Ženy, teror-ismus a Ku-klux-klaM

"Jak to, že třeba po Paříži či po jiných útocích jsem neslyšel muslimy z celého světa jasně říci, jak tvrdě takový čin odsuzují?"

Protože teroristé zabíjejí dlouhá desetiletí především muslimy, ať jsou to i tisíce obětí denně v Nigérii sektou Boko Haram či v Sýrii nebo právě dva dny před Paříží v Bejrútu, kde zemřelo 41 lidí. Nedáváte si to do zpráv, nezajímá vás to, jejich utrpení je vám dlouhodobě ukradené a když jednou za dlouhý čas padne několik "bílých tváří", mluvíte o válce, šoku a dožadujete se hlasitého odsouzení takových zvěrstvech. To, že to neděláte sami vůbec, naopak často vlastními bombami zvyšujete prolévání další krve, by mohlo přispět k pochopení, že s vámi sice cítíme a to více než si dovedete představit. Pohřbívání členů rodiny totiž známe opravdu dobře. 

"Dobře, ale patří nějak k islámu zabíjení a násilí? Jak to, že je tolik teroristů muslimů?

Není více zkreslenějšího učení než Mohamedova, prakticky již za jeho života si kmenoví vůdci upravovali jeho slovo k obrazu svému, byl na ně příliš revoluční, rovnostářský a dával neslýchaně velký prostor ženám. Ne náhodou celá myšlenka islámu je postavena na víře, že poselství bible je pokřiveno a je třeba znovuobnovit cestu k onomu stejnému monoteistickému Bohu. Myšlenka "pokřivení učení" je tedy "záhadně" přítomna v samotném formování islámu. Tato manipulace dnes stojí za tím, že skutečně, řekněme v celkovém pomyslném poli dnešního celého náboženského hnutí islámu, je uměle přítomen prvek agrese, radikalismu a omezování žen, který nemá s Mohamedem nic společného. Podobně jsou však pokřivena všechna hlavní náboženství. Vezme se nějaká postava, která něčeho dosáhla a dodá se jí veškerá aurelola s příslušnými příběhy, které jsou pak "svaté" a tvoří "písmo."

A stejně tak byl tento prvek přítomen v myšlení převážně křesťanského bílého obyvatelstva, který pak stejně extremisticky prezentoval Ku-klux-klan. A dodnes v mnoha myslích stále přetrvává. Všimněte si kolik nenávisti současné události vyvolaly vůči půl miliardě Arabů obecně či vůči 1,5 miliardě muslimů žijících po celém světě. Váš Ku-klux-klan je stejně živý jako ten "islámský."

"Co s tím dělat?"

Klíčem budou ženy. Islám má velkou sílu a pokud budeme uvažovat o jakési jeho vnitřní inteligenci, tak ta tuší a pracuje na tom, aby pozvedla právě ženy v islámských zemích. Jejich vzestup pak způsobí "zprůhlednění" islámu a jeho vnitřní proměnu, protože takový islám je dnes v mnoha muslimských zemích ještě nepřijatelný. V ten moment ještě více nabere na síle. Také v něm bude růst uvědomění, že je třeba říci jasné ne "ku-klux-KLAMU" uvnitř samotného islámu a to bude další krok k jeho vyčištění a stabilizaci. Podívejte se na Sonitu, dívku z Afganistánu, která se měla stát v 18 letech prodanou nevěstou. Tohle je rap, který mění arabský svět. 

https://www.youtube.com/watch?v=n65w1DU8cGU&list=PLCzAnBV76ZwrzCKTmTCa3_pAtU83sgiKZ 

"To mne zaujalo, může postavení žen souviset s teror-ismem?

Samozřejmě, zmapovali jsme (v Izraeli) psychiku a mechanismus radikalizace a možný budoucí extremista pochází z problematické (extrémní) rodiny, zpravidla má dominantního otce či matku, která je mu citově nedostupná či se mu dostalo kombinaci obou. Jeho přímým opakem, který ho nesmírně irituje, jsou otevření, citově bohatí muži, kteří dokáží dobře vycházet s ženami a mají jejich přízeň. Hledá odpovědi na své trýznivé otázky a setkává se s ideologií, která mu je nesmyslně, pro něj přesto uspokojivě zodpoví: až zemře mučednickou smrtí, stane se "hrdinou" a pak! bude mít i přístup k ženám. Na "Cestě hrdiny" je každý z nás (Joseph Cambell), zatímco pro někoho to může být roční cesta po Indii či "boj" ve firmě či potýkání se životem obecně, v tomto případě takový člověk nastoupil do procesu vlastní proměny a transformace destruktivně a na straně zla a smrti. Jeho "boj" je skutečným bojem a místo "zbraní" jako kreativita, soucit, pochopení nebo pokora se chopil reálných zbraní bez jakýkoliv metafor. Výstřel jeho projektilu (kulky) je pak symbolicky výstřelem jeho vlastní sexuální frustrace. Jeho ejakulace je násilná a destruktivní. Teror-ismus je především psychologií frustrace. Okleštěná a pokřivená ideologie vypreparovaného islámu ho jen doplňuje a dává mu dodatečný rámec. 

