sobota 8. prosince 2018

Já jsem John a přišel jsem vás učit lásce.

"Mé jméno je John, miluji vás a Ježíš vás také miluje."

prohlásil John Allen Chau, jakmile vstoupil na území kmene Sentinelců.

Jeden z šípů mu nejprve proklál vodotěsnou bibli, což je naprosto definitivní synchronicita, poslední varování moudré reality, jestli už nebylo pozdě. Šestadvacetiletý Američan se vrátil a zapsal uvedené do deníku. Druhý den ilegálně znovu dorazil ke břehu, byl zasypán spršou šípů k smrti a vláčen po pobřeží. 


Foto: Indian Coast Guard

Jakmile jsem zaznamenal zprávu v tisku, v mé mysli se objevilo mnoho otázek. Mám naprosté pochopení pro "svaté vytržení" mladíka, historie jich nabízí mnoho a i my jsme v dnešním přecivilizovaném světě, bílém světě, tu a tam přítomni mystériu vytržení, kdy nás ve voze překvapí oslnivý západ slunce, nebo když se někdo rozhodne ochutnat meditaci a s údivem zjistí, kterak dobře funguje a že okouší jinou kvalitu vědomí. 

Pak jsme ochotni za svou věc umřít. Její bytostná krása a míra závažnosti je hluboce dojímavá, až absolutní, dotýká se Podstaty a to je proč o ochotě umřít nepochybujeme. Prostudoval jsem účet Johna na Instagramu, byl více než dobrý člověk, uměl se pohybovat velehorami a nebyl hloupý. Obětoval se v dobré víře, BOHUžel naprosto nesmyslně. 


Instagram:Johnchau
Přesto otázky, které neuvěřitelně symbolická scéna na izolovaném ostrově vyvolala, jsou tak hluboce provokující a existenciálně vypjaté, a týkají se každého z nás, že jsem se rozhodl vzít postavu Johna jako archetypálního zástupce naší rasy a použít ho v následném zamyšlení. Přes veškerou úctu k jeho lidskému příběhu, nyní John představuje část každého z nás.

Až dočtete poslední řádek, nabízí se osvobozující myšlenkový obrat. Není vše, co John níže reprezentuje mrtvé a nedere se na povrch pobledlého ochablého těla Západu původní nespoutaná přírodní síla, archetypální moudrost animální přirozenosti, zkrátka něco jako selský rozum? A pokud se proces ještě nezačal, nesymbolizuje přinejmenším jeho potřebu?       

Má první spontánní reakce byla:

Jak to, že nadšený John s biblí v ruce nevstoupil do některého z deštných pralesů, kde právě buldozer najíždí do osady indiánů a rve jejich těla na kusy? Není mnohem žádoucnější přivést víru a Boha do této situace? Tedy před tvář bílého řidiče buldozeru?

Kdo potřebuje Boha více, my mistři civilizace nebo indián, mistr přirozenosti?

Pokusím se nyní provolání mladého Američana doplnit o širší kontext.

"Mé jméno je John a Ježíš vás miluje. Jakmile vstoupím mezi váš lid, budete během jediné generace zdevastováni, rozvrátím vás do konce vašich dnů. Následně se vám vysměju a poženu vás jako zvířata do rezervací, zabiju vás jednoho po druhém svými viry, bakteriemi a drogami. Smetu vás naprosto odlišným způsobem uvažování a rozklíženou kvalitou hodnot. Tím, že k vám vůbec přicházím, vyjadřuji, že jste "neznabozi", tak trochu méněcenné bytosti, ale nebojte vzdělám vás. 

Máte problém. Vaše děti vyrůstají v širší rodině kmeně, tráví většinu dne s rodiči a to my, vrchol civilizace, jsme dávno překonali. Naše děti, aby vyrostli v plnohodnotné členy lidské komunity, musí být od rodiny, co nejdříve odděleni. My tu oddělujeme i novorozence od matky a to ihned po jeho příchodu na svět, víte? Pak budou shromážděny nejprve v docela malých školách, pak základních, středních a nakonec velmi vysokých. To je povinné z našeho zákona. My si tu nehrajeme na náhody. 


