Zobrazují se příspěvky se štítkemStanislav Grof. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStanislav Grof. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 25. dubna 2016

Sen, křest a synchronicita.

Fajn, napsal jsem motivační dopis a zabral. Dostanu se na vyprodanou Českou transpersonální konferenci. 

Mám to kousek. Sednu na tramvaj a ucítím vlhkost. Ještě se to dá říci jinak, plave mi prdel ve vodě. Je to červené víno na červené sedačce. Dostanu záchvat smíchu. Transpersonální zážitek. 

Výměna gatí znamená, že přijdu pozdě. Národní dům na Vinohradech je plně nacvakaný, extra řady vzadu jsou plné, stojí se tam. Odhaduji, že je zde 700-800 hostů. 

Zbývá jediné, nějak využít to, proč jsem byl zdržen. První dvě řady nesou reservé s nápisem Mluvčí/čestný host. Vzpomenu si na motivační dopis a posadím se do druhé řady, jsem také tak trochu čestný host. Přede mnou sedí Zdenka Kmuníčková a Stanislav Grof. Díky náhodo rozlitého vína.

Je to neuronový orgasmus. 
Z pódia je ohlášena revoluce vědomí. 

Tomáš Hilgard mluví o tom, jak reagovat, když vaše vidění získá 360 stupňový rozhled, jde o to nutit zrak sledovat jediný bod, focusovat ho. Je to jedna z potíží, pokud zažijete out-of-body experience. (OOBE) Důsledky pro stávající paradigma ohledně vědomí fixované na mozek, jsou fatální. 

Ondřej Bahník byl skvělý. Přirozenost, absolutní pokora a autenticita. Množství předaných informací za 70 min neuvěřitelné. Zpráva číslo 1. Bylina čistec přímý, naše zapomenutá šamanská léčivka. 

Přednáška Jiří Horáčka nebyla přednáška. Infokulomet. Tisíc slidů za minutu. Kadence řeči dvakrát rychlejší než ratatata. Věc? Přírodní psychedelika jsou zakázané jen z blbosti. Odtabuizovat. Umři staré paradigma.  

Problém: lidé po psychedelické zkušenosti se mění, upgradují, rozšířují si vědomí. S tím má problém státní moc. Od nepaměti ji ohrožují svobodně smýšlející jedinci.  

http://video.aktualne.cz/dvtv/psychedelika-zmeni-cloveka-jednou-provzdy-rika-lekar/r~97691520ef3f11e4890a0025900fea04/

Co mne bavilo, Horáček díky svému "přísně" vědeckému zaměření nesdílí názor, že vědomí může existovat mimo mozek. (viz. Tomáš Hilgard)

A to je co činí transpersonální hnutí živým. Je otevřené. Není "sysifovské."
Různé názory jsou respektovány a je jim dán prostor. 

Vynikající byl panel o nenáboženské spiritualitě. Hledali se cesty, jak sblížit a sjednotit vědu se spiritualitou. Václav Cílek to zabil. Není pro sbližování. Po bouřlivější reakci (celý panel byl svolán právě kvůli tomu) upřesnil, že je lze vnímat jako vidličky a nůž. Tedy se doplňují a dávají nám potravu celkového poznání. 

Tomáš Sedláček nesouhlasil a jejich splynutí označil jako za více prorostlé, jako "krkovičku."

Posledním slovem pana Cílka bylo, že venku zrají trnky a že bychom měli jít raději ven. Nasadil si krosnu a rovnou z diskuze tak učinil. 

Pro mne bylo zásadní, že celá konference byla prorostlá jako krkovička synchronicitou. Objevovala se často v příspěvcích, slidech a v příbězích, například Milan Hrabánek, který patří k nejvýraznějším postavám transpersonálního hnutí u nás by bez ní nikdy nedorazil na své první setkání s technikou holotropního dýchání. Zde je úvod do této techniky. 




Nejvíce se pojem synchronicity objevoval v příspěvcích Petra Lisého, který pracuje na knize Archetypové kosmologie. S ním jsem měl možnost téma probrat do hloubky v kuloárech. 

A právě pak se to stalo. Špatně jsem si uzavřel láhev s vodou, vložil do tašky a znovu přišla voda. Byl jsem pokřtěn jak na začátku, tak na konci. 

