čtvrtek 28. května 2015

ZROD PERLOVÉ REVOLUCE: PERLORODKA

Nejčastější dotaz: Co je s knihou Synchronní svět?

Vydání jsem připravoval k 31. 3. 2015, ale kniha měla své tempo. Už jsme pracovali na webových stránkách, nebyl jsem sice spokojen s vizí, se kterou jsme práce začali, ale říkal jsem si - mám termín, půjdu za ním. A v hlavě měl jediné, proč kniha samotná, napsaná v roce 2012, obsahuje vizi, která se jmenuje Perlová revoluce? Odjel jsem na seminář Tonyho Robbinse, dostal tam pořádnou šlupku a přede mnou se začal objevovat pevný tvar té vize.   


Představuji vám poprvé obálku knihy Synchronní svět

Bylo to jako když dlouho zadržujete něco co chcete říci, jednoho dubnového večera jsem založil soubor s názvem Perlová revoluce a strávil tři dny a tři noci neustálým psaním. Kniha má konečně své místo, do kterého se sama zasadila před třemi roky. Je nástrojem Perlové revoluce. 

Poučení: někdy mají věci své tempo, někdy je třeba je nechat uzrát, člověk míní, Bůh (Vesmír, Tao, Synchronicita, Self) mění. 

Co je to Perlová revoluce? 

Je to osobní proměna každého z nás, cesta za svou vnitřní perlou, symbolem čistoty, cesta v archetypu Hrdiny za sebou samým, za svou misí a nejvyšším osudem. Je tu naše Plná verze, čeká na nás a neustále nás vyzývá, abychom se vydali na cestu. 

Jak nás volá a vyzývá?

Hovoří k nám skrze synchronicitu. Využívá všechny možné synchronní projevy, aby vaši cestu (člověk míní) nasměrovala tam, kde je váš nejvyšší proud a realizace (pánbůh mění).

Můžeš mi to přiblížit?

Je tu osobní navigační systém, který má kapacitu nám v každém okamžiku poskytnout odpověď na jakoukoliv otázku. Ten systém je kalibrován pro každého zvlášť, je to jako osobní facebooková zeď do které nevědomí (vyšší Já, vesmír, Bůh) vkládá hodnotné odkazy, které poukazují na nové možnosti a cesty.
Cíl kalibrace: naše Plná verze, naplnění našeho Nejvyššího osudu.

Proč jsem o tom nikdy neslyšel?

Současné paradigma nemá pro takový systém funkční mapu. Synchronicita běžně překračuje lineární tok času, data předává kvantovým způsobem, nejčastěji v holistickém formátu. Jsme tak vycvičeni v pohybu v levohemisférovém světě, že vnímání Celku je pro nás obtížné. 

Konkrétně prosím? 

Především se příliš spoléháme na psaný text, jednotlivá písmena se vyvíjela od počátečních celých obrazů, celých symbolů až postupně ustrnula ve zkratce litery písmen. Je třeba znovu rehabilitovat obraz, symbol, jenž spolu s psaným textem utvoří novou holistickou řeč, Všeřeč. 

Dále je třeba definitivně a nahlas odsunout staré paradigma ve všech důležitých oblastech jako je věda, zdravotnictví nebo školství. Dostáváme se do neudržitelné situace, kdy stále větší počet lidí se již přesunul do nové formy uvažování a zacházení se světem. Staré "sysifovské" pojetí světa je tu udržováno prakticky jen ekonomickou silou, což je samo o sobě silná pozice, mající vliv na média, vědecké granty, systém vzdělávání či koncepci zdravotního systému. Přesto jde o končící garnituru, která přestává mít většinové zastoupení. Nejde o jejich "defenestraci", ale o jejich otevření a nabídku ke spolupráci, aby se spojil "text s obrazem", aby se spojil praktický a racionální svět levé hemisféry s holisticky uvažujícím, intuitivním světem té pravé. Rozum umí vytvořit atomovou zbraň, moudrost by ji ale nikdy na sto tisíc civilistů nepoužila. 

Jaké jsou nástroje Perlové revoluce?

Revoluce je rychlá evoluce. Žijeme v době, ve které lze realizovat za jeden rok, během jediného dne, osobní proměnu, která dříve trvala celý život. Nebo i několik životů. Ať se opřeme do prvního pilíře, o který se mylně opírá zdejší západní svět. 