Poté, protože vy jste nepochopili oč v životě běží, nastoupí do práce, od samého rána, a budou z ní propouštěni až po setmění. Já vím, zní to šíleně, oproti vašemu rodinnému společenství, ale vy nechápete pointu. Pokud zůstanete v práci déle než ostatní, dokonce lze pracovat každý den v týdnu, aby se věc urychlila, dostanete "prémii", odměnu navíc. A už se vám podaří vycestovat na celých deset dní na nějaký pěkný ostrov. Tak vás já John miluji. Navíc, co jsem tak stihl spatřit, vy tu nemáte ani jeden hotel, bratři a sestry. 


Jak se vůbec chcete dostat k penězům? Jak chcete, aby byli vaše děti štastné? Chcete snad, aby žili jako vy? U nás je každého přání žít zcela odlišně než jeho rodiče. Tak je to správné, tak vzniká pocit kultury, vyšších mravních zásad, úcty k životu a celkové civilizovanosti, kterou sem toužím přivést.


Hotel přinese mnoho dobrého, v každém pokoji bude u lůžka bible, to je takový náš dobrý zvyk. Vy se musíte courat po venku, mluvit s duchy stromů a uctívat prameny, ale my už to máme všechno pěkně sepsané na papíře. Jak jsem tak zahlédl, stromy u vás jsou opravdu silné a vzrostlé, hned mne napadlo, kolik pěkných biblí z nich půjde nasázet. Nač trávit celý den v přírodě, s Bohem, uprostřed živého božího těla, když si můžete třeba pět minut večer, Bohem nezávazně příjemně zalistovat?


Já John sem přináším víru. Poselství, které přináším, ona radostná zvěst, působí v našich lidech už přes dva tisíce let a my všichni jsme ji bezvýhradně přijali a náš lid vzkvétá. Jste poslední, kdo neuvěřil, proto jsem zde. Na základě naší víry lze zvyšovat celkovou lásku k bližnímu, jak ukazuje naše ohromující historie, kromě malinkatých epizod, kterým říkáme války. Vraždíme se po milionech, dusíme své bližní masově plynem, páráme těhotným břicha a znásilňujeme. Nejvíce šťastné civilizované státy maji svou atomovou bombu. Vymysleli jsme sebevraždu. To je normální, každý stát má svou statistiku sebevražd. Mimochodem, jaká je vaše statistika? Musí být příšerná, když tu žijete bez Boha, ale já jsem John Allen Chau a přicházím, abych to změnil. Miluji vás.


Přicházím ostatně ze země, která má svoje know-how. Předtím, než jsem já, bílý muž přišel do Ameriky, žili tam vaši bratři. My víme, jak s vámi naložit. Jak vás zahrnout naší boží milostí. Mimochodem, myslel jsem, že jsem v Indii a víte co, mne je to vlastně jedno, malá divoká zvířátka, navždy vám budu říkat indiáni. Děj se vůle má, tak nějak je to v mé bibli a podle toho řídím svou civilizaci. Já vím, na světě není jediná domorodá kultura, která by s námi střet přežila ve zdraví, ale upřímně, jít šípama proti puškám? To je co vás "rada starších" naučila?


A důležitá věc, vy stále věříte v nějakou pravdu, obracíte se do sebe, vše konzultujete s nějaký neznámým, naprosto zpochybnitelným (viděl ho někdy někdo?) Velkým mužem, každý krok se snažíte vnímat, zda je prospěšný Celku. Nemyslíte, že to je zbytečné? Vždyť stačí žít ve lži. Prostě vezmu buldozer a přejedu ji. Chápejte, my věříme v jedinou existenci vyšších sil a zájmů, jak nám káže egonomika. To je konečně Bůh, který je pěkně dobře vidět. V každém státě má tato pro nás srozumitelná vyšší síla svá hmatatelná "písma", svou jistou vytištěnou měnu, své oběživo. Co je psáno, to je dáno, že.