Výsledek křtu je pro mne zásadní. Na dnešek se mi zdál opakovaně sen, nejdříve černobílý, pak v barvách. Zdá se mi jako mantra. 

Je to nová definice synchronicity. Šup s ní do knihy.

(kniha Synchronní svět stále zraje podle svého timingu, pracuji na ni denně na plný úvazek od 11. 1. 2016. (1111), proto je na blogu nyní méně příspěvků.
viz ZDE.)

Protože transpersonální hnutí staví na zážitku, nikoliv na dogmatech byl součástí koncert i Létajícího koberce a Please the Trees, Vlastimil Marek nechal ochutnal sílu meditačních hudebních nástrojů, workshopy běžely v Raisově sále po celé dva dny.  

Závěr byl emotivní. Ludmila Chřášťanská uvedla v pohyb několik set lidí do tance. Zpívali jsme písně ve všech tradicích abrahamovských. V hebrejské, křesťanské a islámské. Tančilo se za mír. 


S. Grof (mezi světly vzadu) se účastní závěrečného kruhového tance.


Stanislav Grof navrhuje přehodnotit dosavadní praxi nejen v psychiatrii
ZDE

Seznámit se s jeho postavou patří ke vzdělání, je to jeden z největších Čechů minulého a tohoto století, rodák z České Třebové.






Komentáře

čtvrtek 4. června 2015

SYNCHRONICITA ROKU 2015

Mířím s přáteli do polské Poznaně, je 20.3. 2015 a ve vzduchu je cítit něco velkého. Pronajal jsem si zde jeden pokoj přes server Airbnb.com, večer se vracím na pokoj a slyším češtinu. Jsou to dvě české dívky. Druhý den se neustále potkáváme v osmitisícovém davu, děje se to stále a musíme se tomu smát. Zpátky do Čech už jedeme spolu.

My jedeme do Strašnic. Já taky, prima.
Ale to je naše ulice? Cože?
Tady u pošty zastav. 
Ale to je moje pošta!

A tak jsme si nezávisle na sobě pronajali vedle sebe pokoje ve stejném domě v Polsku, ve městě, které má 550 000 obyvatel, abychom zjistili, že bydlíme přes ulici v Praze. 

Synchronicita roku 2015. Proč? 

Takový kousek vyžaduje vysokou účast "vesmírné produkce." Měl jsem velké problémy s ubytováním, musel jsem jednu platbu stornovat, protože jsem měl "blbý pocit," že mám sehnat jiný pokoj. Věnujte pozornost takovým "zvláštně náhodným" setkáním, vesmír, jehož jsme součástí, tedy vaše Vyšší Já, má zájem, aby k takovému střetnutí došlo. 

Magnetismus. To je to správné slovo. Vlastně si z jednou z těch dívek často povídáme do rána. Je to intenzivní spojení, dochází k obrovské informační výměně. Naše životy se prolnou, dojde k propojení našeho synchronního vortexu. Oba ze sebe dokážeme vytáhnout to nejlepší. Je před ní velmi důležitý konkurz. Podporuji ji, co to jde, makáme na scénáři a ona ho poměrně překvapivě vyhraje. 1: 10 000. V ten moment jsem pocítil, že magnetismus upadá. 

Moje role byla ji doprovodit k tomu konkurzu. Ta podpora mě stála hodně sil, přepálil jsem to, což dělám směrem ke druhým často a onemocněl jsem. Aby se vesmír ujistil, že mi to docvakne, připravil to opět mistrovsky. 

První natáčecí den měla ve 13:00.
Klapka: Ordinace v růžové zahradě.
Ve stejný den jsem ve 13:00 na místě, které se jmenuje stejně: 
Klapka: Ordinace.


Foto:autor

Na festivalu Evolution mne napadne trochu poškádlit synchronicitu, nakreslím na lístek vzkaz a přilepím vedle sebe na židli. Nedělám to často. Za dvě sekundy kolem prochází dívka, která si okamžitě v reakci na lístek přisedne. 

"Kdo jsi?" ptám se. Podívá se na mě a překvapivě řekne: "Synchromysl?"

Třetím rokem na sebe odkazujeme na svých blozích, jsme virtuální přátelé, sledujeme se online. Aby to nebylo málo, nijak jsem letos s Evolution nepočítal, ale za dveřmi bytu jsem ráno našel 200 Kč (svědky mám, že ségra:) a protože stejná částka je vstup na festival, vzal jsem to jako pobídku. 

