sobota 26. dubna 2014

Proč se vám nedaří dostat nemoc z těla. Je totiž ve vaší hlavě.

Jmenoval se Jasmín. Znala ho celá Litomyšl. Byl populárnější než starosta. Nebo chodí za starostou každý den děti, aby ho viděly a pohladily ho? Ano, Jasmín byl papoušek. Navíc mluvil. Vlastně neustále něco komentoval. "Ticho prosím! Slyšim, tady orel! Zaplatím čaj, musím letět."

Čajovna v muzeu, 2001-12 foto Michal Pivarči

Byl běžný letní den a ve dveřích čajovny se objevil dobře udržovaný pán ve vysokém věku, prvorepublikového vzezření. Stál na prahu a zkoumal, zda vejít. Nakonec vstoupil, jen tak mi pokynul na pozdrav a usadil se u šachového stolu. Pozdravil jsem ho a zeptal, co bude pít. Opět jen mávl rukou a složil si na stůl prastaré pouzdro s brýlemi. Pochopil jsem, že je to na mně a připravil mu polozelený čaj z Tchajwanu. Po čase mi ten důstojný pán pokynul a v ruce držel peněženku. Zaplatil a beze slova odešel. Z čaje upil jen šálek, který jsem mu nalil. Smůla, někomu čaj nesedne, ale rozloučit se mohl.

Neuplyne ani půlhodina a pán je znovu ve dveřích. Opět jen gesto, přikročím a ptám se, zda tedy spíše něco nečajového. Jen tak mávne. Začínám se vztekat, dáváte do čajů všechno a on to jen odmávne. Přinesu mu šalvějovou limonádu, třeba se panu továrníkovi trefím do gusta. Přiletí Jasmín a sedne mu na rameno. To on dělal, prosím, hodně často a rád. Brebentil a zdá se, že pán soustředěně poslouchá. Nechám ho být, on se se mnou taky nebaví. Poté si mne opět přivolá mávnutím ruky a já trochu neochotně převezmu peníze za nedotčenou limonádu a sleduji, jak se pán ve kvalitním, ale stoletém fraku beze slova poroučí pryč.

Inu, podivín, host, který zašel podruhé a ničeho se ani nedotkl - uzavírám si tuto podivuhodnou kapitolu.

Za chvíli se znovu objeví ve dveřích. No to snad ne! Odsune mi židli a pomalu vysloví, jakoby mu zmrzla ústa:

 "P-r-o-s-í-m, co jsem to měl za nápoje?"

"Měl jste půl šálku tchajwanského čaje a smočil jste rty v šalvějové limonádě."

"Připravte mi velká balení obojího."

"Cože?"

Do čajovny vpadne náhle veselá grupa - Dědečku, ty mluvíš! Objímají se, radují a mluví jeden přes druhého. Trvá to asi hodinu. Když se uklidní, pán znovu vypravuje:

"Víte, již mnoho let nemluvím, byl jsem u mnoha specialistů, těch nejlepších doktorů, ale nikdo mi nedokázal pomoci. Až vaše čaje."

"Pane, vždyť jsem vám říkal, že.."

Ale všichni jsou tak šťastni a radují se z té úžasné šalvěje a toho úžasného čaje, že to nechám být. Rodinka se má k odchodu a rozzářený pán se ještě jednou s díky otočí a chce znovu všecičko vypovědět. Když v tom jeho ústa nevědomky opustí věta, která se stává klíčem k celému dnešnímu vyprávění:

"Víte, když na mně přistál ten váš ptáček a začal mi na rameni vykládat, já jsem si v té chvíli strašně přál, abych mluvil aspoň jako ten ptáček."

A tak Jasmín, papoušek vlnkovaný způsobil jedno velké uzdravení. O co tu jde?

Vaše nemoc, jakékoliv omezení musela do vašeho těla přes vaši hlavu. Ale to není vše. Jsme posedlí všemi různými JAK, kupujeme si poslední trendy diety, učíme se novou techniku, jak na to, firmy zavádějí další systém efektivnějšího řízení.

Jenže, pouze a toliko:

Vaše mentální nastavení je 80 % všeho.