(Platí zákon zachování energie, jsme věčné bytosti, co se nerodí ani neumírají, jen se zde na zemi během života "vyzáříme". Pokud se soustředíme na jednotlivé "kapky" oceánu vědomí, zdá se nám, že jsme to my a že se opakovaně individuálně rodíme, ale je to spíše obráceně, oceán všeho vědomí a stvoření je naší pravou podstatou, zde není žádné individuální vědomí, ani osobní vzpomínky. Je otázkou nakolik "osobní" je pak každá nová kapka - inkarnace.)

Prvotní iniciací, která bezpečně uvádí do vortexu inteligentní synchronicity, je právě kniha Synchronní svět. Ctí zásadu J. A. Komenského škola hrou, vlastní uvedení do světa synchronicit proběhne jakoby mimochodem. Pro zájemce o hlubší porozumění tohoto fenoménu připravujeme e-book. Synchroshop je zase intenzivní jednodenní trénink zaměřený na zvýšení flow v životě. 

Kladivo na staré paradigma je dokumentační projekt 10000 okamžiků. Ve východní terminologii se tímto číslem vyjadřuje "velmi mnoho až nekonečno." Jde o to, že na tomto světě se reálně ve hmotě stalo již nekonečně mnoho prolomení starého paradigmatu. Prakticky v každé rodině je příklad něčeho neobvyklého, příběh zvláštní shody náhod, nečekaného uzdravení, zvláštní druh transformačního zážitku nebo jen milý příběh ukazující na moudrý a laskavý chod vesmíru. Tato "prolomení" mají jedno společné. Nelze je racionálně vysvětlit. Asi jako když se vědci pokouší vysvětlit, že chůze po žhavém uhlí je možná, protože se vám ve stresu zpotí noha. 

Co je cílem spuštění webu Perlové revoluce?

Je to změna paradigmatu a iniciace obrovské vlny (vortexu) synchronicit, ve kterém dojde k přirozenému propojení stejně naladěných lidí. Vytvoří se tak vědomá síť. Nová síť lidí, žijících a tvořících v souladu s kosmickým plánem, vyjadřující svými činy přání Celku. Někoho vír synchronicit dovede z kanceláře do deštného pralesa, dalšího zase přivede naopak z "pralesa do kanceláře." Každý tu máme svůj Úkol, každý jsme sem přišli s výzvou naplnit tento svět tím nejlepším ze sebe. Nudná práce, rutina ubíjejícího stereotypu, případně stres z hypotéky vám kohoutky nespoutané, rozvířené kreativity neotevřou. Jak stojí na obálce knihy Synchronní svět:

"Vydejte se na cestu, jste někdo jiný, než vám řekli. Váš potenciál je neomezený."

Přepnout na synchronní režim mohou také firmy, vlády nebo celé národy. Pokud tak neudělají, klesnou na významu nebo zaniknou. 

Jaká je vize synchronního světa?
  
Jde o obsáhlou vizi, kterou končí kniha Synchronní svět, představuje nové paradigma v krátkých praktických bodech. Jednoduchým porovnáním s vaší realitou ve vztazích, ve vašem povolání a v dalších oblastech vašeho života, zjistíte nakolik jste již nakročili do nového světa, který jistě a nezadržitelně prorůstá do toho starého. Třetí tisíciletí budu tisíciletím synchronicity. 

Kdy bude Perlová revoluce spuštěna?

Nejpozději v posledním čtvrtletí tohoto roku. Doporučuji sledovat facebookové stránky Synchronicity, kde na rozdíl od tohoto blogu je denní provoz. 
_____________________________________________________________

Nové video Synchronní planeta, diskuze s Antonínem Baudyšem o synchronicitě, první díl. Otázka zní: Jestli to tady všechno nezměnit?" 
Pořádalo a díky patří: http://labyrint9.cz/







Komentáře

neděle 17. května 2015

Emoce jako klíště, klíště jako emoce.

Loňské léto se na mě přisálo klíště. Musel jsem najít, kde si ve svém vnitřním světě způsobuji "odsávání" životodárné mízy, když už se věc realizuje zvenčí. A následně jsem musel provést změny ve svém životě. 


Rajčatové srdce. foto:autor

Vše souvisí se vším. Mikrokosmos a makrokosmos. Jak uvnitř, tak na povrchu. Jak na zemi, tak na nebi. Synchronicita je realita. 

Klíště bylo infikované, udělalo se mi červené kolečko okolo kousnutí. Takže doktor. Během deseti let provozování čajovny jsem nebyl u lékaře, v roce 2012 jsem vděčně užil chirurgických služeb po zlomenině kotníku a nyní v Praze jsem šel naslepo k nejbližšímu obvodnímu lékaři a přihlásil se tam. 