Opět podíl, podpora, jistá suma vesmírné produkce. 

Strávíme spolu v první možný termín celý den. Magnetismus. Osm hodin nepřetržité intelektuální výměny. Hodinové telefony. 

Synchronicita roku 2015 č. 2. 

A teď se podržte, ty dívky se nakonec setkaly, stojíme vedle sebe v trojúhelníku, a mě dojde jedno. Tady musí být nějaká konexe. 

Jak spolu synchronicita roku č. 1 a č. 2 souvisí?

S první dívkou jsem se seznámil v okamžiku zatmění slunce, přes všechno dobré, ba to nejlepší, co jsem si dali, setkání s ní otevřelo jeden můj velký stín. Narostl do obřích rozměrů a já odkráčel do ordinace. 

A s Anamel se stalo to, že ona ten stín našla, píchla do něj a on se vyfoukl. 
(Trvalo to několik hodin a jsem rád, že mám víceletou zkušenost s transpersonálními jevy, a díky Bohu, že tu jsou knihy Stanislava Grofa a ostatních.)

Nevím, jak poděkovat synchronicitě za tyto dvě nejvýznamnější interakce, které mne tak obohatili.

Zkusím to. 

Děkuji. 

Děkuji, Anamel. 

Děkuji, Z.


Foto:autor
Život je nádherný!  

Surf na vlně synchronicit=jízda k naší Plné verzi!
Nikdy to nekončí! Oceán je příliš hluboký. 

Každou svou buňkou se těším na další poezii!
Buďte ve střehu!

Synchronicita přichází právě Tady a Teď.

P.S.: Myslíte, že jsem něco zamlčel? Ale vůbec ne. Máte to v hlavičce tohoto blogu: Zbylých 99 % je LOVE STORY:)




Komentáře

neděle 18. ledna 2015

Když Knihu dopíše synchronicita

V červenci roku 2012, toho památného transformačního roku, jsem ležel v bytě a psal, trvalo to měsíc, a jednoho dne ten proud ustal. Přede mnou byl text, celá kniha, které jsem nerozuměl. Je to zvláštní pocit napsat knihu a nerozumět jí. 

Sice je psaná mojí rukou, ale zdráhám se tvrdit, že jsem skutečně knihu napsal. Řekněme, že si kniha skrz mne našla cestu na svět. Co ale s knihou, které nerozumíte? 

A tak začala pouť za smyslem knihy. Přitom jsem už předtím putoval přes půl světa, a stalo se, že cesta se změnila v Knihu. Už jsem měl Knihu, ale neměl jsem její smysl. 

A tak jsem byl znovu vyzván k hledání. Hledal jsem a tázal se všude, kde to bylo jen možné. A skládal jednotlivé střípky dohromady. Někdy jsem musel letět tisíce kilometrů, někdy stačilo vykonat jen malou pouť, ať už za někým nebo na nějaké vzácné místo, které mi dalo další kousek odpovědi. 

Trpělivě jsem skládal střípky dohromady, nechal se vést synchronicitou a každým dnem se ten obraz plnil a zaceloval. Byl to Stanislav Grof, který zasadil poslední díl obrazu a spatřil jsem celý její obraz. 

Jak už to někdy bývá, proběhlo to nečekaně, lehce kuriózně. Než začal jeho seminář, odskočil jsem si na WC. A on zrovna močil do mušle. A tak jsem se mlčky přidal. A zeptal se v duchu. Odpovědí byla naše společná akce, společný proud. Podívali jsem se na sebe a jen konali, co bylo potřeba. A mně to došlo: budu konat to, co je třeba. Je to moje potřeba.  

Trvalo ještě několik týdnů, než jsem si celý Grofův víkendový seminář zpracoval. A ten obraz se složil. A tak jsem se mohl po dlouhé době vnořit do textu, upravoval jsem ho a doplňoval závěrečná pochopení. Měl jsem plán: chtěl jsem ještě týdny zpracovávat události, které se staly za těch 29 měsíců, kdy Kniha ze mne vyšla. 

Ale dnes synchronicita ukončila tyto mé plány. A ukončila tím celou knihu. Jak jinak, knihu o synchronním vnímání světa, první synchronní román na světě, přece nemůže ukončit nic jiného. 