VŠEHO. Vašeho zdraví, příjmů, vitality, veškerého prožívání. Kdo tohle pochopí, zažije skutečné osvobození.

Kdo se bude věnovat přímo kódování vlastního Programu, zjistí, že je už skoro jedno, na čem se ten program pak realizuje. V čem podniká, jakým stylem řídí firmu, jakými botami běhá. To jsou jen nějaké drobné do celkového úspěchu.

Můžete mít jedinečné, vysoko ziskové podnikatelské nápady, ale potřetí za sebou zkrachovat.

Vaše mentální nálepka na čele totiž mluví jasně: Moje hranice je 12000 čistého měsíčně. To je síla mozku. Mozek má vlastní představu vašich příjmů (váhy, úspěchu, zdraví, vitality...) a to, že jste právě skončili kurz s tím nejlepším know-how JAK něčeho dosáhnout, ho prostě nezajímá. 

Můžete vyzkoušet všechny možné způsoby JAK být šťastní, ale mozek je zvyklý na přesné dávkování chemických látek, které to způsobují a udržuje hladinku. Musíte se dostat hluboko dovnitř matrixu a přehodit přímo zdrojové hodnoty.

O JAK se postará vesmír. Vy jste Architekt.

Naplánujte si vše, co chcete a sledujte tok synchronicit.

Samozřejmě, že jste toho makléře před týdnem ještě neznali. Dnes s ním zakládáte firmu. Měli jste sen podnikat v USA, ale to je přece nesmysl. Jenže ten nový Američan vás pozval a zaplatil vám letenku a celý podnik vám chce hned svěřit. Ještě včera jste pracovali v účtárně na malém městě. JAK nikoho nezajímá. Pro vesmír je JAK něco jako nádech a výdech, úplně nevědomý proces a naprosto přirozený. Nuda.

A proto:

Nechte si ty nejvyšší cíle. Čím více bláznivější, tím lépe. 

Čím podrážděněji bude mainstream reagovat, tím jste na lepší stopě.

THINK DIFFERENT.

Žijeme ve světě bez hranic.

Jediné hranice, které se ve vašem životě mohou objevit, jsou ty, na které uvěříte.

A pak můžete po celý život mlčet.

Viďte, pane ve staromódním obleku. Jste to Vy?

_____________________________________________________________________

S mentálními nastaveními se pracuje i na Synchroshopu, již brzo celodenní seminář.

Komentáře

pondělí 21. dubna 2014

Voskresenije, vzkříšení v Synchronním světě

Tallinn, město vzkříšení

     Už v Čechách mě zaujme obrázek katedrály Alexandra Něvského. Přitahuje mě. Jen se toulám a uvidím její baculaté věže přímo před sebou. Vcházím dovnitř a je to ve správný čas. Mše právě začíná. Jsem jen turista v Tallinnu a nikdy předtím se nezúčastnil pravoslavné liturgie. Vstupuji do chrámu, nevím, co se má stát. Sotva mé oči přivyknou zlatavě mihotavému světlu uvnitř, jsem stržen do hlubokého proudu toho nejtěžšího mysticismu, jaký jsem si kdy dokázal představit.


Chrám A. Něvského v Tallinnu. Foto autor. 

Kněží volají Boha tak naléhavě, že se atmosféra v chrámu hravě vyrovná tibetskému vytržení. Z kaditelnic neustále stoupá dým a pronikavé, zpěvavé hlasy mnichů rozvibrují každou mou buňku v těle. Má duše je unášena kamsi z těla a zpívá spolu s mnichy u oltáře. Obřad je dlouhý, trvá třetí hodinu. Ani se nehnu, ale když zřetelně uslyším – Voskresenije, mocně sebou trhnu. V kapse mám kartičku od přátel, kterou jsem dostal na cestu. Je z Medžugorie v Bosně a je na ní napsáno: Vzkříšení – Voskresenije. Moje vzrušení vystoupá skrz hustý dým až nahoru do kopule chrámu – tak o tohle tu jde! Jak toho ale dosáhnu? Odpověď přijde vzápětí. Věřící se řadí před nejstarším popem a pomalu přistupují k pomazání olejem na čele. Celou výzvu okamžitě odmítám – ne, to tady rozhodně nejde provést. Není to jen tak. Na několika místech je nutné pokleknout, pokřižovat se a pomodlit. Poté u jiného kněze políbit bibli, a co se mi zdá nejméně proveditelné, něco před samotným pomazáním vyslovit. Ale co to je? Až poté udělá nejstarší pop každému na čele křížek. Co když mě jako cizího poznají a zeptají se, zda jsem vůbec pokřtěn? Mám to srovnané – není to možné. Z duše se mi vydere bolestný sten. Je rozhodnuto. Přinutím se vstát a stavím se do řady. Krok za krokem postupuji vpřed a nenápadně sleduji, jak to dělají ostatní. Pokřižování je jakoby zrychlené a stále se mi nedaří vysledovat pořadí pohybů. A co ty neznámá slova před pomazáním? Jako v mátohách procházím všemi vstupními branami a zahlédnu hluboké oko kněze.