Dostal jsem antibiotika na pět nebo šest dnů, což se rozcházelo s důrazným doporučením na stránkách www.borelioza.cz absolvovat aspoň čtyřtýdenní léčbu. Zmínil jsem tuto skutečnost v ordinaci a odměnou mi byla krátká přednáška o internetu a jeho úskalích. Prohlásil jsem, že uvedenému zdroji a serveru plně důvěřuji, protože shromáždil a pracuje s několika desítkami tisíc dotazů na toto téma.

Je to zvláštní pocit se vyžadovat léčby na vlastní žádost a nedostat ji. Měl jsem horečky a sílu na shánění dalšího lékaře neměl. Kolečko nemizelo, doktorka mi provedla krevní testy a výsledky byly jasné. Měl jsem je, milé borelie. Konečně jsem dostal delší léčbu, léky mi vyšly na něco přes tři týdny. Další test po měsíci už byl ok. 

Ale to hlavní až nyní. Je to oficiální lékařské vyjádření, ale po borelióze léčené klasikou medicínou je vám sděleno, že ve vaší krvi borelie už zůstanou navěky. Současná léčiva si s nimi neumí poradit úplně.

To jsem nechtěl a dostal jsem tip (díky Báro) na informační medicínu od doktora Josefa Jonáše, průkopníka alternativní medicíny u nás, jehož legendární kniha Křížovka života na mne zhlížela od nepaměti z rodičovské knihovny. 

Nechal jsem se přeměřit na přístroji Salvia, který spolehlivě borelie stále diagnostikoval v různých částech těla a dostal kapičky Spirobor.
A jsem v cajku. 

Letos jsem si celý svůj "klíštěcí" program zopakoval. Tentokrát ve vztahu. Bez klíštěte, stálo mne to "jen" emoce. Ale princip byl stejný. 

Moje srdce explodovalo jako rajče. 

Nemoce jsou emoce a ne, že ne. A už se nechci vracet do stálé emoční kličky, dostávat štípance. Chci si pohlídat svou krev. A tak se budu dívat na pana MUDr. Jonáše, jak to s těmi emocemi-nemocemi je a jak na to. 

Už nechci nezdravé n-emoce. 

Vysílání již v pondělí 18.5. 2015 ve 20:00. 

Legenda, snad i guru, který pomohl statisícům lidí ke zdraví MUDr. Josef Jonáš a další TADY.

P.S.: Paní doktorko, to byste mi nevěřila, jak jsem rád, že je tu internet.
______________________________________________________________________

Jaké jsou vaše zkušenosti s vlastní aktivitou u doktora? Cítili jste se respektováni? Dáváte přednost západní medicíně nebo i pohledům z jiných části světa? Sdílejte svůj Příběh, jen tak se věci dají do pohybu, jen tak se změní současné paradigma. Nikdo to za vás neřekne, nikdo jiný to za vás neudělá. My jsme ta změna, co tu tvoří nový svět. 

Příběhy do projektu 10 000 okamžiků posílejte na synchromysl@gmail.com

Váš příběh je důležitý. 

Více o projektu zde.

Komentáře

středa 6. května 2015

Vracím se...

Vracím se s otevřeným srdcem, je úplně dokořán, ztratilo se samo v sobě.
Mé srdce propadlo Srdci. Je tak otevřené, že ztratilo hranice. 
Vše, co do něj vstupuje, zahrnuji láskou, vše, co z něj vystupuje, stejně tak. 
Srdce bez hranic je místem zázraků.




Vracím se, ale je to zvláštní druh pohybu. Může být nepochopitelné kráčet vpřed a přitom se vracet na místo, odkud jsem vyšel. 

Vracím se poblázněný. Jsem Blázen zrozený ve vlnách radosti, smeten přílivem štěstí a nesen oceánem vděčnosti. Toulám se, aby všude bylo mým domovem. 

Vracím se, abych se už nikdy neohlížel zpět. Ani nemohu. 
Žiji v uchu jehly této vteřiny - této vteřiny - této vteřiny...

Vracím se ke své Hvězdě. Zvedám ruce, rozkročuji se a pevně se zaklesnu do jejích cípů. Leonardo kreslí můj portrét. 

Vracím se jako věčný bojovník, který se rozhodl navždy pronikat až k jádru věci, k momentu tvoření, do chvíle početí všech nálad a pocitů.

Vracím se jako hrdý muž svého poslání, které musím naplnit. Vracím se k sobě. Ke svému zdroji, svému původnímu srdci, obětavosti a chrabrosti. 