Píšu jistou větu (ta věta se právě stala poslední větou knihy), když jsem vyrušen. Stavuje se přítel, odlétá zpět do své Granady ve Španělsku. Věnuje mi knižní záložku a řekne: "To máš pro svou Knihu." Na záložce je překrásná mozaika z Alhambry a on podotkne, že to je geometrie, ze které vlastně všechno pochází. Přitakám mu, a řeknu mu, že posvátnou geometrii také miluji a že hlavní symbol mé knihy je právě také taková "mozaika" a to starobylý Květ života. Obejmeme se a rozloučíme. 





Vrátím se ke psaní, a podívám se na právě dopsanou větu. Znáte ten pocit. Prostě vám to dojde. Aha moment. V duchu si procházím text, pokud by byla "záložka" právě tady, ano, je to ono. To je ten moment!

A tak synchronicita bude vždy moudřejší, zábavnější a pronikavější a bude nám dávat více plodů a užitku než my sami pouze svým vědomým chápáním a cíleným plánováním. Cokoliv posvěcené synchronicitou získává dotek božskosti a příslib vyššího vědomí. 

Prohlédnu si skvostné paláce a zahrady Alhambry, a dočtu se, že byly budovány jako ráj na zemi. Stejný motiv nese i "moje" Kniha. Dále v odkazu na wiki je uvedeno, že Alhambra je zvěčněna v románu Alchymista Paulo Coehla. Připomenou se mi slova Překladatele, který knihu převádí do anglického jazyka - Proud vašeho vyprávění mi připomíná Coehlova Alchymistu. 

A tak na vědomost se dává, že 18. 1. 2015, kolem 12:20 sama synchronicita ukončila práci na knize s pracovním názvem Synchronní svět, která způsobí revoluci ve vnímání lidí po celém světě a po tisících dovede jejich čtenáře k nejvyššímu osudu a naplnění. 

Stalo se tak přesně týden po nakopávacím Synchroshopu 11. 1. 2015, od kterého jsem nonstop psal. Jestli je tu nějaký princip, za který jsem bytostně vděčný a který mne naplňuje "spirituálním úžasem," tak je to právě princip synchronicity. 

Dává mi vše, co potřebuji, a přeji si z celého srdce, aby stejně tak začal dávat i všem čtenářům "mé" knihy, tedy spíše Knihy synchronicity samotné.

Uvádím jeden ze střípků, který jsem získal na své pouti za podstatou knihy, otázka, kterou jsem položil, zní takto:

"Osud mne spojil a zase rozpojil s jednou dívkou. Naše setkání bylo doprovázeno obrovským množstvím synchronicit. Jaký byl smysl našeho znovuzhledání? A co kniha, kterou jsem o tom napsal?"


http://cestyksobe.cz/thu-hien-kostel-sv-simona-a-judy-2-dil/3791

PS: Jaký že to byl největší omyl Junga v jeho kariéře? Když se seznámil s tím, co umí probuzená hadí síla, kundalini, vyslovil předpoklad, že v západním světě se takto probuzené vědomí objeví tak za tisíc let. Promiňme mu to, žijeme zkrátka v tak silné době, že se to vůbec nedalo odhadnout. Množství synchronicit v našich životech to tempo jen stvrzují. 

Synchronicita s Vámi. 

Komentáře

pátek 19. prosince 2014

Synchronicita: Temná noc duše

Musím s něčím ven. S něčím, co mě hodně sere. O co jde?

O hodně. Na rovinu, jde o všechno. O naše životy, o životy vašich blízkých, vašich partnerů a to by vás mohlo zajímat nejvíc: jde o váš samotný život anebo vašich dětí. 

Může se vám to stát při porodu nebo naopak při potratu. Může to spustit smrt ve vašem okolí obecně. Nebo ztratíte práci či partnerský vztah, můžete se přestěhovat a tak nějak se nechytnout v novém prostředí a bum, je to tady.

Foto:autor
Můžete zažít silnou emoci, ať již při terapii nebo v životě a je to. Nebo se zkrátka jen stále nedaří a nedaří. Možná jste zažili něco, co vás přesahuje nebo máte doslova psychedelický zážitek, ale vlastně nevíte, jak ho zpracovat. 