"Kdo dnes může nejvíce pomoci?"

V tomto procesu budou mít opravdu hlavní slovo arabské ženy. Také je důležitá informovanost, ke které můžete přispět každý. Udělejte rovnováhu a myslete, mluvte a sdílejte takové fakta, které jsou "hate free." Uvidíte, jak narazíte. Zevšeobecňování a generalizování se dopouštějí jak státníci u nás (Benjamin Netanjahu), tak nyní v evropských zemích. Pracujte na svém vlastním "ku-klux-klanu," to je přesně jak se vypořádáme se svým "vnitřním" teroristou, pak zmizí možnost i "vnějšího" terorismu. 

Jasně oddělujte teror-ismus od jiných -ismů. S teror-ismem je třeba nekompromisně bojovat a také ošetřit příčiny jeho vzniku. Pokud vyvážíte demokracii, zkuste to bez zabíjení a bez ropných zájmů. Budete pak pravdivější. 

Poznámka: "Rozhovor" vznikl po nekonečných debatách zde v Izraeli, kde právě žiji, sledoval jsem zde různé média a okamžitě si všiml diametrálně odlišné reakce na Paříž 13/11. Přesto, že samotná současná politika Izraele ho vedla k mezinárodní izolaci (Izrael okupuje či pouze si zpět vybojoval (podle toho, na jakou stranu se přidáte) několik sporných území, přesto tu málokdo podléhá "házení do jednoho pytle." Když v Tel Avivu před několika dny ubodali pět izraelitů, druhý den se zase šlo na humus, kafe a na trh k arabům. Rozumí tu -ismům dobře.    

Jedno je jisté, tohle bych nenapsal, kdybych zůstal sedět doma. Jen na cestě skládáme skřípky sebe sama jako v nějakém inkarnačním mauzelu: 

Komentáře

11:11 11.11. Umři, jestli chceš.

Ale znamená to, že zvolíš odvahu.
Umři hluboko uvnitř sebe, nech sebe sama propadnout až na své dno. 

Obleč se do své žárlivosti, slabosti, nemohoucnosti, zvrhlosti, podlosti, cynismu a sžíravé ironie. 

Ušij si ten oblek z bahna, nech ho na sobě uschnout, dobře se podívej na svou míru, vytáhni to bahno na povrch a ztuhni na slunci. 

Foto: autor

A pak se usměj. Z tvé tváře se uvolní první kousky bláta, dopadnou na zem a splynou s ní. Zvedni ruku a dej si ji na srdce. Sejmi z něj ten škraloup. 

Je tu něco, co se do tvého srdce nevejde? Podívej se na to znovu. 

Otvorem ve svém těle na místě srdce. Již tam proudí světlo. 

Řekni: "To jsem já, co nenávidím. To je má vlastní věc."

Odpusť si, dotkni se koleny země a uroň slzu. 

Vlhkost rozpustí Tvůj krunýř. Je to tvůj vlastní strup, vlastní jizva, která chrání Tvé vlastní zranění. 

Dobře jsi dělal, že jsi se chránil. Ale nyní je brána otevřená.

Nech to jít. 
Dej se do pohybu. 
Vykroč vpřed. 

Nech to ze sebe spadnout. 

Breč, vztekej se, křič. Nech to odejít. 

Můžeš se vzpouzet celé věky nad sebou sama, nad vlastní zranitelností, nad vlastní slabostí, nad vlastními prázdnými iluzemi a marným očekáváním. 

Anebo můžeš umřít tady a teď. V 11:11 11.11. 2015. 

Zveme tě, aby jsi poklekl do vlastního prachu, vlastní prázdnoty bez jakéhokoliv posuzování a nároků. 

