středa 25. září 2013

Jak mě synchronicita učila trpělivosti

Když s něčím vylezete ven, okamžitě rozdělíte lidi. Platí to ve všem, jen si to neuvědomujeme, dokud to nezažijeme na vlastní kůži.

Škodovka vyrobí auto, někdo si ho koupí, a někdo, cituji "blije ze škodovek."

A tak jsem pod jedním svým článkem našel, že lžu a manipuluji lidi, protože žádná synchronicita neexistuje.

Článek je "vyrobený" a někdo z něj "blije."

Normálka. Jenže je tu onen aspekt vlastní kůže. Umřeli byste při dokazování, že píšete ze srdce, nehledě na to, že jde o pojem z jungiánské terminologie přímo od pana Carla Gustava osobně.

Pak se ke mně dostalo video, je na něm paní beze smyslů, jak dští kolem nadávky a jed na spolucestující. A přemýšlel jsem, jestli tam není nějaká podoba. Zkoumal jsem reakce lidí v tom videu a hledal klíč k pochopení, jak s takovou situací zacházet. Nakonec ji jedna z urážených žen uhodí do tváře a další ji pak zlostně zezadu tahá za vlasy. Agresivní ženě se tak dostalo to, o co jsi koledovala. Jenže nebyl jsem si jistý, zda ženy, co se daly strhnout k reakci jsou nějakým způsobem vítězky. Ano, kdyby ta nepříčetná žena přešla k fyzickému napadnutí, okamžitě bych také našil na hrubý pytel hrubou záplatu. To je již za čárou.

Ale co když jsou ty ženy, co reagovaly, vítězi? Cítily, že je něco za jejich hranicí a podnikly akci. Našily záplatu prostě jen trochu dříve. Spousta lidí, zvláště těch duchovních, by nikdy do sporu nešli, je to mimo jejich představu. Ošklivé a agresivní. To, že zdravá agresivita je vlastně postup vpřed a je nezbytnou součástí běžného vědomého fungování je ani nenapadne. Soudí o sobě, že praktikují ahinsu, nenásilí, ale jsou jen odtrženi od své akční, hrdinské části.

Nemají koule, lze s nimi orat. Často ani neumí říci ne a jsou pak často ne-mocní.

Pokusně jsem nepěkné video odeslal deseti osobnostem, kterých si vážím a zajímalo mě, jak by se zachovali oni. Anketa.

To jsem si dal. Asi nikdo to nedokoukal, a vesměs se tím odmítli zaobírat.

Zamořil jsem jim poštu tím, co jsem vlastně chtěl řešit.

Od Vlastimila Marka také přišlo, že mi doporučuje, abych byl více trpělivý. Nechápal jsem, proč mi to píše, nijak to nesouviselo s mou anketou. Druhý den jsem vstal a ihned mi před nosem synchronně přistálo jiné video. Byla v něm kompletní odpověď! Pan Marek se do mě záhadně prostě trefil, kdybych totiž vydržel jediný den, vlastně půl, tak bych se nestal šiřitelem "blbé nálady."

A ráno bych samočinně, pouhou silou volně pracující shody, dostal naservírovanou odpověď.

Ale "chyba" to není. Kdepak, dozvěděl jsem se, že jsem příliš rychlý. Potřebuji zvolnit a ještě více upadnout do té konejšivé řeky, která pro nás má všechno přichystané, vše nám poskytne, jakoukoliv odpověď na jakoukoliv otázku.

To je, proč někdo má všechno vydřené a ještě toho má málo, a někdo jen tak pluje po proudu a do loďky mu všechno ovoce padá snad samo. 

A tak se mi dostalo lekce, kterou bych jinak bez oné "chyby" nezažil. Buďme rádi za takovou výchovu. Bez ní bychom byli stále na jednom místě.

Přijde Vám, že lžu a manipuluji s Vámi tímto článkem? Tak to je mi fakt jedno. Dejte si bacha na vlastní projekce. Stíníte si sami sobě.

Je to jen vaše střela, dopis, který jste vyslali a sorry, nehodlám tuhle zásilku nijak přebírat.

A víte co dělá pošta s nedoručeným psaním, že?

Ta zásilka se ocitne zase ve vašich vlastních rukou.
Jaká bezchybná organizace, tahle vesmírná Pošta.

Komentáře

2 komentáře:

  1. Zdá se, zdá se,
    že se agrese s duchem nesnese,
    ale duše tuší,
    že egu děsně sluší
    METUJE :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Zdravím Tě a přeji pevnou víru v onu konejšivou řeku... příteli

    OdpovědětSmazat