středa 25. března 2020

In Virus Veritas

Myslím, že jsem před královským Virem (La corona, koruna, královský) málo miloval svět. 


foto.autor

Cítím to v srdci. Mé srdce bylo zamčené. Až genetický kód viru zapadl do zámku mé srdeční komory. Nikdy předtím by mne nenapadlo milovat pouhý  vzduch, skotačící průzračné molekuly kyslíku, jak se s radostným výskotem ženou do mých vyprázdněných plicních sklípků. Když mám na sobě roušku více než 15 min, zatoužím po plném nádechu. Po vzduchu, po daru dechu, který je mi poprvé v životě odebírán. 

Myslím, že jsem před virem byl k sobě přísný. Stále jsem se někam hnal. A to dělají lékaři, když je někdo nemocný. Ženou ho na různá vyšetření. Nyní sám sebe nikam neženu. Co mohu jsem v přírodě a zjistil jsem, že žiji v naprosto úchvatné krajině. (Klatovsko). Nejsem nikým a nikam hnán, začínám být zdravý jako nikdy předtím.

Myslím, že jsem před virem zbytečně žral. Teď si vařím tak akorát. Baví mne dělat větší nákupy, abych třeba týden nemusel do obchodu. Myslím, že v obchodě bych neměl být zdaleka každý den. Je to vyčerpávající prostředí, asi proto tam hraje pro jistotu relaxační hudba.

Myslím, že jsem před virem zbytečně létal. Roznášel jsem se po světě. Infikoval jsem mnoho zemí. Nyní cestuji za humny mého města a je to krásné. 

Myslím, že jsem před virem byl hodně zavirovaný. Mnoho virů z vnějšku se pokoušelo napadnout mou mysl. Byly to média, média a média. Nyní médiím nedávám téměř žádnou pozornost. Všiml jsem si, že se staly hlásnou troubou virové chiméry. Vytvořily atmosféru virového breakdownu. A v mém městě přitom není jediný nakažený. 

Myslím, že před virem jsme se měli opravdu špatně. S planetou to šlo dolů. Nikdo nebyl schopný změnit své chování, aby se Země dokázala nadechnout. Panovala zde velmi špatná situace. Nyníj máme dobrou šanci, že se z této tíživé situace společně dostaneme. 



Myslím, že vir nám ukázal, kdo jsme. 


Obzvlášť bílému člověku. Ten vždy někam dorazí, v jednotlivcích, v jediné loďce, a pak se začne množit. Kopíruje se. A další a další mutuce. Tisíce příchozích. Zahltí nové prostředí a začne ho požírat, až na místě odejdou plíce té krajiny. 

Homo virus. 

Takže nic zvenčí nás nenapadlo. Sami jsme virem, také chceme žít, množit se a prosperovat. Jako každý jiný vir. Virová nákaza přišla zevnitř. Z nejvnitřnějších útrob nás samotných. Dostali jsme čistouskvoucí zrcadlo. 

Až do něj vzhlédneme znovu, neměli bychom být už tak zavirovaní jako dosud. Pak bude moci přestat zrcadlit. 




Video je vyjádřením synchronicity, kde stojí "kaple" naší civilizace a jak s ní naložíme dál. 


______________________________________________________



Hledej dál, co stojí za virem: 

https://www.thea-benodis.cz/l/co-nam-prinasi-energie-korona-viru/

https://ografologii.blogspot.com/2020/03/koronavirus-jako-posel-zivota.html

http://www.cenekrosecky.cz/2020/03/20/konstelace-koronavir-italska-verze-jako-symptom/

Komentáře

středa 18. prosince 2019

Tři nejlepší dárky (pro Vaše dítě) a ještě více pro Vás samotné.


Jestli chcete dát dítěti největší DÁREK, dejte mu vodu. Dejte mu povolení zacházet s vodou. Není to jednoduché, ale stojí to za to. Pokud pozorujete KAŽDÉ dítě, ze všeho nejvíce bude milovat vodu.


Foto:autor
Jasně, je to práce. Dávat pozor. Vozit dvojí nebo trojí oblečení (kalužiny, fontány, řeky). Doma více sušit a měnit punčochy jako na běžícím pásu.

Jenže: fakt je to jen naučený:
“Jdi od toho, budeš mokrej.”

Myslíte, že to je nějak neřešitelný problém?

Když přijdeme k fontáně v parku, malej se zmáchá a je celý nadšený.

Schytám 45 vražedných pohledů rodičů a vidím nefalšovaný úžas v očích 76 dětí.