Možná jste to jen přehnali s meditací, s jógou nebo zenem. Anebo jste nic nepřehnali, což je pravděpodobnější, ale neměli jste ve vašem cvičení správné vedení. Váš učitel je přece skvělý a nechápete? Omyl, jde o situaci plynoucí ze systému. Přiznejte si, že on s tím neuměl zacházet. Jak to? Neumí to žádný. V Koreji těm, co se to stane, jen zavolají ambulanci. To je jejich řešení a řešení vašeho učitele. 

Anebo se v životě jen tak plácáte a vlastně je to pravda, nerozumíte si a ryjete držkou zemi. Jako byste se rozpadali. 

Také můžete mít divné pocity okolo páteře, ale na doktora to není. Ostatně kamarád, se kterým to máte podobné, to zkusil, a jemu doktor navrhl pro jistotu minimální dávku antidepresiv. 

Možná jste praktikovali nějakou neznámou meditační techniku, možná "ty věci" datujete od vašeho půstu nebo těch těžkých týdnů, kde jste dlouhodobě nemohli spát. Práce bylo také dost. 

Nebo je to jenom jízda, zažíváte extrémní příliv synchronicit a nic se zatím neděje. Nebo už děje, někde se to zaseklo. Něco je špatně. 

Možná se u vás střídají jasné stavy vědomí, které ke svému údivu musíte vyhodnotit jako jasnozřivé, s pocity opravdového zmatku. Vlastně ten zmatek je až šílený. Nikdo vám nikdy nedal mapu, jak se s těmito stavy vypořádat. 

A jdeme dál. 

Nezvyklé energetické projevy, které pociťujete na začátku jako svědění nebo štípání v dolní části páteře, sílí a zřetelně si uvědomujete, že síla nebo pohyby energie v této oblasti jsou stále silnější. Jednoho dne sedíte u stolu a to je poprvé, co se trochu leknete, zatímco v klidu píšete, tak ta energie s vámi poměrně výrazně pohybuje ze strany na stranu. 

A jdeme nejdál. 

Až jednoho dne vás ta energie prostoupí docela. Cítili jste každý den, jak stoupá, ale teď už to nejde zastavit, ani kdybyste chtěli. Zorničky máte rozšířené na maximum.

Přichází první neobvyklé stavy vědomí. Náhle něco "víte". Je to naprosto jasný a přesvědčivý vhled a často se týká nějaké blízké osoby, nebo osoby, se kterou máte komplikovaný vztah. Vhled může přijít lehce, jen tak, jako vánek nesoucí snad nějakou karmickou vzpomínku, někdo může do takového stavu poznání upadat dramatičtěji. 

Časté je pohazování hlavou při ležení a "propadání" se do jiných, zpravidla již uplynulých vrstev času a vědomí. Co váš naprosto šokuje, po tomto zážitku se vztah s onou osobou, která v něm figurovala, zřetelně zlepší, někdy zcela uzdraví. Poprvé pocítíte něco, co byste nejspíš nazvali kosmická láska, jen tak, ke všemu. 

Někdy vás ta síla vyloženě popadne a vy řeknete něco, co jste si nikdy předtím nedovolili. To nic není. Ta energie vás začíná nějaké věci DĚLAT. Můžete si uklidit pokoj jako nikdy předtím. Dokonce provedete nějaké opatření, duchovní úkon a za týden se s překvapením dočtete, že jde o nejznámější feng-shui rituál.

Můžete provádět i jiná opatření, třeba nějak skládat věci, nebo nějaké okamžitě musíte vyhodit, nebo změníte naráz všechen šatník a jste nekompromisní. Protože vyhodíte všechno a jdete jen v jediném tričku a kalhotách pro nové věci do obchodu, stojí to vaším rodičům za první rozhovor o vašem neobvyklém chování.

Mění se vám chutě a opět jste ve výběru neústupní. Dělá vám dobře sladké, vlastně jste mu propadli. 

Jednou při ranním cvičení energie převezme iniciativu a "donutí" vás provést spontánně cviky, které jste nikdy předtím neznali. Co vám hlava nebere, ode dneška umíte lotosový sed, roky vám to nešlo, ale jakoby ta energie ho udělala za vás. 

Když se asi hodinu pohybujete po pokoji, ne jak chcete vy, ale jak chce ta energie, poprvé vás napadne, jestli to vůbec půjde ovládat a kde to skončí. 

