pátek 11. září 2015

Pojď tam, kde si stojíš. Pojď sám za sebou.

 
Art: Alexander Milov, Odessa, foto: Betsy Finkelkoo
Je to ve vzduchu, je to cítit v kostech, dere se to dovnitř, proniká to všemi póry a roztahuje tepny. Můžete dělat jako že nic, ale ono to tu je a pracuje to ve vás a pro vás. Vyklíčí to ve vašem nitru, zaseje pulsující semena, nechá uvnitř vás povstat ještě jednu bytost, ta se rozhlédne jako indigové dítě s jantarovýma očima, je to vaše probouzející se vnitřní dítě, hluboce se nadechne, nafoukne břicho, to se dotkne jako v nějakém posvátném geometrickém sňatku s vaším původním břichem a prostoupí ho. Nadechne se znovu a vnikne do vás svým rozvíjejícím se tělem jako nějaký zvedající se nový člověk uvnitř vašeho vlastního Já, začne soustředěně dýchat, růst a nepřestane, dokud se jeho kůže nesetká s vaší, neprostoupí ji a neuzamkne se s ní v jednom spojení. Protože ta kůže je vaší kůží, jenom tu starou je třeba svléknout, nechat ji být, odložit ji, dovolit starému Já odejít, protože je mdlé, pomalé a zastaralé, nesvobodné, nehýbe se a páchne. Necháte ho zevnitř pohltit vlnou svěžího dechu, horoucího, jak tančil nad pouští, silným, jak se sbíral nad horami, čerstvým, jak se plnil na údolími, voňavým, jak se stáčel nad lukami a čistým, jak se odrážel od vodní hladiny. 

Neboj se, skoč, postup dál. Vkroč tam. Poddej se tomu. 
Ztrať se ve slunci. 


foto:autor

Poddej se sobě samému. Nedrž se staré, mrtvolné slupky. Uvolni se a nech ji pohltit nádechy svěžího Tebe. Svobodného, čistého, nevinného, pravdivého Tebe, jak stojíš uprostřed všeho snažení a hluku, s nehnutou myslí, se zcela průchozím srdcem, celé tvé tělo je otevřené, necháváš jím procházet všechno potěšení tak, jak přichází, tak, jak se objevuje. Nebojuješ s jeho potřebami, naopak, vycházíš mu vstříc, už se "cítíš, vnímáš se," zahrnuješ se láskou a pokrýváš vonnými oleji, aby tvé údy byly lesklé, pevné a pružné, aby zcitlivěly tak, že se probudíš do své původní tantrické bytosti a získáš znovu to umění cítit jemný vánek jako polibek a dotek prožíváš jako nekonečné chvění. 

A tak tu jsi, ó Ty, jenž jsi prožil svou proměnu, narodil se, umřel, vydechl a nadechl se, shořel, utopil se a zanikl, vykročil, padl, ztratil se a zvedl, aby jsi povstal s ještě vlhkými ústy, rozbolavělými rty a dlaněmi pokrytými rosou z tohoto konečného počátku. 

Rozhlédni se, jdi a panuj svému novému světu. Máš vše, co jsi hledal. Máš vše, co potřebuješ. Jsi úplný, připraven. Nic ti již nemůže stát v cestě, protože se již nestavíš do cesty ničemu a žádnému jinému. Vše jsi přijal, rozpustil. Srazil jsi všechny věštby, překročil svůj osud. Hýbl si s karmanem. Uzavřel svá prokletí. Našel zkratku a pozvedl grál. 

Mácháš se ve studni plné zlatého štěstí, zhluboka piješ, protože víš:

"Šel jsem touto cestou a skrápěl ji slzami. Až se má studna naplnila na okraj a myslel jsem, že umřu, zavřel jsem oči a pustil se provazu. Vše jsem odevzdal, nemám nic, co bych s sebou nesl. A pak přišlo světlo. A tak jsem plaval, plaval uprostřed toho blyštivého moře, naplněného radostnými vlnami a sluncem, teplých a konejšivých vod, splynul s ním jako v lůně kosmické matky a byl skutečně v jejím lůně, horkém a růžovém, slastně napjatém k prasknutí v obrovském nekončícím vrcholení, které se s vervou pne do všech stran, jen se stupňuje, sílí, až naplní každou jednu buňku po okraj a nechá ji tak, jako nějakou napnutou nádrž plnou energie, štěstí a lásky."

