mne, ale jak už to chodí, milý čtenáři, v tuto chvíli je i pro Tebe: 



Je mi 41 let. A pod tímto textem Martina Luthera Kinga byla neodvolatelná "synchro-lokalizace":

"Z Izraele zdraví Zdeněk." 

Těžký je život pod taktovkou synchronicity. Ukáže nám, co máme dělat a řekne, co by se stalo, kdybychom tak neučinili. Umřeli bychom. 

Včera večer jsem se vrátil z nemocnice a na klíčích se mi utrhl suvenýr z Izraele, stará mosazná ručka z bazaru sloužící ke čtení tóry neboli knihy. Držel jsem ji v dlani a řekl si: ok, přišel čas si zase číst v knize.


Cítím se povolaný více než dříve. Není to bezuzdné nadšení. Spíše bdělá pozornost. Vím, kolik úsilí mne čeká a proč jsem se mu chtěl vyhnout.

Přesně: "nechtěl jsem ztratit práci, nechtěl jsem ztratit popularitu a nechtěl jsem být kritizovaný." Proč? Počkejte si na knihu Synchronní svět. 

Chci tímto poděkovat své moudřejší části, že jsem se rozhodl skočil do nového začátku. Stalo se to 11. 1. 2016, víte, mnoho událostí v mém životě se stane v tento 1111 datum. Nový začátek s sebou vždy přináší i nějaký konec. 

A tak jsem skončil s poletováním a nořím se zase do knihy. 

A do jaké své "knihy" se s novým rokem ponoříte VY?

Kde se chováte, jako byste opovrhovali vaším životem, talentem, osudem, posláním, hodnotou?

Jste s partnerem, který splňuje všechny vaše sny? Nebo se přizpůsobujete?
Splnili jste si všechna přání, touhy nebo jste to zase odložili?
Zažíváte takovou intimitu, kterou chcete a vyžadujete?
Vydali jste se tam, kde máte být nebo jste zase v sobě nechali něco umřít?

Buďte k sobě upřímní. 

Okecat to můžete. Protože ta věc, na kterou právě myslíte, je tou Věcí, která vás pomalu zabíjí. 

Hodně lidí umírá obelhaných. Sami sebou. Nejčastěji k sobě mluvíme sami. Nikdo jiný vás ani zklamat nemůže. A pokud někoho slepě milujete, ten člověk se postará o to, aby vám ukázal, že jste slepí. 

Přestaňte žít život, který není k žití. 

Vezměte veškerou svou hodnotu, očekávání, talent, všechny pocity předurčení a všechna nejvnitřnější přání a udělejte je živými. Abyste i živí mohli umřít. 

Buďte kreativní. O-žijete.
Tvořením se stanete Stvořiteli. 

A nesuďte se, pokud to neumíte jinak než tvrdou cestou, jako já. Možná jednou napíšu knihu i jinak než obvázaný z lůžka. 

Jsem plně srozuměn s tím, že to zatím jinak neumím. 
A to je dobrý okamžik pro Nový začátek. 

Krásný nový, tuze synchronní rok, přeji všem trpělivým čtenářům. 

Ať vzkvétáte!
_______________________________________________________________

Nové video: Kreativita je život




Komentáře

středa 25. listopadu 2015

Ženy, teror-ismus a Ku-klux-klaM

"Jak to, že třeba po Paříži či po jiných útocích jsem neslyšel muslimy z celého světa jasně říci, jak tvrdě takový čin odsuzují?"

Protože teroristé zabíjejí dlouhá desetiletí především muslimy, ať jsou to i tisíce obětí denně v Nigérii sektou Boko Haram či v Sýrii nebo právě dva dny před Paříží v Bejrútu, kde zemřelo 41 lidí. Nedáváte si to do zpráv, nezajímá vás to, jejich utrpení je vám dlouhodobě ukradené a když jednou za dlouhý čas padne několik "bílých tváří", mluvíte o válce, šoku a dožadujete se hlasitého odsouzení takových zvěrstvech. To, že to neděláte sami vůbec, naopak často vlastními bombami zvyšujete prolévání další krve, by mohlo přispět k pochopení, že s vámi sice cítíme a to více než si dovedete představit. Pohřbívání členů rodiny totiž známe opravdu dobře. 



"Dobře, ale patří nějak k islámu zabíjení a násilí? Jak to, že je tolik teroristů muslimů?