Máte fantastickou vlnu, vaše komunikace jde o celé stovky procent nahoru, jasnost vědomí vás činí šťastným a brilantním, až se uvnitř leknete, když vám dojde, jak se to jmenuje. Třeba vhled, satori nebo osvícení, aspoň krátkodobé. 

Druhý den je všechno jinak, staré Já spokojeně obsadilo všechny pozice a vy nechcete nikoho vidět. Oproti včerejšímu, to dnešní Já je hodno nenávisti. 

Už víte, že si musíte dát pozor na nějaké lidi ve vašem okolí, protože se vás ptali, co vám je. Potíž je v tom, že držet to v jejich přítomnosti vyžaduje obrovskou dávku sebeovládání. Chce se vám létat.

Ohlašují se vám hlasy vašich duchovních průvodců nebo jste prostředníkem, proudící informace zachycujete, jde o channeling.  

Přichází první zážitek, který je "za čárou". Vaše vize jednoho dne vrcholí a vy musíte jednat, zmizíte z práce a vydáváte se na pouť, kterou musíte vykonat. Víte, že na ni jde o všechno. 

Probudíte se v pokoji, buď doma anebo v jiném lůžkovém zařízení. 

Postupně si srovnáváte realitu vašeho pokoje s realitou vašich zážitků. Může to trvat hodiny, dny, týdny anebo roky. 

Nakonec vám to dojde:

Měli jste naprosto přesvědčivé vize, které jsou pro vás zásadní po celý zbytek života. Někdy vás zaplavil silný proud karmických vzpomínek, jindy jste jen projektovali nějaký vnitřní psychický proces do objektivní reality. (např. prožíváte právě vnitřní konflikt, ale projikujete ho navenek, obáváte se tedy vnější, skutečné války anebo se rovnou chováte, že válka skutečně je) 

Zažíváte opravdu silné fyzické pohyby, říkejme jim krije. Máte pocit, že musíte opustit úplně všechno ve vašem dosavadním životě, a také to uděláte. 

Konečně volní! Stále vás někdy přepadnou pochyby a převládne zmatek, ale stojíte si za svým. Vzkazujete rodičům: Už ho nechci ani vidět!

Jenže okolí toho má dost a tak udělají to, co považují za nejrozumnější. 

Nechají vás hospitalizovat. Dostanete uklidňující prostředky a všimnete si mimoděk, co si doktor poznačil na papírku: paranoidní schizofrenie. 

Začíná peklo. Snažíte se, co nejlépe popsat, co jste zažili, dokonce i ten mimořádný okamžik, kdy k vám sestoupilo to nádherné světlo, ale k vašemu údivu, máte druhý den dvojnásobek farmaceutik. 

V ten moment vám to dojde. Oni nemají stejnou mapu jako já. Nemohou se za mnou vydat. "Tohle je ještě ok, tohle je už diagnoza."

Máte štěstí, tak nějak shodou okolností jste právě dočetli knihu Stanislava Grofa a tak, protože se znovu cítíte skvěle a vaše mysl je úplně čistá, brilantně ocitujete jednu část. S pokorou, protože jste si všimli, že postava v plášti tak nějak trvá na své autoritě, když se ve svém výkladu dostanete dál. Pak konečně vyslovíte tu větu: "... a ve všech symptomech se můj stav shoduje s popisem takzvané psychospirituální krize neboli šamanské krize."

Reakce vás překvapí. Pan doktor byl dokonce spolužák pana Grofa, něco od něj má, ale ani to nečte. 

Poznamená, že prášky je nutné opravdu brát, jinak to bude muset kontrolovat a dodá, že doporučuje nijak nebojovat se statistikou, která říká, že to tak bude do konce života. 

Jedna věta vám opravdu zazní v uších: "Ještě prý budete rádi, až vám ty prášky bude vydávat."

Prášky mají zabrat za tři dny, ale vy jste za 24 h zbavení všech zmatku, jste plně "zpátky".

Přesto efekt jeho lékařské autority, spolu s přesvědčivou reakcí okolí, vykoná své. 

Co se mi to vlastně stalo a kdo má pravdu?