Zavíráš oči, ptáš se:

"Je to skutečné? Vždyť to je jen na chvíli."

A pak je otevřeš a necháš je doširoka vnímat: 

Vidíš lásku, ucítíš lásku. 
Pocítíš dotek, vnímáš hlazení. 
Vidíš smutek, jsi smutný. 
Spatříš radost, směješ se. 
Zastaví tě hrubost, jsi hrubý. 
Spatříš zvednutou ruku, uchopíš ji.
Zahlédneš odhalené nitro, nasloucháš mu. 
Uvidíš duhový lesk očí, necháš se jím oslepit. 
Pocítíš všechnu touhu světa, necháš se jí strhnout.
Uslyšíš volání, necháš slova padnout dovnitř svého srdce. 

CO MŮŽE BÝT NA CHVÍLI, MŮŽE BÝT NAVŽDY.  

A tvá ruka začne tančit. Budeš malovat, budeš psát, tesat, vytvářet a hrát si. Budeš se v tom ztrácet, aby přes tebe mohlo přijít to, co není z tebe nebo je, ale už jen malinko, aby se to jen pamatovalo, ale hlavně je to pro všechny, aby se mohli vzpomenout, uvidět se a nechat upadnout chybné zrcadlo o sobě samých.

A tvůj hlas začne zpívat. Ponese píseň o světu za oponou nebo vlastně před ní, kde zpěv ptáků je jazykem domluvy a sdílení.

Tvé tělo se ohne vlnou prudkého pohybu, vymrští tě a rozhodí ruce jako nějaké šlehající plameny, protože se ti bude chtít tančit, ale jinak než dosud, jsi spíše tančen, jsi nesen, jen čteš pohyby, které tě prostupují, aby jsi jimi vyjádřil, aby bylo tebou vyjádřeno, co jsi, čeho jsi součástí, kam a komu patříš. 

A tvé nohy se rozeběhnou a je to běh laně, spíš let, jsi nesena, jen jemně se odrážíš a udržuješ na cestě letmými dotyky, aby jsi jako v sedmimílových botách obrazila všechny prameny, jezera, pouště a dychtivé koruny stromů podél cest, lesů a strání. 

Potřebuješ ještě něco? Máš nějaké otázky?

Na všechny je jen jedna odpověď:

...............................................

________________________________________________________________


Text "zachycen" 10. 9. 2015 22:10 - 23:23 jako "astro" předpověď na několik příštích týdnů. Držme si klobouky. Bude to nádherné. Vyjdi tomu vstříc. Následuj synchronicitu. Otevři se potěšení. Opusť bolest. Tady a teď je láska.

Americká astroložka Kelley Rosano:


Toto září je silný měsíc. Je schopen změnit hru. Mnoho pravdy bude odhaleno. Z nebes bude proudit světlo. Ponese tě domů, ke tvému silnému uvědomění: Já jsem přítomnost. Buď pozitivní, mysli ve velkém, podívej se na větší obraz. Pohybuj se vpřed. Buď statečný. Neboj se. Miluj. Všechno je jednota. Jenom se ciť dobře.


Komentáře

úterý 8. září 2015

Jednoduše o velmi složité věci

Začalo to nenápadně, píšu kámošovi - Koupačka dnes? Prý je na cestě do Litvy na Rainbow. A v tom se přidala synchronicita. Někdo, kdo je mi velmi blízký v té době bude v Estonsku. Hledím do mapy, pouhých 200 km navíc. Ok, jede se. 

Autobus na Rainbow. 
Chtěl jsem letos na jih, ale "nahoře v Produkci" mi připravili cestu na sever. Člověk míní, pánbůh mění. Je tu osudová řeka, která pro nás má vždy ten nejdůležitější proud. 