Protože ta věta “budeš mokrej” prostě nefunguje. Nemá žádnou pointu, není celá.

PS.: A možná je to celý proto, že jsme už před narozením synkovi říkali “vodní umělec”.


Druhý největší DÁREK,
který můžeš svému dítěti dát, že před ním přestaneš vytvářet "zimu".

Co to znamená?

Že ho přestaneš varovat před zimou. Dítě má totiž vnímání teplot správně, neutrálně, než ho naučíme říkat: "To je STRAŠNÁ zima". BRR, učíme dítě, když lezeme ze sprchy. Neustále říkáme "Teple se obleč, je tam ZIMA."

Pro dítě, asi jak jste si všimli, je zima prostě druh pocitu, jako je i teplo. Tím, jak dítě neustále zabalujeme a vnucujeme mu představu, že má být stále v teple, pomalu začíná věřit (opakovat po nás), že zima je něco špatného, hrozivého.

Dítě přitom dokáže celkem promrzlé hodiny sáňkovat, do té doby, než ho dospělý upozorní, že je STRAŠNĚ promrzlé.

Snášelo přitom chlad a teplotní výkyvy, před kterými se ho jalově snažíme chránit, dobře. Má totiž od narození tzv. hnědý tuk. S ním se opravdu rodíme, a dále vzniká jen vystavováním se nízké teplotě.

Když uvidí, že se krátce projdete bosky po sněhu, příště to bude chtít zkusit s vámi, když uvidí, že se na něj smějete z ledové sprchy, bude to chtít zkusit taky. Na vynesení koše v zimě se neobléká, ale je NORMÁLNÍ jít v tričku, atd.

Nikdo ale nechce, abyste trápili své dítko mrazem a nechávali ho nebezpečně prochládat, vždy zkoušejte podle svého citu, co lze (pro oba) unést.

Když tohle zapomenete, budete ho muset znovu obloukem učit otužovat. Když to budete dělat od začátku, zůstane otužilé a nebudete (nebo on) se učit otužilosti.

Právě kolísáním teplot vzniká silný vnitřní oheň, který je zásadní udržovák imunity. Chlad, ledová sprcha zvýší v krevním řečišti tvorbu leukocytů, bílých krvinek, které pak mohou porazit jakoukoliv infekci. Nachlazení, chřipka pak vaše dítko nemůže ohrozit.

Mně osobně se dosud úplně nepodařilo "zimní" slovník upravit, je to až neuvěřitelné, jak hluboce vryté to je, kolikrát "prohraju" o milisekundu, kdy se nakloním k synkovi a vyhrknu: "Není ti zima?"

Dost možná, že pracuji na jednom z nejtěžších lifehacků v životě. Ale stojí to za to. 500 % nahoru spermie, kdo si dává ledovou sprchu, je to šlupka endorfinů pro mozek, takže 78% lidí v depresi uvedlo, že už ok. Kardiovaskulární choroby K.O. a bacha, řeší to i boreliózu.

Napište mi do komentářů, jak to máte se "zimou" a jak se učíte nebo dítě s ní zacházet.

Foto:autor
Třetí DÁREK Tvému dítěti. Nauč se milovat jeho horečky. HOREČKA je mechanismus ZCELA přirozený a bezpečný.

Zvýšením pohybu bílých krvinek k místu nákazy se zničí patogen EFEKTIVNĚJI. Čím větší teplota, tím lepší reakce těla. Funkční termoregulace, pokud nejsme pod chemickými léky či po úžehu, sauně, atd se ZASTAVUJE na 41 °C. Strach z horečky je neopodstatnělý.

Pouze do půl roku věku horečka může být z důvodu intervence u porodu a pak je nutné nechat zkontrolovat dítě lékařem.

Pokud horečku srazíte, bakterie rostou dál, nenecháte tělo zabojovat s infekcí a radikálně zvyšujete pravděpodobnost, že budute muset sáhnout po antibiotikách.

Toto je důležité, vizuelně máte pocit, že jste dítěti sražením horečky pomohli, ale oslabili jste práci imunitního systému. Zabránili jste svému dítěti použít přirozený antibiotický proces, což je horečka.

Ani febrilní křeč není nic nepřirozeného, jen se dotýká strachu rodičů. Je to přirozený a efektivní mechanimus většinou prvního dne, jak tělo RYCHLE sráží horečku.

Není to tak, že horečka vystoupala vysoko, a tím se zvyšuje šance na křeče. Ale křeč nastoupí, pokud horečka stoupla RYCHLE. Je to o rychlosti nástupu. Stejně tak může křeč přijít, pokud horečka KLESÁ RYCHLE.

