pátek 24. července 2015

Přestaň EXCELOVAT a vypadni VEN

Mužská energie, ať už v muži nebo v ženě, má ráda pohyb. Touží postupovat vpřed. Být "agresivní". To je ta nezkrotná touha prozkoumat celý svět, dotknout se jeho druhého břehu, třeba tam i umřít. Takto ožívá naše energie, plní se dechem svobody a vydá ze sebe to nejlepší. 

Může chodit po Měsíci, pohybovat se na severním pólu, bojovat a zachraňovat, vytvářet strhující umělecká díla, poznávat a dobývat. 

Muž nepotká svůj život v kanceláři nebo v supermarketu na nákupech. Nenajde ho ani doma. 

Musí "ven". 


Foto:autor

Na cestu ho po staletí vede stejná otázka. Nejdůležitější otázka ze všech. Kdo jsem? Kde leží mé Srdce? 

Nějak se na to zapomnělo. Bezpečný svět se nebezpečně rozšířil. 

Jsme bio, nízkokaloričtí, kultivovaní, učesaní, vyholení, navonění, sledujeme trendy-pindy, jsme sociálně zodpovědní, růžoví, nehádáme se, umíme meditovat a někde mezi tím nám upadli obě koule. 

Umíme s Excelem, prudí nás šéf, ale ovládáme se, dáváme si pozor na termíny, ale nejraději to udělali podle svého, jsme zdvořilí v emailech, i když je na druhé straně kokot, jsme svědomití, i když si chceme dát aspoň na rok volno. 

Jsme dobří, hodní hoši. A jsme z toho pěkně v prdeli. 

Musíme najít kam nám byla zasazena rána. (Ženám samozřejmě také.)

Je zvláštní, kolikrát je ukrytá v jediné větě:

"To nevylezeš."
"Jsi posera."
"Nech to bejt, ublížíš si."
"Jsi nemožná."
"Nevím proč bych takovému nemehlu měla kupovat klavír."

Rána je opravdu vedena přesně:

"Maluješ hrozně." 
"To není žádný zpěv."

Projděte si své zásahy, většinu jste jich utržili v dětství, často od těch nejbližších. Mohou je vám "konstelačně mechanicky" opakovat vaši současní partneři. Vstupovat vám do zranění. Sepište si je. Udělejte si teď jejich přehled. Je to důležité, proto jste se dnes sami navedli na tento text. 

...
...
...

Vaše rány mohou být tvořeny mnohaletým útlakem, nadávkami, manipulací, odmítáním, vyhrožováním, ale i nenápadně, nabízením jakési pohodlnější cesty nebo zkrátka příhodné "rodinné cesty". 


Jako by existoval neviditelný nepřítel, který věděl přesně, kam ránu zasadit. Jako by tu byla síla, která se vás bojí a raději zaútočila jako první. 

Pro mne to bylo otcovo pohrdlivé zvolání v klíčovém okamžiku formování se:

"Ty umělče!"

Bylo to přesné. Otřáslo to se mnou a mnoho let trvalo, než jsem se vrátil k sobě. Nakonec jsem vystudoval fotografickou školu, vystavoval a učil fotografii, dováděl žáky k absolutoriu, psal a založil malé nakladatelství. Dnes se živím psaním slova. 

Vaše největší rány vám byly zasazeny do místa vašeho největšího potenciálu!!!

Je to detekce vaší síly!! 

Vašeho daru!

Byl největší útok veden na vaše srdce? 
To protože vaše srdce je TAK velké, jen považte, co byste s ním v plné velikosti dokázali vytvářet. Nedejte se!

Jenže: my si po takovém útoku vytvoříme chybné hlášení:

"Nejsem kreativní."
"Nejsem šikovný."
"Nejsem dobrý."

Nebo celou strategii. Opustí-li vás například váš otec, pochopíte to nějak takto:

"Budu muset fakt máknout, není tu nikdo, kdo by mne podržel. Musím být perfektní. Nejsem dobrý, proto mne opustil."