Není více zkreslenějšího učení než Mohamedova, prakticky již za jeho života si kmenoví vůdci upravovali jeho slovo k obrazu svému, byl na ně příliš revoluční, rovnostářský a dával neslýchaně velký prostor ženám. Ne náhodou celá myšlenka islámu je postavena na víře, že poselství bible je pokřiveno a je třeba znovuobnovit cestu k onomu stejnému monoteistickému Bohu. Myšlenka "pokřivení učení" je tedy "záhadně" přítomna v samotném formování islámu. Tato manipulace dnes stojí za tím, že skutečně, řekněme v celkovém pomyslném poli dnešního celého náboženského hnutí islámu, je uměle přítomen prvek agrese, radikalismu a omezování žen, který nemá s Mohamedem nic společného. Podobně jsou však pokřivena všechna hlavní náboženství. Vezme se nějaká postava, která něčeho dosáhla a dodá se jí veškerá aurelola s příslušnými příběhy, které jsou pak "svaté" a tvoří "písmo."

A stejně tak byl tento prvek přítomen v myšlení převážně křesťanského bílého obyvatelstva, který pak stejně extremisticky prezentoval Ku-klux-klan. A dodnes v mnoha myslích stále přetrvává. Všimněte si kolik nenávisti současné události vyvolaly vůči půl miliardě Arabů obecně či vůči 1,5 miliardě muslimů žijících po celém světě. Váš Ku-klux-klan je stejně živý jako ten "islámský."

"Co s tím dělat?"

Klíčem budou ženy. Islám má velkou sílu a pokud budeme uvažovat o jakési jeho vnitřní inteligenci, tak ta tuší a pracuje na tom, aby pozvedla právě ženy v islámských zemích. Jejich vzestup pak způsobí "zprůhlednění" islámu a jeho vnitřní proměnu, protože takový islám je dnes v mnoha muslimských zemích ještě nepřijatelný. V ten moment ještě více nabere na síle. Také v něm bude růst uvědomění, že je třeba říci jasné ne "ku-klux-KLAMU" uvnitř samotného islámu a to bude další krok k jeho vyčištění a stabilizaci. Podívejte se na Sonitu, dívku z Afganistánu, která se měla stát v 18 letech prodanou nevěstou. Tohle je rap, který mění arabský svět. 

https://www.youtube.com/watch?v=n65w1DU8cGU&list=PLCzAnBV76ZwrzCKTmTCa3_pAtU83sgiKZ 

"To mne zaujalo, může postavení žen souviset s teror-ismem?

Samozřejmě, zmapovali jsme (v Izraeli) psychiku a mechanismus radikalizace a možný budoucí extremista pochází z problematické (extrémní) rodiny, zpravidla má dominantního otce či matku, která je mu citově nedostupná či se mu dostalo kombinaci obou. Jeho přímým opakem, který ho nesmírně irituje, jsou otevření, citově bohatí muži, kteří dokáží dobře vycházet s ženami a mají jejich přízeň. Hledá odpovědi na své trýznivé otázky a setkává se s ideologií, která mu je nesmyslně, pro něj přesto uspokojivě zodpoví: až zemře mučednickou smrtí, stane se "hrdinou" a pak! bude mít i přístup k ženám. Na "Cestě hrdiny" je každý z nás (Joseph Cambell), zatímco pro někoho to může být roční cesta po Indii či "boj" ve firmě či potýkání se životem obecně, v tomto případě takový člověk nastoupil do procesu vlastní proměny a transformace destruktivně a na straně zla a smrti. Jeho "boj" je skutečným bojem a místo "zbraní" jako kreativita, soucit, pochopení nebo pokora se chopil reálných zbraní bez jakýkoliv metafor. Výstřel jeho projektilu (kulky) je pak symbolicky výstřelem jeho vlastní sexuální frustrace. Jeho ejakulace je násilná a destruktivní. Teror-ismus je především psychologií frustrace. Okleštěná a pokřivená ideologie vypreparovaného islámu ho jen doplňuje a dává mu dodatečný rámec. 

"Kdo dnes může nejvíce pomoci?"

V tomto procesu budou mít opravdu hlavní slovo arabské ženy. Také je důležitá informovanost, ke které můžete přispět každý. Udělejte rovnováhu a myslete, mluvte a sdílejte takové fakta, které jsou "hate free." Uvidíte, jak narazíte. Zevšeobecňování a generalizování se dopouštějí jak státníci u nás (Benjamin Netanjahu), tak nyní v evropských zemích. Pracujte na svém vlastním "ku-klux-klanu," to je přesně jak se vypořádáme se svým "vnitřním" teroristou, pak zmizí možnost i "vnějšího" terorismu. 

Jasně oddělujte teror-ismus od jiných -ismů. S teror-ismem je třeba nekompromisně bojovat a také ošetřit příčiny jeho vzniku. Pokud vyvážíte demokracii, zkuste to bez zabíjení a bez ropných zájmů. Budete pak pravdivější. 