Vteřiny strávené na cestě na sever se proměnily v tekoucí zlato. Každým momentem odbíjely alchymistické hodiny mou proměnu. Došlo na má paradigmata, která se přežila. 

Přečti si minulý díl, kde to popisuji. 

Ok, staré mapy podle kterých jsem fungoval, zmizely. Je to jako kdyby vám někdo strhl pod nohama koberec a řekl: "Jdi, najdi si nový."

Přestal jsem prozatím brát zakázky na copywriting. Chci se věnovat 100 % vlastní tvorbě. 

Cesta přinesla mnoho zvratů v mém Příběhu a zásadně prohloubila mé chápání synchronicity. To vše musí ještě do knihy Synchronní svět. Beru si spisovatelské volno.

(V polovině cesty jsem se postavil do fronty na lístek do Prahy, ale synchro mne z ní vytáhlo a informovalo mne, kam mám jet, vystoupil jsem z řady, pět minut si to rovnal v hlavě - znamenalo to nechat propadnout docela drahou akci, pak si koupil lístek do onoho neznámého města a ihned se zde setkal s člověkem, se kterým jsem strávil celý týden a prožil tak nejdůležitější setkání.)

Proměnil se můj vztah k odpočinku, je zde vůbec něco zanedbávanějšího?

Velmi sleduji, co právě dělám. Naplňuje mne to? Klesá nebo se zvyšuje má energie? Pokud klesá, opustím to. 

NO STRESS není hláška, ale něco, co vyžaduje pozornost. Hlídám si to, stres přitom byl doposud součástí mého života. Zkuste si zítra: Od rána se rozhodněte vědomě sledovat, kdy se dostáváte do stresu. Bez pozorování to neuhlídáte. Jakmile se přistihnete, že vedete vnitřní hovor o své minulosti, budoucnosti či o něčem, co se vám děje a že si vašimi slovy tvoříte stres - okamžitě změňte myšlenky.

Dávám si pozor na energie, když jsem slyšel v obchodě prodavačku vztekle nadávat, ihned jsem opustil obchod a nakoupil jinde. 

Na rainbow a na cestě vyvrcholil proces mého "připojení", chodil jsem týdny bez bot, dnes se cítím "připojen" a pozoruji mnohem menší touhu nemít boty. Stačí v bytě.

STEBUKLAS=Zázrak. Vilnius.  https://www.facebook.com/photo.php?fbid=889645967750736&set=a.605030992878903.1073741829.100001160247662&type=1&theater

Mám pocit, že jedinou jistotou, kterou mám, je jistota změny.
A jsem s tím v poho. 

Říkám si o to, co chci. Hlavně v sexu.

Je zajímavé sledovat s kým se po návratu potkávám. Někoho to ke mně ne a ne pustit. S někým se naopak náhodně potkám na obědě. 

Dávám si více prostoru pro svou kreativitu. 

Vyhledávám jen příjemné pocity. 

Nikam se neženu. 

Užívám si. 

Miluju víc. 

Píšu zdánlivě jednoduché blogy, na které jsem se načekal roky. 

Jsou tak jednoduché, že to musím zopakovat. 

Nikam se nežeňte. 

Užívejte si. 

Milujte se, kdy můžete. Hlavně sebe. 

Dělejte si dobře. 

Život je jednodušší, než si MYSLÍME. 

Take it easy. 

Don´t worry, be happy. 

P.S.:

Cesta na Rainbow Gathering v Litvě. 


P.S. 2:


P.S. 3:



Komentáře

čtvrtek 27. srpna 2015

RAINBOW NAD RAINBOW

Foto:Iga Wlodkowska, Litva 2015
Střih č. 1. 

Uprostřed travnatého paloučku hraje muž soustředěně na saxofon. Je nahý a penis mu vlaje do rytmu pod nástrojem jako nějaké jeho organické prodloužení. 

Střih č. 2. 

Potkáváme nahé děti, jejich oči jsou čistší než nejasnější hvězdy.

Střih č. 3. 

Ze zákrutu cesty se vynoří mladý muž, je oblečen po "indiánsku," připomene mi film Apocalypto, naše pohledy se střetnou, zářivě se usměje a měkkým hlasem řekne: "Welcome home."