„Pane, smiluj se,“


 uslyším se česky a na třetím oku ucítím chladný dotyk malého štětce, obtahujíc mi na čele křížek. Se zastaveným dechem klopýtám zpátky na lavici a tam se rozsypu. Všechno utrpení uložené v mém těle se vzedme a prýští z něj všemi póry ven. Olej, smíchaný se slzami mi stéká po tváři, skláním hlavu a zůstanu tak. Jsem sám se sebou, kříšený z ran a bolesti. Vzhlédnu a uvědomím si, že jsem mezi samými ženami. Na druhé straně od oltáře jsou zase jen muži. Všem je jasné, že jsem tu poprvé. Zasměji se, zvrátím hlavu a hle, přímo nade mnou je socha nějakého svatého. Předává mi dopis. Netuším, co to znamená, ale všimnu si, že pokud bych seděl „správně“ v mužské části, toho svatého bych nad sebou neměl.

Ukázka je z mé knihy Synchronní svět. Chci dnes, 21. 4. 2014 poukázat na sílu svátku Pesach (Velikonoc) hebrejsky přechod, přejití. Je to mimořádně vhodná doba ke vzkříšení něčeho nového, k přechodu na další úroveň, k vystoupání a tím i snazšího udržení se v nové kvalitě života, Bytí či v nějaké nové aktivitě.

V jakékoliv životní situaci, nehledě na to, jak "zasekaná" cesta se může zdát, máme možnost Vzkříšení. V kterýkoliv okamžik. Kdykoliv v roce. Ale teď je velmi vhodná doba.

Toto je zpráva z křížové cesty na Nových Hradech podniknutá na letošní Velký pátek:


"Znemožnili ti každý pohyb, přesto pokračuješ ve svém spásném díle. Dej, abych v jakýchkoli omezeních nerezignoval ve svém povolání."

Vraťme se k tomu textu znovu:

"Znemožnili ti každý pohyb, přesto pokračuješ ve svém spásném díle. Dej, abych v jakýchkoli omezeních nerezignoval ve svém povolání."

Je tam úplně všechno: žádný pohyb, nelze ani dýchat, naprosto vše ztraceno a přesto se vydáváte dál. I kdyby to byla vaše realita doslova, stejně vám zbude alespoň pohyb očních zorniček a podívejte, co z toho Stephen Hawking (jeden z nejznámějších vědců planety) vybudoval.

Je to tak prosté, stačí to jen dělat. 

Pokračovat. Začít. Hýbat se. Znovu se zvednout.

Ukazuje to na jedinou možnou akci: napřáhnutí k dalšímu činu. Efekt bude obrovský.
Způsobí pesach. Vzkřísíte se. A budete vzkříšeni.

PS: Pro samé zakázky a jiné nádherné projekty jsem téměř ustal s tvořením toho svého nejdůležitějšího. Své knihy. Proto do diáře putuje jedna hodina denně psaní nebo 7 h týdně. A začal jsem dnes běhat. To je můj pesach.

Jestli toto dočtete a jako váš pesach zvolíte nulu, stáváte se tím, co jste zvolili.

Vždy se v životě stáváme tím, co si volíme, všimli jste si?

Vy v tomto případě: Nulou.

