Zlatý elf s křídly

Zlatý elf s křídly, dimenze 14 D. Magie: ne. 

Elfové se rádi baví, vegetariánství nikdy nebude jejich údělem, potřebují pohyb, milují hudbu a umění. Jsou přímí v komunikaci, s drsnějším smyslem pro humor, jsou odolní a vytrvalí a cestu tady na zemi si užívají, každá zábava dobrá. Také vidí svět v širších souvislostech, holisticky. 

Přišli sem bojovat za světlo, pravdu a čistotu proti temnotě. Prorážet cestu pro ostatní a udržovat rovnováhu.

A tak jsem pochopil, proč jsem si v MHD cestou na akci sedl zde:

(každé sedadlo mělo jiný text)

Já vím, je to srandovní a chvíli jsem se rozmýšlel to sem dát. Není to typologie podle Junga. Ale všechny ty informace mně pomohly. Nadsázku ve výše uvedeném, prosím, odečíst. 

Tak se stává nástroj, který není úplně podle vašeho gusta, funkční. A jako každá typologie je obrazná, jsou to jen zástupné názvy, zkratky, symboly pro nějakou skutečnost, kterou chceme popsat. Proč ne. A navíc je to poetické. Pokud byste dali přednost označení. Bytost No. 22E/světlo/zlatá, typ 16D, prosím. 

O co jde? Asi první, nebo rozhodně nejznámější se stala "klasifikátorka" Doreen Virtue. A protože česko-slovenský národ je prý vysokovibrační, máme tady domácí český zdroj podobné klasifikace, dokonce který jde ještě více do hloubky. 

Může platit, že čím vyšší vibrace, tím rychlejší pohyb životem. 

Učit se nějakou životní lekci (nebo pracovat, nebo meditovat v jednom stylu, nebo sledovat jeden druh filosofie) dvacet let na jednom místě? To vám nepůjde.

Čím vyšší vibrace, tím vyšší pnutí. 

Může to malinko drhnout vůči zbytku společnosti. Společnost bude vždycky "hladová" po vyšší vibraci a to tě může stáhnout. Proto člověk "3D" tady může být spokojenější než ty, sebevědomější a může se mu dařit lépe realizovat jeho sny (i když je to "jen" stavba rodinného domku), protože se pohybuje v realitě, která mu vibračně odpovídá a podporuje ho. Pro ty ostatní můžeš být, stejně jako oni tak trochu pro tebe - blázen. 

Tvůj život se bude na věky skládat z up and down cyklů: 

Protože chceš stále dál a výš, dostaneš se tam, překlapneš vibrace o nějaký ten level výš, ale tvé vědomí bude potřebovat nějakou dobu, aby se s tím vyrovnalo, nemluvě o tělu, které právě tráví párek. Přijde korekce, někdo tomu říká držkopád. Ale jinak než tímto postupným prorážením a zkoušením to nejde. Tak si tvoříš nový standard. 

Čím vyšší vibrace, tím větší citlivost. 

Jak vám poroste a bude se zvětšovat vaše energetické pole, bude stále jemnější. Ne každý z minulosti do něj bude ještě pasovat. Záchvaty zbavit se nějakého oblečení. Změna jídelníčku. Poslouchání rozpravy u stolu, o kterého už nikdy nepochopíte "o co go". Nejste hloupí, jen jste vibračně jinde. Prostě hrůzy nebo klady prezidenta jdou mimo vás. Potrvá třeba měsíc než někoho potkáš a najednou, lup, vaše pole se propojí a prokecáte spolu celou noc. Aha, najednou zas tak hloupí nejste.

Citlivost se v jistém bodě protíná se slabostí, a dále je dobré ji už nepodléhat. 

PS: Celkově vibrace duše nahoru dolů nic moc neříká. Účelem je tady být šťastný. Pokud jste happy 3D osoba, jste pro zemi o dost lepší kotva a výhra, než rozstřelená nejzlatější Kráva 22D, pardon. 

PS 2: Možnost získat svou typologii a mnohem víc získáte na pravidelně vyprodaných akcích Ivy a Martina Uhlířových. www.benodis.cz

________________________________________________________

Nové video: Iluze ega, iluze oddělenosti. Co se stane, pohlédneme-li dovnitř?

Komentáře

Jak jsem zase, proti své vůli, začal psát knihu (života)

Když jsem dostal od jedné dívky lapač snů z Brazílie, připevnil jsem si ho na svůj visionboard, přesněji na obálku knihy Synchronní svět. Knihu jsem chtěl již vydat v březnu 2015, ale stále to nebylo ono, vždy nová příchozí situace to nějak přeformátovala.

Užiji si léto a na podzim ji vydám, řekl jsem si. Osud mne zavál do Pobaltí a odtud do Izraele. Vrátil jsem se až před Vánoci a věděl jsem jedno, (bylo mi synchrem odhaleno), že Izrael přinesl "Nový zákon", takové prohloubení vnímání synchronicity a rozšíření Příběhu knihy, že teprve nyní bude kompletní.