Střih č. 4. 

Dvě mladé litevské studentky, se kterými jsem dorazil, ztichly a pronesou, že si nejsou jisté, zda jsou na správném místě.

Střih č. 5. 

Nacházíme uvítací stan. První objetí. První setkání. První promluva, která se dotkne mé duše. Pijeme silný čaj. Místo vypadá "jinak." Oči litevských studentek vyjadřují "kulturní šok."

Střih č. 6. 

Míjíme funkční pumpu, mechanismus ze dřeva a kovu zajišťuje pitnou vodu pro 1000 - 1500 lidí. 

Střih č. 7. 

Postavím si stan, na hlavním tábořišti je několik týpí, planou zde ohně, lidé zpívají, tančí, objímají se nebo žonglují, jen tak se smějí a mají dobrý čas.

Střih č. 8. 

Je zde nádherné jezero, na břehu postavena sauna, lidé sedí v kruzích na břehu, zpívají, bubnují, oslavují život, jedním pohybem se svléknu a vklouznu do jezera. Voda z něj by se dala pít. 

Střih č. 9. 

Vracím se od vody za soumraku a žongluji s kužely až do setmění. Když se rozhlédnu, je úplná tma a netuším, kde je můj stan. Přidám se k jednomu z ohňů. 

Střih č. 10. 

Stan patří Erice, zpívá svým zastřeným hlasem. Nikdy jsem nic podobného neslyšel. Jakoby z jejího hrdla vycházela samotná čistota a řinul se had všech písní světa. Erika: "Můj šaman mi řekl, abych skládala písně během ayahuasca obřadu. Měla jsem 23 ceremonií, ani jednou jsem nezvracela, jen skládala písně."

Střih č. 11. 

Sedí zde nádherný starší hippie pár, cestují po světě a mluví o svobodě. Nemají již deset let dům, každý den ale najdou přístřeší. Jejich 4 děti žijí "normálním" životem. Dlouhé bílé vlasy, korálky, pevný pohled, jakoby vypadli z Woodstocku. Muž se rozhovoří, jeho řeč je silná, tak si představuji řeč dávných proroků. Na místě zažívám osvobození pod silou jeho slov. Mesiášové jsou již dávno zpět. Když pozdě v noci usnu u ohně a ráno se budím, začínám cítit svou proměnu. 

Střih č. 12. 

Tábořištěm se nese volání FOOD CIRCLE NOW! Přicházím k obrovskému živoucímu kruhu téměř tisíce lidí, shromáždění připomíná indiánské srocení, ve vlasech mají peří nebo jsou pomalované hlínou či popelem, neustále někdo něco nabízí, vyvolává, lidé sedí na zemi a čekají na svou porci jídla. 

Střih č. 13.

Večerní bubnování u ohňů se mění v taneční rej. Polonahý se pohybuji na dotek plamenů, na zpocená záda mi padá chlad, rytmy mnou pronikají do posledního údu, oheň vniká pod kůži, až si mne hudba vezme s sebou. Smýkám sebou mnoho hodin, dupu bosý do hlíny, stávám se africkým válečníkem. Cítím v těle primární syrovou sílu. A to mi dělá hodně dobře. 

Střih č. 14. 

Třetí den se moje energie zcela promění. Koupu se a myji jen v jezeře, vlasy mi ztuhly a chodím jen přepásaný tričkem. Země ke mně začíná promlouvat, začínám do ní vrůstat, miluju vůni hlíny, kouře a své kůže. Jednoho večera se nad jezerem rozlehnou výkřiky - nad hladinou se rozprostře majestátní dvojitá duha. Je to rainbow nad rainbow. Okamžik téměř posvátný.

Střih č. 15. 

Potkávám znovu litevské studentky, oči jim září, u boku má jedna z nich na šňůrce přivázaný hrníček. Vlasy mají rozpuštěné, jejich energie je úplně jiná, začíná být svobodná. 

Střih č. 15. 