Hezké velikonoce.


Komentáře

středa 2. dubna 2014

Je čas, abys přestal být sám sebou. Nejsi to totiž ty.

Začnu trochu zostra. Miluji vás a mám respekt k vašemu životnímu příběhu. Přesto jsem si jist, že nejedete na 100 %. Nenaplňujete svůj neomezený potenciál. Nekonáte to, co máte. Nosíte v hlavě skvělé projekty a ony končí na hranici vaší lebky.

Chce se mi zařvat a zatřást s vámi. Probrat vás. Žijete pod úroveň vašeho potenciálu. Konáte smrtelný hřích nekonání.

To, jak se vnímáte, nemůže být pravda z několika důvodů.

1. Jste realističtí a praktičtí.

Hovno! Tady končí veškerá legrace. Všichni ti, kteří se k vám naklonili a v dobré míře utrousili: Drž se při zemi, buď realista, jsou jen nevědomí zloději snů. Je jich tu plný svět. I jim byly ukradeny sny a teď je kradou sami. Pamatuj, že i nejlepší přítel nebo rodič může být nevědomky zapojen do téhle hry.

Najdi si podobně smýšlející přátele. Nemůžeš létat s orly, pokud budeš zobat se slepicemi. Je to bolestivý proces. Až zesílíš, můžeš se vrátit ke svým přátelům. Už tě neztrhnou zpátky. Víš, že jsi vlastně mix asi 5 nejlepších přátel? Včetně příjmů. To je vliv prostředí. Schválně si to projdi hlavou.

Slyšeli jste o vlčích dětech? Už nikdy se nenaučily mluvit, ani chovat jako člověk. Příliš dlouho se pohybovaly v prostředí, ve kterém zapomněly, kdo jsou. Utvoř si skupinu, která ti dá vyrůst. Sdílej své sny jen s těmi, kdo ti porozumí. Nech realisty v té jejich realitě, ok?


2. Posuzujete se podle školního systému.

Jde o jeden z největších systémových podvodů tohoto světa. Školní systém nikdy nebyl nastaven, aby měřil vaše životní schopnosti. Nikdy vám nemohl ukázat cestu k vašemu neomezenému potenciálu. Jsou školy plné inspirujících leadrů, kteří dosáhli ve svém oboru maxim a pak se vrátili to předávat dál? A co sezení v poloze, která fyziologicky znemožňuje přijímat informace? Celý ten systém prakticky měří jen velikost vaší paměti. Suma informací tam, a kolik vrátíš zpátky, takový stupeň. Naprostý nonsens. V tom není vůbec žádné volání po neomezeném potenciálu. Fatální absence pohybu. Nulové znalosti o tom, jak funguje mozek a jakým způsobem má jeho okysličování vliv na schopnost se učit. Skoro nikdy se nevětrá, aby žáci nebyli rušeni "venkem."

Školní systém vám nikdy neřekne, kdo doopravdy jste, maximálně vás přiměje věřit, že jste to, co už jste.

Učitel, laborant, technik, houslista, prodavač, opravář, dispečer. Jste to vy? Je tohle váš neomezený potenciál? Když se podíváte do té poslední skulinky ve vašem mozku do přihrádky SNY a na "realitu," kde jste vy?

Jak dlouho se chcete ignorovat? Láska nebo nenávist se dá přežít. Ignorovat sebe sama je strašné. To nepřežije nikdo. Umřete. Zabijete se. A pak se nakloníte k dobrému příteli a s takovým zvláštním, starostlivým a trochu nepatřičným pocitem mu povíte: Buď realista, nebuď blázen. Jste samý jed. Toxikujete okolí a nevíte o tom. Jste produkt průměrnosti české rodiny a standardizovaného školního systému.

Postav se na nohy! Setřes ze sebe nánosy neJáství. Nejsi to, co ti řekli. Naprosto vše, co si přeješ, je možné.