Poznámka: "Rozhovor" vznikl po nekonečných debatách zde v Izraeli, kde právě žiji, sledoval jsem zde různé média a okamžitě si všiml diametrálně odlišné reakce na Paříž 13/11. Přesto, že samotná současná politika Izraele ho vedla k mezinárodní izolaci (Izrael okupuje či pouze si zpět vybojoval (podle toho, na jakou stranu se přidáte) několik sporných území, přesto tu málokdo podléhá "házení do jednoho pytle." Když v Tel Avivu před několika dny ubodali pět izraelitů, druhý den se zase šlo na humus, kafe a na trh k arabům. Rozumí tu -ismům dobře.    

Jedno je jisté, tohle bych nenapsal, kdybych zůstal sedět doma. Jen na cestě skládáme skřípky sebe sama jako v nějakém inkarnačním mauzelu: 




Komentáře

sobota 10. října 2015

Chucpe, mešuge a vůbec celý Izrael

Shalom č. 1.

Vlak do města Acco. Hubeňoučká usměvavá žena, jogínka se mi upřeně podívá do očí a řekne:

"Tak ty neumíš hebrejsky?" 
"Ne."
"A víš co je to chucpe a mešuge?"
"Ano."
"Tak vidíš že umíš."

Začne se smát hlubokým, chraplavým hlasem jako malé dítě, rozzáří se jí oči a šibalsky zavadí loktem o manžela. Její místo původu: Vídeň. 


Shalom č. 2. 

Svátek Eid-ul-Adha. Arabové slaví sílu Abrahamova rozhodnutí obětovat svého syna Bohu. Černé siluety žen oproti temnému západu slunce. Muž v bílé džalabě s tashibem v ruce, mumlající modlitby - je to imám? Stojí na parkovišti a káže všem řidičům - ne, ten muž je knězem všech automobilů, jeho Mekkou je parkoviště. Obří krvavý měsíc nad Tel Avivem otevírající se pro své hluboké zatmění. Bože, ochraňuj všechny nás, ztracené národy uprostřed města, kde všichni máme jednu pláž, jedno moře, jeden západ slunce a jeden měsíc. Amen. 

Arabové v Tel Avivu

Shalom č. 3.

"Ježíši Kriste!" 
"Tak ten mne fakt nezajímá."

"Co? Jak to myslíš?"
"Nic, je mi ukradenej, zradil náš lid."
"U moše, Kamile, prober se, tohle je země judaismu, není křesťanská.


Shalom č. 4. 

"Je to tady neuvěřitelně nádherný, jak jen miluju ty západy slunce, všechny ty vůně, květy, barvy, všechnu tu vaši radost a smích v ulicích."

"Minulé léto jsme strávili v krytech."


Shalom č. 5. 

Ženy, ach bože, vy všechny ženy Izraele. V kučeravých vlasech máte vetkány všechny znaky hebrejštiny. Smějete se tak nějak biblicky, vaše kůže je hedvábná jako listy tóry. Jste silnější než všechna přikázání a stojíte pevně rozkročeny nad veškerou vřavou tohoto tavícího se kotle na Blízkém východě, zalitého sluncem, skropeného krví, umírajícího a rodící se ho každý den uprostřed pouští. 


Shalom č. 6.   

Keep calm and fuck ISIS (Islámský stát)



Shalom č. 7. 

Západní zeď. Olivetská hora. Jeruzalém. Musíte to udělat. Musíte zkrátka na papír vložit modlitbu pro celý svět. Musíte to místo procítit. Není ho možné jen tak nechat být. 



Shalom č. 8.

Chrám Božího hrobu, Jeruzalém. Nejsvatější místo křesťanství. Je jedno jestli jste nějak křesťansky "organizovaní" nebo ne, pokud jste z Evropy, objeví se vám na tváři slzy. 



Shalom č. 9. 

Karma. Jednoduše karma. Někdy se musíme vrátit na místa, abychom se spojili se svou další odhalenou vrstvou, hlubokou tak, jak je sama naše duše, splynuli s ní jako v nějakém inkarnačním matrixovém oceánu. Uzdravili se, poděkovali a dostali se zase dál. Zase blíže k sobě sama. Blíže ke Zdroji. Blíže k životu. Blíže k radosti. Na dosah veškeré lásky. Na dotek andělů. Na tu cestu, na které není žádný plán. 

Jen nádech a výdech. 

Jenom samotné dýchání.

Jen dech sám. 

Áááách. 

___________________________________________________

Celá story v knize Sychronní svět. 


Komentáře