Začnete ve svém zranění volat o pomoc, prožijete šílenou pubertu, protože zoufale sháníte odpověď na to, kdo jste a kdo by zasáhl do vašeho růstu. Potřebujete usměrnit. 

Nejpozději do 40 - 50 let se z toho začnete probouzet. Podáte výpověď. Odejdete od "dokonalé" manželky, i ona byla stínem vašeho chybného hlášení.

Vydáte se na cestu k vašemu Srdci. 

Mužovo srdce není bezpečné. Není micro soft. Není ani trochu UPS! Není ani "křesťanské" ve smyslu věčného nastavování druhé tváře. 

Naopak. Mužovo srdce "peče oplatky", udeříte do něj, nastaví vám "první" tvář a udeří vás zpět. Musí si svou nezkrotnost a sílu hlídat.

Jinak o ní přijde. 

Jednou jsem na horách jako dítě šel vpředu, naší hrou bylo nacházet značky. Když jsem dlouhou dobu nacházel značky jako jediný a radostně křičel: "Mám další!", vzala si mne stranou jedna žena a řekla mi, že mám dělat, že jsem pomalý, abych také nechal "vyhrát" jiné děti. 

Poslechl jsem a ubral ze své síly. A pak ještě tam a tady. A pak ještě tisíckrát.

Víte co?

NECHTE OSTATNÍ POCÍTIT VAŠI SÍLU. 

A nechte na nich, ať se s tím vyrovnají, jak chtějí. 

Bylo něco jinak, než bylo domluveno? Ven s tím!
Stálo vás něco víc, než bylo jasně ujednáno? Neplaťte.
Slíbil vám někdo něco a nedodržel? Ptejte se PROČ a vyvoďte z toho důsledky. 

OBJEVTE SVOU SÍLU. Nebuďte hodní a blbí. 

Jsou to možná více ženy než muži, které nás zbavují síly (už jen tím, že převládají na všech stupních škol, a zkrátka zde nastolují "ženské" klima. Zároveň pro všechny paradoxně učí mužskému myšlení, viz video níže)

A když nás ji zbaví, jsou překvapeni. Kde je ten divoký muž, který mne imponoval?

Nedávno jsem měl hovor s jednou ženou po volejbale, ptala se mne: "Jak mám svého muže oživit? Je docela mrtvý."

Cesta dělá z mužů Hrdiny. Ozvi se. Vypadni do divočiny. Byl jsi vůbec někdy sám na nějaké cestě? Hraj všechno naplno. Cítíš něco? Tak to řekni. Nechce tě? Její smůla. To už jdeš dál. Vem si, kurva, všechnu svou sílu zpět. 

PROLOM TU VLNU. 

Buď svobodný. 
Buď nebezpečný.
Buď svůj. 

Zakřič FREEDOM z celého srdce. Uzdrav svou ránu.
Vydej se na cestu. Jste někdo jiný než vám (ženy) řekly. 

Řekni životu Ano. 

P.S.:

Na doplnění vynikající rozhovor nejen o ženském principu s Radkou Maňákovou: (práce vznikla původně z lovu - je mužská. Pro některé ženy je přirozenější zůstávat v mužském principu. Zároveň žena co jede na mužský princip se může cítit vyhořele a zahořknout.) Opravdu stojí za zhlédnutí. 10/10. 

https://video.aktualne.cz/dvtv/manakova-jsme-srabi-schovavame-se-za-korektrost-zeny-se-snaz/r~3819a7ee0aac11e7b0800025900fea04/


"To všechno znamená, že chlapec musí být k tomu, aby se dostal k maturitě a pak na vysokou školu, nadanější – ve škole i doma slyší „Na ten gympl/ na tu vejšku nemáš“ častěji než dívka."

http://echo24.cz/a/iegSg/zapomente-na-zeny-zacala-diskriminace-chlapcu




Komentáře

Žádné komentáře:

Okomentovat