Tady se cesty dělí. Buď je vám osud nakloněn a každý, ať si pod tím představí, co chce. Povede se vám tento obnovovací proces dokončit, tedy v ideálním případě dokončíte proměnu vaší osobnosti, časem razantnější pohyby energie a jasné vize ustanou, s doktory nemáte co do činění a hlavně a především: váš život má zcela jinou kvalitu. Jako by vás někdo přenesl jinam.

TRANS FORMOVAL.

Dost možná, že začnete časem působit v nějaké pomáhací profesi. Za tu dobu máte již všechnu potřebnou literaturu u sebe, a víte, že ten proces je tady odedávna, že je to archetyp. Jste tzv. zraněný léčitel. (wounded healer) 

Potíž je v tom, pokud jste přestoupili na mapu oficiální medicíny. 

Dnes, teď o půlnoci z 18. 12 na 19.12. 2014, nemá lékařství a její tomu nejbližší součást, psychiatrie zařazení pro spirituální zážitky. Nemá mapu. 

Považuje je za patologické. Dotýká se některých až středověkých představ. 

Hledá a trvá na tom, že příčina je někde v mozku! Dokonce existuje studie, která přiřadila významným zakladatelům náboženství různé diagnózy. Ježíš Paranoidní ze Schizofrenie. 

Co se stane, pokud uvěříte těm, kdo neznají cestu? 

To, co každému v takové situaci. Zastavíte se. Místo, aby tento požehnaný léčivý proces, který má svou inteligenci, dokončil svou práci, je přerušen a - "zaléčen".

Je to jako kdybyste vlétli se všemi lékařskými přístroji na kuklu budoucího motýla a snažili se ji za každou cenu uchovat. "Sem, rychle, ztrácím ji. Již ji tady dlouho neudržím!"

Jsou případy, kdy takový člověk celých 40 let zůstal zablokovaný ve svém procesu, energie se občas připomněla, ale s menší razancí, spíše nepříjemným způsobem. Chtěla by pokračovat, ale nejde to. Proces byl přerušen buď farmaceutickou cestou, nezřídka i elektrickými šoky, nebo potlačen vůli adepta za pomoci neznalých terapeutů, který proces neuměli podpořit a vedli vás mimo něj. 

Je to smutné, ale současná medicína je v tomto případě na druhé straně od světla motýlů. Na straně tmářství. 

Ty odhady jsou děsivé, až jedna třetina pacientů psychiatrických léčeben ve skutečnosti prochází jen psychospirituální krizí. Ale záleží jen na mantinelech, jaké si nastavíme. 

Může být někdo vůbec nějak nenormální? Kdo stanovuje hranice "normality? Ale to je dosah mimo tohoto článku. Navíc od zveřejnění informací v knize Svět bez hranic, nastala úplně jiná situace. Potrvá samozřejmě déle, než celý obor bude umět přemýšlet "kvantově".

Musíme mu pomoci. Máte podobné zážitky? Prosím, pošlete mi je na adresu synchromysl@gmail.com. Budou zveřejněny s vaším souhlasem a autorizací v projektu 10 000 okamžiků.

Váš příběh je důležitý. 

P.S.: Neztotožňuj se s příběhem v tomto článku, intenzita a průběh má mnoho různých variant, popsal jsem extrémní podobu. Příště v širším pokračování o zásadním omylu C. G. Junga v této věci. 


Stanislav Grof v Praze 15-16. 12. 2014
_____________________________________________________________

Unikátní vstup do roku 2015 se Synchromyslí!

Synchroshop 11. 1. 2015 (1111)

"Vydejte se na cestu k vašemu pravému Já.Jste někdo jiný, než vám řekli.Váš potenciál je neomezený."


Vánoční bonus: Vstupenky do 24.12. jsou pro ty, kdo se umějí rozhodnout, v akci 1+1 ZDARMA. Cena 798,- za celý den. Platba kartou nebo převodem online na www.cajovyvuz.cz (až dole)

Akce na facebooku: zde

Komentáře

pátek 15. března 2013

Láska jako plankton.

Všichni jsme hladoví, planktonu pro duši je málo a tak ji plníme pomíjivými věcmi. A ono to funguje! Pokaždé se nám dostane přesně dávkovaného pomíjivého štěstí. Bezvadným planktonem, který zaplní duši až po okraj, je láska. Zamilujte se do sebe! Nikdo jiný to za vás neudělá. A jako odměna pak může přijít partner vaší duše. Paradoxně to na začátku nemusí být nějaká velká láska. Už nemáte takovou potřebu milovat někoho mimo sebe. Prostě je tu teď ten druhý, a když není, nevadí. Vaše láska totiž zůstává dál s vámi.