3. Posuzuješ se podle míry motivace, kterou máš, a ta je slabá.

Nejsi líný, nejsi neschopný, nejsi to, ani ono. Vše určuje míra tvé motivace. Znám mnohem schopnější jedince, než jsem já sám, ale oni zůstávají se slepicemi. Nemají tah. Neobjevují se. Nepřekonávají se. Uvěřili svému prostředí. A to je ujišťuje, že je vše v pořádku. Občas něco zaskřípe, objeví se náhlý popud nespokojenosti, ale je tu množství nástrojů, jak to polepit. Milenka, páteční opice, prášky, fotbal. (vyhráli jsme vs. oni to projeli)

Motivuj se denně. Nech se vytáhnout orly tam, kam patříš. Bez nich to nepůjde. Jen v mimořádném, dostatečně motivovaném stavu, dosáhneš mimořádných věcí. Sorry, jinak to nefunguje. Jestli si myslíš, že těm, co se daří, to jde samo a že na sobě nemakají, tak dál sleduj seriály. To je tvoje duševní potrava. Jsi slepice, tak si dopřej své zrno.

4. Udržuješ se sám při zemi stravou nízké, těžké vibrace.

Bez komentáře. Moc dobře víš, kudy vede cesta. Jsi závislý na cukru a hromadě chemických látek. Myslíš si, že to je v pohodě, ale ono není. Prakticky denně se musíš znovu a znovu dopovat těmi stejnými látkami. Ani nevíš, že to je závislost. Ani by tě nenapadlo, že takto látky v běžných potravinách fungují. Prostě "máš chuť" a tím to pro tebe končí. Nemoci v rodině? Samozřejmě! Ale sereš na to. Tebe se to netýká. "Kdo ví, z čeho to naši měli."Jsi ignorant.

5. Věnuješ jistou péči jídlu, a to třikrát denně, ale zapomněl jsi dýchat.

Fajn, několikrát za den se věnuješ jídlu, ale dýchání je energetická výměna, která probíhá neustále. Polovina nemocí by z tebe ihned odešla, kdyby jsi začal opravdu dýchat. Vědomě. Nonstop rasuješ svou bránici. Já vím, nikdo ti o tom neřekl. Dýcháš mělce a povrchně a divíš se, že nežiješ prohloubený život. Kup si třeba Cosmopolitan, dozvíš se, že všechny ty krásné "nanicovaté" manekýnky praktikují nějakou jednoduchou dýchací (meditační) techniku. Směješ se jim a ony byly v Indii v ašramu. Vzpomeň si na mě, až si budeš balit konzervy do Chorvatska. Mimochodem na planetě právě probíhá obrovská změna stravovacích návyků, prakticky nikdo již nejí takové množství jídla jako dříve, celým milionům lidí stačí jen jedno jídlo denně, mnozí zjišťují, že jim stačí banán a hrst oříšků, syrová strava revitalizuje zanešené lidstvo kvantovým skokem.

Jo, jsem dnes sprostý a nakrknutý. A je toho víc.

Dlouho jsme si lámal hlavu, jak z toho ven. A tak jsem připravil Synchroshop. Dílnu přirozené synchronizace. Je na celý den, ale zhuštěný obsah se spoustou technik představím v pátek 11. 4. 2014 na Festivalu Evolution na Výstavišti Holešovice. 18 h. Sál S3. Průmyslový Palác.

Je to poprvé, co bude Synchroshop prezentován širší veřejnosti.

Vyber si sám, s kým chceš zobat. Pamatuj, že v každém okamžiku máš možnost vše změnit. Dostaneš praktický návod. Každodenní techniky. Ovlivňuje tě tvé tělo, mozek a prostředí. Vše máš pod svou kontrolou. Buď synchronní a opusť to tvé podvedené "Já." 

Je to tak smutné, lidé uvěřili, že jejich potenciál je omezený.

A to je moje motivace.

Za jedno vám ručím, v pátek po mé dílně neusnete.

Nad vašimi hlavami vám budou kroužit orli.

_______________________________________________________________________


Stránky tohoto blogu na facebooku, akce, semináře:

https://www.facebook.com/synchronicita?ref=hl

Stránky mého motivačního projektu:

https://www.facebook.com/KamilNovotny1008?ref=tn_tnmn

S přáteli:

https://www.facebook.com/seedbed108?ref=hl

www.seedbed.cz

Program festivalu:

www. festivalevolution.cz

Komentáře