Člověk se taky musí hodně naběhat, aby vůbec nějaké to oběživo dohnal. Ale uvidíte, budete šťastní, od té doby vás neustále bude provázet pocit dostatku a hojnosti. Uvidíte, co všechno si za své vyběhané oběživo budete moci koupit, ano, správně se věci nezískávají nějak napřímo z přírody, ale kupují se. To všechno vás naučím. Všechno je u nás správně nazváno, vše vám bude dávat smysl. 


Konzum. Nemocnice. 


Jen "Jednota" se nám trochu vymklo, bez urážky, trochu mi to připomíná nějaký uhozený indiánský název.


Buldozery, dálnice, rakety, přehrady, genetika, to všechno je vyjádřením Písma mé civilizace. "Děj se vůle má" je přesně, co vám tak chybí, nechci vás urazit, ale: máte tu aspoň jeden bankomat, milí Sentinelci, které jsem přijel spasit?


Co se týče zdraví, budete si konečně moct vybrat, co budete chtít k jídlu. Až vás naučím svůj jazyk, já vím, že máte svůj jazyk, ale upřímně drazí, tím se dnes nikde nedomluvíte. Já vám dám jazyk, který vám velmi ulehčí život.


Naučím vás zkratky a důležitá slova jako KFC, Nestle, Exxon, Ibalgin, Ku-klux-klan, antikoncepce, deprese, toxický, rakovina, umělá hmota, je toho tolik, co vás chci naučit, já 26letý muž. Víte, já už jsem tohle první léto po škole, vím toho o životě mnoho, zrál jsem, hloubal a meditoval, často i demonstroval, proč ne, když mne tak ovládá můj hněv, mezi svým první Ipadem, nákupními centry a božími seriály, až jsem se prostě rozhodl šířit své nabyté poznání po širém světě. 


A tu jsem: 


Tak za prvé. rodíte úplně blbě. To není tak, že žena jen tak porodí a dítě se nechá štastně vyrůst. Proboha! To by se mohly stát strašné věci. Přišla by generace, která by náš systém zgruntovala. Musíte rodit především s muži, tak je to prostě nějak správné. Také nevíte, jakou polohu zvolit. Už jste si někdy, jako vážený porodník, jak my říkáme: "zkusili porodit dítě?" Vždyť by se musel ohýbat! Ach, domorodé neznalé ženy, rodit se přece musí vleže, na zádech, jen tak porodníkovi usnadníte jeho porod. Já vím, gravitace je sviňa, ale věřím, že ji vědci brzo vyřeší. Proto národe zanedbaný, povstaň jako jeden muž a vydej se za mnou. Vpřed, k cizelizované moudrosti, k nám božím lidem, do lůna civilizace.


Za druhé. Tady je demokracie. Máme trochu potíže s jejím importem, ale jen co zvýšíme výdaje na zbrojení, svět bude zase o kus demokratičtější. To jsem vám právě chtěl říci, jak se scházíte u poradního ohně a tvoříte vůli kmene, to mi přijde docela nebezpečné. Napadlo vás někdy, že takto může každý hovořit o svém pohledu na danou záležitost? To je naprosto šílený. Správně se to dělá nikoliv jednou denně, ani týdne, kdepak. Měsíčně také ne. Jednou za rok? Ale ne, všechen čas zabere sháňka oběživa.


Jednou za čtyři roky stačí. Vybereš si podle toho, jak je hezky namalovanej plakát, kde je tvář náčelníka, který se rozhodl, že chce být náčelníkem a tomu odevzdáš svůj hlas. No a on tě bude podle toho plakátu, který mu dělal za oběživo někdo jiný, naprosto plně zastupovat. Není to paráda? On bude čtyři roky hlasovat u ohně za tebe, za tvé myšlenky a veškerou tvou vůli, jste nyní opravdu jedna ruka, to víš, plakát to jistí. 


Za třetí. Udělali jste chybu, co se týče věciček. Vy nemáte vůbec žádné věcičky. Smutné. Podívej se na všechny euroamerické děti. Mají spoustu užitečných, umělohmotných věcí. Mají jich plný pokoj, trochu jich teď napadalo do oceánů, ale vypadá to dobře, rybám to prý chutná. Ty věcičky, chudobný indiáne, dělají rozdíl. A teď ruku na srdce. Jak chceš, aby tvé děti ve škole byli k něčemu, byli šťastné, když nebudou mít věcičky jako ostatní? He? To tě nenapadlo. 