Když už jsme u milování, mohlo by vás zajímat rčení Jak nahoře, tak dole. Tedy Mikrokosmos, makrokosmos. Tak jsme stvořeni k obrazu Božímu, nebo ne? Věřit nestačí, lépe vědět. Může být každá lidská bytost mikrokosmem něčeho většího, co ji přesahuje? Ano, samozřejmě. Nechávám zde promluvit obraz, není třeba žádného komentáře. Co z toho pro nás plyne? Vaše nitro, vaše "dole" obsahuje zároveň vaše "nahoře." A v tomto holograficky postaveném systému probíhá neustálá výměna.  



Snímek malého mikrokosmu, mozkové buňky, věrně kopíruje její podobu ve větším vesmírném systému, v našem makroskosmu. Jsme miniaturní kopií většího celku. Zrcadlíme se v něm a on v nás. Jsou to spojité nádoby. Pokud tedy vnímáte, že jste prodloužením samotného vesmíru, bude pro vás přirozené věnovat pozornost událostem, které se v něm dějí. Už je nebudete považovat za náhodu, nýbrž za součást vás samotného.

Jak to celé funguje?


Jak začít číst v živoucí knize Vesmíru, která pro nás má v jakékoliv situaci nějakou zprávu, symbol, metaforu? 

Představte si ostří nože, jehož jednu stranu tvoří právě toto rozšířené vnímání světa, zde jsou všechny vnější události, ať již ony nepravděpodobné náhody nebo často opakované vjemy, které mají v principu mikrokosmos, makrokosmos zcela reálnou oporu v dění ve vašem vnitřním světě. Aby nůž vašeho poznání dobře tnul, je dobré mít v kondici i jeho druhou stranu střenky. A to je vaše intuice. Jste schopni v jeden okamžik vnímat váš makrokosmos, pomocí intuice plynule překládat jeho symbolickou řeč a dostávat tak informace o vašem mikrokosmu. Zdá se to šílené, že? A ono taky je. Je to chůze po tenkém laně. Pohybujete se na hraně mezi pevným, jasně definovaným světem a živoucí, amorfní strukturou, která reaguje na každý váš vědomý i podvědomý podnět. 

Nic pro slabé nátury. 


Stálá bdělost podmínkou.


A ano, průzkum vašeho vnitřního světa může být bolestivý. Možná nebude vymalovaný tak narůžovo, jak byste si přáli. 


Klíčovým bodem je kvalita střenky. Totiž věrohodnost onoho „kosmického“ zpravodajství je nejen závislá na vaší vnímavost a bdělosti, ale také a to především na úrovni a čistotě vaší intuice. Pokud chceme zdraví prospěšné jídlo, poptáváme se po kvalitním, prověřeném zdroji původu jeho surovin. Naprosto stejně tomu tak je, pokud chceme získat čistý zdroj potravy pro naši intuici. Pokud je její fungování „znečištěno“ emocionální zátěží nebo je pod vlivem nějakých nezpracovaných strachů, otevře nám přístup i do stejně „znečištěného“ světa. Spojité nádoby nemohou pracovat jinak. Proud synchronicit také může reagovat i na přání našeho ega. Pak není jednoduché si uvědomit, že jsme jen testováni. Proto je ve všech náboženských tradicích kladen takový důraz na očišťování, pokoru a "chudobu" ducha. Je to nezbytný předpoklad, který by měl předcházet otevření se tomu "nahoře." Na obrázku známého průzkumníka vědomí Stanislava Grofa spokojeně plave postava muže, zdá se, že je dobře uchycen na onom tenkém laně. 



   
Příjemné zjištění:

Čím více se budete věnovat čištění vaší mysli a srdce, tím více se budete dotýkat Vaší životní řeky, vašeho osudu, až jednoho dne splynete s proudem života v jednom synchronním proudu. Od tohoto okamžiku budete vždy ve správný čas na správném místě. Nikoliv jednou za čas, ale neustále. Ať jste dole nebo nahoře.


A to nezní, myslím, vůbec špatně. 


Komentáře