Nesnáším všechno elektronické, telefon ve mně vzbuzuje odpor, slovo facebook vyvolává silný pocit nechuti až fyzické nevolnosti. Na kadění je třeba vyhloubit malou jamku, myji se jen v jezeře. Cítím, jak moje energie roste, jak se stávám znovu "připojený," protože jsem se "odpojil."

Střih č. 16. 

Tancuji při závěrečném zpěvu po večerním food circle, připojím se ke skupině hudebníků a tanečníků, atmosféra jede ve vysoké vibraci, jde o takový projev lásky a radosti, že se rozesměji štěstím. Mnozí se objímají, radují a tančí, slova písně Don´t worry, be happy mi pronikají kůží a usazují se v mé DNA. Na závěr pocítím tak silný pocit lásky k ostatním, že se ho až leknu. 

Střih č. 17. 

Poprvé se to stane po tantra workshopu, lidé se nechtějí rozejít, stále se drží za ruce, energie zvýšeného vědomí a lásky proudí mezi našimi těly, jakoby sami od sebe se pospojujeme a tiše zpíváme bezeslovnou píseň v jakémsi spontánním vyjádření jednoty, houpeme se dlouhé minuty zavěšeni za ramena, díváme se do očí. Je tu Avatar a jeho: "Zřím tě."

Střih č. 18. 

Desítkám dobrovolníků v polní kuchyni neustále hraje energetická živá hudba, lidé se živě baví, seznamují, všechen pokrm vzniká v atmosféře naprosté radosti, úcty a harmonii.  

Střih č. 19.

Raw nebo vegetariánské jídlo je zde uctíváno s nejvyšší možnou mírou, je vítáno zpěvem a uctěno vděčností, roznáším jako dobrovolník polévku, táhneme snad 100 litrové nádoby a v rychlém sledu naléváme všem do jejich vlastních misek. Všem dobrovolníkům se dostává od ostatních podpory a velkých díků. Cítím, že se stávám součástí Kmene. 

Střih č. 20.

Každý den si vybírám z nabídky workshopů, tantra, qigong, dýchání do čaker, aktivace kundaliny, žonglování, každý den potkám někoho, kdo je tam pro mě a já pro něj. Synchronicita je zde absolutní. Jednou jdete na workshop, ale je tam jiný. A to je právě ten pravý. S někým se zapovídáte a on zná vašeho přítele na druhé straně planety. 

Střih č. 21. 

Peníze zde nefungují, pobyt a workshopy jsou zdarma, počítá se s tím, že nějak přispějete komunitě. Zde se neobchoduje, ale vyměňuje. Na nákup surovin se světa venku se používá Magic Hat, klobouk do kterého můžete vložit peníze, pokud to tak cítíte. 

Střih č. 22. 

Vztahy na Rainbow. Můžete zde najít partnera na celý život nebo na jednu noc, prezervativy s sebou. Spatříte zde nejkrásnější ženy, ale i muže z celého světa, obdařené jakousi původní přirozenou silou, spatříte tajemné muže, mlčky sedící ve světle plamene ohně, že budete prahnout po jejich příběhu, budete tančit se snědými ženami, jejichž tanec je oslavou života, síly a posvátného ženství. Získáte přátele po celém světě, stanete se členem Rainbow family a nikdy už nebudete stejní. Láska mění podstatu. "Zřím tě" se stane vaším viděním. 

Střih č. 23. 

Setkáte se "závisláky" na Rainbow. Pokud někdo absolvoval 40 měsíčních setkání během 4 let, bude mít velké problémy vrátit se do "systému." Můžete se stát nervózní z reality a vyhýbat se městským obydlím. Všeho moc škodí. I Rainbow. 

Závěrečný střih.

Posunete si hranice ve vnímání SVOBODY. FREEDOM! pro vás nabude mnohem jasnějšího významu, zaryje se vám do každého póru, stane se vaším dechem, obklopí vaši duši a navždy do ní vnikne jako její nová podstata.