Podařilo se nám totiž vtisknout do všech hlaviček jednoduchou představu. 


Čím lepší věcičky, tím lepší člověk, to je bez debat. 


Ach jo, jak ti to vysvětlit. Víš, jak tvůj syn chodí s těmi dvěma svázanými dřívky a vyluzuje na ně zvuky a pak tam všechny děti kmene tančí? Takže, rychle svážeš svému dítěti TŘI dřívka a tak porazíš toho blbečka se dvěma dřívky. To ti dá status, uklidní tě to, máš prostě ze sebe lepší pocit. My například u nás v Americe máme obrovský auta, jsou to jasně největší auta ze všech, a tak je to naprosto egonomický. Dnes každý rozumí, že jsme největší (great) národ. Nikdo nás jen tak neTrumpne.   


Pak už si s tím celý život jen hraješ. Umisťuješ na sebe nápisy správné hodnoty, abys zřetelně vyjádřil svou pravou lidskou cenu. Já mám třeba napsaný na téhle bundě PUMA. Když míjím člověka, který na sobě nemá nic napsaného, vyhrál jsem. A to tu jde. Nebýt za debila, za méněceného člověka. Už chápeš, jak se vyjadřuje hodnota člověka? 


Cože? Ne, to neznamená, že mé šamanské zvíře je puma, proboha, tak znovu. 


Všude chodíte pěšky, protože nemáte auta. Vždyť vy jdete třeba hodiny čistou přírodou pro vodu, jste normální? Víte, kolik oběživa jste právě ztratili? Takže: jakmile máš auto, můžeš si pro ni dojet, koupit tak, jak se normálně prodává, v plastikových nádobách a v tom je ta svoboda, chápeš?


Ale teď přijde to podstatné. Je důležité, v jaké ZNAČCE auta si pro tu vodu jedeš. To je naprosto zásadní. Každý u nás tomuhle perfektně rozumí, už malé děti chápou, že dojet si pro vodu vozem značky PORSCHE znamená prostě lepší vodu. Už od dveří svého auta můžeš kráčet jistěji, chápeš? Všem je jasné, že jsi nyní kvalitnější člověk, co má nárok na kvalitnější vodu. 


To je dobrá otázka. Ano, dalo by se to tak říci. 

Před nákupem vozu jsi tak kvalitním člověkem nebyl. Prostě až když sečteš všechny ty nápisy, máš po kupě celého člověka. Je to výhodný, zatímco ty nevíš, s kým se bavit a koho ignorovat, my se podíváme a hned víme, kdo za to "stojí". V tomhle jsme dosáhli mnohem vyšší spravedlnosti, vy v tom máte úplnej bordel.

Za čtvrté. Všeobjímající soucitná láska k bližnímu je možná. Jediné, co potřebuji je vaše území, stromy, zvěř, ženy a vaši duši, vážení. Zejména mi jde, a v tom jsem naprosto upřímný o vaši duši.


To vše ve jménu Krista, tak jak jsme ho tu přivítali a uvěřili mu, jak ho ctím v sobě.  


Proč je přibit kovovými hřeby k dřevěnému kříži?


Vždyť jsem vám to vysvětloval.


Egonomika je náš nejvyšší Bůh.

Kristus přece už umřel.


Jak?


Inu, zabili jsme ho. Zabíjíme ho každý den, aby se nám mohlo dařit. Mluvil o svatém duchu, o tom, jak se máme starat o vše živé, o tuto požehnanou zemi. Nelze tomu úplně rozumět, snad jen v jednom bodě ho chápu, když mluvil o zúčtování. Víte, v jeho době nebyly bankomaty a měl to těžký.


Ale naše egonomika brzo dosáhne vrcholu a budeme tu všichni šťastní.


Já jsem John a přišel jsem vás učit lásce." 


Komentáře