Přijď takový jaký jsi.

Jen tak jsi plně milován a přijímám. Sám sebou. Jde nám jen o tebe. Jak se Ty budeš vnímat. Nemůžeme ti nijak pomoct. 

Láska je sebeláska. 

Umři v jeden jediný moment a otevři se lásce.
Nech to staré Já ležet v prachu i se svou nenávistí. 

A pak znovu povstaň. 

Rozhlédni se. 

Je ON/ONA nádherný, plný a dokonalý ve své nedokonalosti?

To protože jsi sám sebe takto přijal a uzdravil. 

Už nevidíš NEdokonale. 

Vidíš tak, jak to je. Prav-divě. 

ON/ONA je naprosto dokonalá, právě proto, že tu je pro tebe i se svými "chybami."

To, co hledáš, neexistuje. 

Takový neexistuješ ani Ty, jak by jsi tedy mohl najít někoho takového?

Nelži si do kapsy, že jsi lepší. Jsi právě takový jako ON/ONA. 

To je karma. Neboj se toho jako "špatné" karmy. Nikdo neví, co je špatná karma. Naopak. Dobrá situace může být špatnou situací.

Miluj svou karmu. Dává ti to nejlepší, o co jsi sám prosil. Přímá zkratka do nebe. Žebřík, výtah. A to jsi chtěl stále běhat jen tak okolo? S maskou na sám sobě?

Umři a nový vystoupej na vrchol své karmy. Tam je Nový člověk. Tam jsi Ty. 
Přijal jsi se s veškerou svou tíhou, a svět je náhle lehčí. Nahoře již neváží nic. Stal jsi se prázdným a vším. 

Stal jsi se prostým, obyčejným člověkem, ráno piješ kafe, večer usínáš a sloužíš svým blízkým a celému světu. A oni tobě. 

Ne, svět karmy není zlý svět. 

No tak už umři. 

Umři dnes. 

Nech se odejít. 

Čekáme tě. 

Všichni tvoji blízcí a Tvá velká jedinečná Láska, pro kterou jsi souzen. 

Přestaň nás zraňovat, prosím. 

Milujeme Tě. 

__________________________________________________________

Navazující video:

Komentáře

Nejznámější synchronicita světa: zastavení hodin

Poprvé se zastavily hodiny tu noc, když jsem potkal svého soulmate, který mne provedl nejdůležitější transformací mého života. Změnit bylo potřeba hodně a také to hodně bolelo. Přišel čas změny mého času. Po dvou letech se to stalo znovu. 

"Nikdy předtím se nezastavily," řekla a já věděl, která "bije."

Nyní jsem v Izraeli a zastavily se mi hodinky. Nová baterka je v nich několik málo měsíců. Vydrží i tři roky. A opět se mi zcela zásadně mění život před očima. Něco umírá, rodí se nové.  

Zastavení hodinek je dnes už "mainstream" synchronicita. Je ve filmech, knihách, objevuje se v rozhovorech překvapených maminek. Je světově proslulou synchronicitou. Klub skeptiků ji nechává být, protože i oni ty příběhy znají od svých členů:) 

Někdo umře a zastaví se mu hodinky. Nebo rovnou všechny hodiny v domě. 

Nebo umře váš přítel a vám se zastaví hodinky, které vám dal.

"V domě mého tchána se zastavily hodiny pokaždé, když někdo umřel. Má žena dostala od kamaráda hodinky, které ale stály celé měsíce, později zjistila, že dárce byl po tu dobu v kómatu."

Oksana Balinskaya v Gazeta.ua popsala, že dostala jako sestřička od Kaddafího zlaté hodinky s jeho obrázkem. Věnovala je setřenici Alle, která je měla tři roky. Ve čtvrtek v noci si telefonovaly a Alle poznamenala, že hodinky se zastavily. Bylo to ve 23:15. V ten moment její matka z pokoje vykřikla, v televizi právě šla zpráva o Kadaffího smrti.

Patří k praxi kriminalistů uvést do záznamu fakt, že čas smrti se kryl se zastaveným časem na hodinkách. Také kněží či lidé doprovázející umírající tento jev znají z každodenní praxe. 

Racionální svět pro tento jev nemá vysvětlení. Některé pokusy o pochopení jevu vedly k teorii, že kovové hodinky se mohou stát součástí elektromagnetického pole jejich majitele. Stanou se určitým prvkem v elektrického obvodu, hrají roli uzemnění a vypnou se, jakmile se "vypne" i majitel. Potíž je v tom, že jev se stejně často týká všech hodin v domě, nikoliv jen na ruce, ale i třeba hodin tisíce km daleko. Také platí, že hodinky by se musely zastavit i pokaždé, když jsou sundány na noc. 