Výška teploty tedy NEUKAZUJE, jak je dítě nemocné.


Každý má jinou termoregulaci, nelze si tedy říci, 38
°C nebo 39°C je už hodně.

Teplota se zastavuje na 41
°C, výjímečně 41,5°C NIKDY nepůjde výše, pokud není dítě na lécích.

Při vysoké teplotě samo kontrolujte dítě, nenechávejte ho samotné, právě kvůli křečím. Ty neznamenají žádný neurologický nález. Zkontrolujujte mu prohmatáním bříško (vyloučíte podezření na zánět slepého střeva), ověřte si, zda ho nebolí uši zmáčknutím lalůčku. Podívejte se do krku. Pokud nevidíte změny na kůži, fleky, tak je horečka jen následek klasické virové či bakteriální infekce.

Pokud chcete zastavovat horečky, použijte zábaly, někdy stačí jen lýtkový zábal. (Mokrá plenka a na ní ručník na 15 minut). Nepoužívejte ale chemické léky. I v případě zábalu, jde zase o zastavení přirozeného léčení organismu.

Jak stoupá teplota, dítě má většinou studené končetiny. Až když je má horké a odkopává se, blíží se horečka svého vrcholu, až tam jedině srážíme. NIKDY nesrážíme během stoupání teploty.

POZOR, ideálně nesrážíme ovšem celé první tři nebo lépe čtyři dny. Pokud vydržíte a necháte tělo pracovat, za čtyři dny už stejně nebude důvod jít k lékaři.

Co je EXTRÉMNĚ důležité, velmi dobře hydratovat.
Dát mu cokoliv, jen ať pije. Od prvního roku dítě může pít byliny. Tedy
černý bez a lípa na horečky. Na suchý kašel sléz, lípa, bez. Jitrocel, mateřídouška na vlhý kašel a vykašlávání.

Nakonec zjistíte, že léčená rýma přejde za týden,
neléčená za sedm dnů.

Byliny dáváme, abychom byli sami v klidu, největší práci stejně dělá horečka. Není tady žádný jiný silnější nástroj, jak pracovat s viry a bakteriemi.

Samozřejmě, že extrémní projevy, trnutí šíje, hrozivý kašel do modrých rtů, velké bolesti hlavy ukazují na jiné onemocnění a je třeba za lékařem. Ale běžné horečky nikdy nespouštějí zánět mozkových blan.

Naučte se respektovat imunitu svého dítětě, důvěřovat jeho síle a učte ho bojovat s nemocí vlastními silami.

Stane se z něj sebe vědomý jedinec, který nebude přenášet zodpovědnost na nikoho jiného, (na lékaře, léky, na systém)
než na sebe.

A samozřejmě, má v tom jediný příklad:
Vás.


To jsou tři největší DARY, co můžete dát sobě i svému dítěti pod letošní strom vašich rozsvícených životů.

Komentáře

čtvrtek 5. září 2019

Vše, co jsem se naučil od svého syna, jsem se naučil, než šel do mateřské školky.

Ihned, jak mi dal můj syn svou lekci, zalapal jsem po dechu. Potkal jsem mnoho učitelů, zenových, léčitelských, uměleckých, ale učení mého syna považuji za nejvyšší formu. 

Od narození jsem každý den i v 5 ráno brával svého syna do náruče a nosil ho po bytě. Miloval světlo, dlouhou jsme museli pozorovat svítání v okně a pak se mohli vydat po bytě. Jeho hlavní zábavou bylo braní sluchátka u dveří, držel jsem ho u vchodu, on tisíckrát za sebou mačkal tlačítko, a nekonečně krát zvedal sluchátko, nebo jsem mu ho držel u ucha. 

Jeho vášeň nikdy nepolevila. I dnes, když jedeme s kočárkem po náměstí, ukáže si vždy na telefonní budku a pro mne to znamená jediné, půl hodiny zastávky. 

Nikdy se své vášně nevzdal. Miluje dlouhé volání, rozhovory, miluje telefonování. A to mne každý den inspiruje a pomáhá na mé cestě. Když jsem chtěl točit videa, nevěděl jsem jak, vzpomněl jsem si, jak to dělá můj syn. Když jsem postaven v životě před novou výzvu, myslím na jeho lekci. Nemyslím si, že bych mohl ještě někdy obdržet větší učení. 

Můj syn se od narození věnuje své velké vášni. Miluje telefonování. 

To, že ještě neumí mluvit, ho nemohlo zastavit. 

Těším se, co se spolu ještě budeme učit. 


Komentáře