Vracím se, abych navracel i ostatní. Tam kam patří, kde je jejich slunce a zář, do jejich hvězdy. 

Vracím se tam, odkud jsem nemohl být nikdy vyhnán. Do dlaní beru čistou vodu a tiše jí zpívám. U pramene je tu se mnou Žena.

Vracím se v touze proniknout do tmavých míst srdce ženy. 

Vracím se, vracím a se mnou přichází Síla původní přirozenosti. Stejnou silou jsou zjara vytlačovány zelené lístky z kmene stromu. 

Vracím se, protože tam na mne už všichni čekají. Musíme spolu vytvořit něco nádherného. Přecházím most na jehož druhé straně začíná ta první. 

Vracím se nadšený. Nepíši knihy, zapaluji pochodně. Nepíši básně, vystřeluji ohnivé šípy. Nemluvím slova, rozdmýchávám plameny. 

Vracím se a z tohoto místa již nelze odejít. Opustit svůj Dům není možné. Všichni jsme doma u svého Otce a Matky. 

Navracím se, ale jen kvůli tanci. Můj tanec je pro všechny okolo, tančím stejně životu, tak smrti. Svírám v dlani celou minci. S jednou stranou mince platit nelze.

Tančím v tratolišti skleněných střepů. Celou vahou se tisknu na jejich ostří a ony ustupují. V tomto životě jsem nezranitelný. 

Vracím se, abych nezapomněl.
Víš, kdo jsi? Proč mlčíš? Co je to za mezeru ve tvé duši?

Vracím se, je to tak přirozené.
Můj dech plní mé tělo, mé tělo plní celý vesmír.
Dýchám mezi hvězdami, mými plícemi je nekonečný prostor. 

Vracím se na všechna tržiště světa, abych tam smlouval nad mísami s ovocem. Jsem hašteřivá žena. 

Vracím se na pole poseté slunečnicemi. Lehám si do něj a obraz si vypaluji do srdce. Jsem jednou z tisíců slunečnic.  

Vracím se, protože jen tak se mohu vrátit na Počátek. 

Vracím se, abych už nikdy nešel zpět.

Tento svět si nezaslouží umřít.  

_________________________________________________________

Báseň vznikla 5.5. 2015 cestou z tréninku Andyho Winsona Objev svou sílu. Spustila ji jediná otázka: Kdo se vrací ze Slovenska?

Je odrazem cesty takzvané hraniční spirituality, kdy posouváním hranic v oblasti, které mozek vyhodnocuje jako nemožné se lze otevřít novým možnostem a zvýšit svůj potenciál. 

První ochutnávku jsem zažil při canoyngu s JVC, kdy jsem skočil do malé tůně uprostřed skal, odrazíte se málo, je konec, odrazíte-li se moc, také. Je to jako když projdete zenový koan, ale rovnou i v těle a druhý den již směřujete s novou energií k jiným, vyšším cílům.

Koany v těle jsou samozřejmě koany i v mysli, nelze jimi projít, aniž byste je předtím neprošli v hlavě. Tím, jak je okamžitě realizujete tělem, dochází k jejich "zhmotnění" a přívalu energie či euforie.

Vyšší víra ve vaše schopnosti je pak vítaným benefitem ve všech oblastech života. Uvedené ukázky jsou spíš "turistikou", existují kurzy, na kterých si sami protáhnete skrz dlaň jehlu bez kapky krve nebo dokážete na žhavém uhlí dlouhé minuty stát či si do nich i lehnout. Styk se žhavým uhlím o 550 °C po takovou dobu je mimo veškerý dosah Klubu skeptiků. 



Malé puchýřky? Oheň je pravda. Zpravidla lze podle čínské medicíny dohledat, který orgán jste si "spálili", který máte oslaben. Při druhém přechodu přes žhavé uhlí se zase může stát, že ztratíte respekt, podceníte přípravu a ublížíte si. Firewalking s Jiřím Vokáčem Čmolíkem.

Každý má svého učitele jinde, pro mne bylo největší výzvou zlomení šípu o krční jamku, jako dítě jsem měl dost silný luk a věděl jsem, co takový šíp dokáže. 



Chůze po střepech je také fascinující, zdá se, že pokud jsme dostatečně pozorní a dokážeme cítit kudy proudí energie, jsme skutečně nezranitelní.


Foto:autor

Otázka:

Jak bolestivá by byla vaše cesta, kdybyste nešli za vaším Snem?


Komentáře