Ne, nenarodili jsme se, abychom zažívali utrpení. Buddha se seknul. 
Ne, nenarodili jsme se, abychom měli nedostatek lásky.
Ne, nenarodili jsme se, abychom sloužili věcem a systému, který neslouží pro dobro všem bytostem.
Ne, nenarodili jsme se, abychom byli nějak či něčím svázaní a necítili volnost ve veškerém svém projevu po celý svůj život.
Ne, nenarodili jsme se, abychom cítili radost a štěstí jen na několik vymezených momentů za den či za rok.
Ne, nenarodili jsme se, abychom si dávali omezení v představách, co to je láska a jak a s kým ji prožívat.
Ne, nenarodili jsme se, abychom sami sebe omezovali ve svých projevech, citech a konání.
Ne, nenarodili jsme se, abychom skrývali svá nejtajnější přání a touhy, ať jsou jakkoliv bláznivé či temné. 
Ne, nenarodili jsme se, abychom dodržovali domluvená morální přesvědčení, která brzdí naši pravou přirozenost. 
Ne, nenarodili jsme se, aby naše touhy či způsob vyjadřování byly někým posuzovány jako "normální či nikoliv."
Ne, nenarodili jsme se jako oddělené ztracené duše, ale jsme součástí jedné rodiny, jednoho kmene, ať je tvým národem, který chce.
Ne, nenarodili jsme se, abychom si zakazovali lásku, když ji cítíme, chceme a potřebujeme. 
Ne, nenarodili jsme se, abychom se nemohli vítat úsměvem.
Ne, nenarodili jsme se, abychom si kladli překážky k vlastnímu štěstí a zdraví. Ne, nenarodili jsme se, abychom si ubližovali a vytvářeli mezi sebou jed. 

Narodili jsme se dokonalí, krásní a jasní, bez nejmenší chybičky. Narodili jsme se jako mír, láska a jako sdílení a pomoc. 

Narodili jsme se jako světlo. 

Narodili jsme se naprosto přijmutí, takoví jací jsme, nemáme nic ošklivého, přebytečného, nedokonalého nebo velkého nebo malého. Jsme kompletní bytosti, bohové dívající se na sebe v lidském zrcadle, v zrcadle z něhož vychází vše takové jaké je, úplné, celé, s plným právem a přístupem k lásce, radosti, zdraví, hojnosti a štěstí. 

Narodili jsme se jako děti. Děti, které se ztratí v tom, co právě dělají, celé se tomu odevzdají a "To" se odevzdá zase jim. 

Narodili jsme se do přítomnosti, abychom jen v ní byli přítomni. 

Nezraďte vaše původní nastavení. Kdo uvěří "chybě," tomu chyba věnuje utrpení. 

Nenarodili jste se jako chyba, matrix je chyba, chybné hlášení o vás je chybou. 

Jste naprosto v pořádku s tím, co jste kdy udělali, pronesli nebo neprovedli, jste celí od začátku do konce "bezchybní." Jste jedineční a boží. 

Za "chybou" čeká láska. 

Věřit chybě je chyba. 

Pravda je jen láska.  

Howgh.  
__________________________________________________________

Kamera:



Hudba:



Poslechni si originální písně z Rainbow: http://www.welcomehome.org/rainbow/music/rainbow_spirit/

"Vše" o Rainbow:
http://somewhereundertherainbow.org/

Photography:


Uvítací stan. Foto:autor

Poslední vozy na parkovišti. Foto:autor



Titulky:

Babylon:
svět tam venku, matrix

Welcome home/Vítej doma:
 uvítací pozdrav Rainbow

See you in 5 minutes/Zatím pa.
 (zvláště když se loučíte s někým z Austrálie, apod.)

Bratr, sestra:
někdo, koho ještě neznáte

Organizovaná anarchie:
setkání nemají lídra, vše je dobrovolné

Talking stick/Mluvicí hůlka:
 pokud ji máš, můžeš mluvit při sdílení, ostatní ti naslouchají. 

Magic Hat/Kouzelný klobouk:
 pokud jsi trochu při vědomí, budeš platit za ranní a večerní porci jídla podle svého uvážení. 

Give me a hug/Obejmi mě:
standardní přivítání dvou rainbow účastníků. Pokud jste atraktivní žena, obejmutí bude více, nestyďte se podle chuti odmítnout. Ne všichni z Rainbow family tě chtějí jen zřít. 

Komentáře