Jenže: nějak jsem se k tomu neměl. Život nabízí jednak spoustu povinností, druhak spoustu zábavy. A sednout a psát se mi od návratu vůbec nechtělo. 

Ok, vydám to, jak to je. Tam, kde kniha byla předtím "založena." Čti ZDE. Nechtěl jsem přijmout, že kniha první je sice hotova, ale je jen knihou první, po které má následovat ještě druhá část. 

Jenže přání, které skutečně chceme, na úrovní vyššího Já, si prorazí cestu, ať si myslíme nebo děláme cokoliv.

První část jsem z většiny napsal, protože jsem si zlomil kotník na levé noze. Tak vznikl prostor a usebrání sepsat za měsíce bezmocnosti něco mocného. 

Předevčírem 10. 1. 2016 jsem sejmul svůj visionboard ze stěny, protože jsem ten den vedl novoroční Synchroshop, na kterém se dělá nový. Hleděl jsem na ten lapač snů a najednou mi to došlo. On je to reálný, opravdový LAPAČ snů, polapil mi knihu a zabrzdil ji. S gustem jsem sejmul ten lapač a říkal si, co se bude dít. 

Druhý den 11. 1. 2016, přesně za 24 h jsem si zlomil malíček na pravé noze. 

Co dělám teď?

Hádejte.

Bez protestů mám otevřený Word a píšu druhou, doplňující část, "nový zákon." 
Kniha už není polapena. 

Nikdy bych se k tomu nedokopal. Byl jsem ochoten zapomenout na svůj úkol. 

Vím o sobě, že zde nemám čím lepším přispět, než svou knihou/knihami. 
Poznal jsem svou "plodnost" a málem bych ji nechal ladem.
Zradil ji a nenaplnil svůj úkol. 

V takových chvílích vždy zasáhne nějaký synchro jev, 
aby nás navedl na správnou cestu. 

Cestou do ambulance jsem otevřel facebook a první příspěvek, který na mne vyskočil mi vyrazil dech. Byl psán "synchronně" pro mne, ale jak už to chodí, milý čtenáři, v tuto chvíli je i pro Tebe: 

Je mi 41 let. A pod tímto textem Martina Luthera Kinga byla neodvolatelná "synchro-lokalizace":

"Z Izraele zdraví Zdeněk." 

Těžký je život pod taktovkou synchronicity. Ukáže nám, co máme dělat a řekne, co by se stalo, kdybychom tak neučinili. Umřeli bychom. 

Včera večer jsem se vrátil z nemocnice a na klíčích se mi utrhl suvenýr z Izraele, stará mosazná ručka z bazaru sloužící ke čtení tóry neboli knihy. Držel jsem ji v dlani a řekl si: ok, přišel čas si zase číst v knize.

Cítím se povolaný více než dříve. Není to bezuzdné nadšení. Spíše bdělá pozornost. Vím, kolik úsilí mne čeká a proč jsem se mu chtěl vyhnout.

Přesně: "nechtěl jsem ztratit práci, nechtěl jsem ztratit popularitu a nechtěl jsem být kritizovaný." Proč? Počkejte si na knihu Synchronní svět. 

Chci tímto poděkovat své moudřejší části, že jsem se rozhodl skočil do nového začátku. Stalo se to 11. 1. 2016, víte, mnoho událostí v mém životě se stane v tento 1111 datum. Nový začátek s sebou vždy přináší i nějaký konec. 

A tak jsem skončil s poletováním a nořím se zase do knihy. 

A do jaké své "knihy" se s novým rokem ponoříte VY?

Kde se chováte, jako byste opovrhovali vaším životem, talentem, osudem, posláním, hodnotou?

Jste s partnerem, který splňuje všechny vaše sny? Nebo se přizpůsobujete?

Splnili jste si všechna přání, touhy nebo jste to zase odložili?

Zažíváte takovou intimitu, kterou chcete a vyžadujete?

Vydali jste se tam, kde máte být nebo jste zase v sobě nechali něco umřít?

Buďte k sobě upřímní. 

Okecat to můžete. Protože ta věc, na kterou právě myslíte, je tou Věcí, která vás pomalu zabíjí. 

Hodně lidí umírá obelhaných. Sami sebou. Nejčastěji k sobě mluvíme sami. Nikdo jiný vás ani zklamat nemůže. A pokud někoho slepě milujete, ten člověk se postará o to, aby vám ukázal, že jste slepí. 

Přestaňte žít život, který není k žití. 

Vezměte veškerou svou hodnotu, očekávání, talent, všechny pocity předurčení a všechna nejvnitřnější přání a udělejte je živými. Abyste i živí mohli umřít. 

Buďte kreativní. O-žijete.

Tvořením se stanete Stvořiteli. 

A nesuďte se, pokud to neumíte jinak než tvrdou cestou, jako já. Možná jednou napíšu knihu i jinak než obvázaný z lůžka. 

Jsem plně srozuměn s tím, že to zatím jinak neumím. 

A to je dobrý okamžik pro Nový začátek. 

Krásný nový, tuze synchronní rok, přeji všem trpělivým čtenářům. 

Ať vzkvétáte!

_______________________________________________________________

Nové video: Kreativita je život

Komentáře