Jestliže nejste schopni opustit staré paradigma,
zůstanete zastaveni v čase. 

Nevyvíjíte se. Brzdíte vývoj vědomí.

Vaše skepse je břemenem pro vznik nového lidství.  

Jde zkrátka o synchronní jev: 
lidský život je "podivuhodně" spjat s hodinami, se stroji času. 
Živé s neživým, které tím ožívá.
Vše je pulsující oceán energie. 

Stroj "cítí." Reaguje, je solidární. 

Měli jste někdy v autě pocit, že ho máte rádi? Fajn, a tak je to se vším. 

Uvádím ještě další skutečné příběhy, které jsem obdržel po výzvě na facebooku, děkuji všem za reakce. Autory neuvádím, pokud výroky chcete spatřit na vlastní oči, najdete je na mém profilu. 

"Ztratila jsem hodinky cestou k maturitě. Od té doby je čas mým sluhou, nikoliv pánem. Cítila jsem se úžasně, taková lehká hlava! Osvobodila jsem se a mohla pustit spoustu těch školních kravin z hlavy. Od té doby žádný stres."

"Zastavily se mi nástěnné hodiny zhruba 2 min po 7 h. Během měsíce stejně tak druhé na stole a nakonec i hodinky na ruce. Všechny kolem 7 h. Od té doby jsem baterie nevyměnil, přestal nosit hodinky a nestává se mi, že bych něco nestíhal. Vše mi vychází tak, jak potřebuji. Jakoby Chronos byl vystřídán Kairosem."

"Sám jsem to nikdy nezažil, ale rodiče povídali, že kdykoliv někdo z rodiny zemřel, zastavily se všechny hodiny v domě."

"Pořídili jsme si nástěnné hodiny, které si sami automaticky nastaví čas. Bylo to na Štědrý den, několik hodin byly zapnuté, ale nerozběhly se. Až když tatínek skončil proslov a ťukli jsme si skleničkami, tak přesně se hodiny roztikaly. Byl to pro mne silný zážitek."

Se smrtí mohou být spjaty další projevy:

"Táta zemřel 6.10. a byli jsme v šoku, když 5.12. volal k svátku mamince, tedy prozváněl."

"V den úmrtí babičky kdosi sfoukl svíčku na stole, druhý den mi volala teta, že babička v ten den odešla."

"Když zemřela babička ze strany otce spadl obraz ze stěny, co od ní dostal a zastavily se hodiny v kuchyni. To samé, když zemřela druhá, jen se k tomu otevřely dveře od skříně se zvukem HU a vypadl z nich šátek, co jsem měla při poslední návštěvě nemocnice."

"Bez příčiny puklo zrcadlo a babička hned vytušila, že se něco přihodilo jí blízké osobě. Dotyčný ten den zemřel."

"Zastavení hodin přesně v dobu úmrtí blízkého člena rodiny je hodně časté. Před svatbou švagrové zemřela její babička, která se moc na svatbu těšila. Když se pak druhý svědek podepisoval do knihy, praskla žárovka a na svatební hostině celou dobu problikávala světla - babička tam byla s námi."

Kdo má k hodinám hlubší vztah a používá nějakou formu orákula, může si oblíbit tento nástroj:  

Vezměte své vlastní hodinky s vteřinovkou, ztište se a prohlubte svůj dech. Zavřete oči, v mysli zformulujte otázku postavenou jako ano/ne a čekejte na vnitřní pokyn k otevření očí. 

Pokud je ručička mezi 12-3, jde o jasné ANO. 

Mezi 3-6 vysoce pravděpodobné.

6-9 spíš ne než ano

9-12 NE

Pro platnost opakuj třikrát. Vždy v jiný den. Nic pro rychlokvašky. Pouze s vlastními hodinkami. 

VÝZVA:

Podělte se do komentářů o svůj příběh. Příběhy jsou tu od toho, abychom je sdíleli, ne abychom si je vzali do hrobu:)

Ať žijí věci mezi nebem a zemí! 

P.S.: Jste pokorní k synchronicitě? Dokážete poslechnout její volání?

Komentáře

Černý praporek jako výzva k akci

3.11. 2015

Komentáře