Jednoduše kolem Tebe položí své tlapy a zařve.
Možná se lekneš a ohlédneš se za ním: "To jsem Já?"
Od této chvíle Tě nebude možné dostat, hacknout, parazitovat na Tobě.
Tvá vnitřní šelma, spravedlivá bestie nechá vše pohltit ve své tlamě.
Jako byl Barbar Conan nepřemožitelný, Ty po průchodu Lví bránou 8. 8. 2019 se staneš navíc i neočůratelný.
 |
| z Vyšehradu |
Už nikdo s Tebou nikdy nebude moci zacházet - mizerně, uboze, nízce, nekrálovsky.
Spálil by se. Nyní ve Tvé karmické dužnině klíčí Nový zákon:
"Ty mne něco nepravého provedeš, má vzácná lítá šelma Tě štědře a královsky odmění stejným."
Už nikdy nebudeš Poslední.
Poslední se stávají Prvními.
To bude pro Tebe tak nové, že raději pozor.
Může se probudit ego, pocity povýšenosti, arogance. I toto někdy mocné lví "zhlížení" může přinést.
Nyní jsi První.
Uvědomuješ si, co to znamená?
Celý život jsi se krčil, ustupoval, reagoval chichotáním místo rázného slova, pevného činu a maximální zodpovědnosti.
Dostojíš své nové síle? Budeš se celý srpen překotně učit, co je to být První.
Vést svůj kmen. Nepanikařit. Jednat. Nebrat si nic osobně. Učit se neulpívání.
Demonstrovat svou nově dosaženou svobodu. Být krásným a svobodným lvem.
Pro sebe. A vzápětí pro ostatní.
Možná zjistíš, že být Poslední mělo své výhody a že pro ně jsi se plazil v prachu.
Měl jsi svůj klid. Svět Ti mnoho neukládal, protože jsi celým svým tělem, nečinností a chabým slovem okatě demonstroval, že nejsi hoden toho, aby jsi zářil. Byl vidět. Aby se k Tobě někdo obracel. Byl jsi AntiLev. Přizdisráč. Hovno.
A bylo Ti v tom teploučko.
Jen jsi celou dobu tušil, že to nejsi Ty, že Tvá duše je mocná a silná, a její volání může měnit svět. Ale bál jsi se. Nestála za Tebou Tvá Lví síla.
To se měnilo celý červenec. A 8. 8. 2019 Ti definitivně vyrazili lví tesáky.
Co bude teď?
Všechno bude stejné a všechno bude jinak.
Kam Tě dříve postavili, tam nyní budeš jednat. Kde jsi nechal věci být, tam se nyní mocně ozveš pro nápravu. Kde jsi se podvoloval, tam urputně zařveš.
NIKDO Tě nepozná.
Nastane chaos.
Kdo je to?
Býval Poslední.
Co teď s tím?
Zatlačíme na něj.
A pocítíš tlak, co zažívají První. Časem si zvykneš. A zjistíš, že je to každodenní rutina. Upevníš se. Najdeš se v tom.
První, co si hráli na Poslední, si rychle zvyknou fungovat jako První.
Staneš se tím, kým jsi vždy byl.
Vrátíš se Domů, do svého příbytku. Do sídla tvé přirozené autority. Dlouhé roky života Posledního ti budou vhod. Nyní rozumíš lidské duši tak, jak První dávno zapomněli. Usnuli na vavřínech. Proto se elity vyprazdňují a jsou nahrazovány osvícenými Posledními.
Osvícený Poslední je lepší než nejlepší z Prvních.
Má úctu, váží si své cesty, odměřuje bolest, kterou vnímal za každým svým životním krokem.
Stává se soucitným Prvním člověkem. Šlechetnou bytostí. Skutečnou elitou, kterou nikdy nebude potřeba nahradit. Shodit z paláce, otrávit, svrhnout.
Jdi a vezmi si, co Ti patří.
Bez emocí, bděle a soucitně. S vědomím, že každé druhé Já je tvé Já. Nebojuješ s nikým jiným než vždy pouze sám se sebou. Vnitřní a vnější alchymie jsou jednotné. Vítězíš jen sám nad sebou.
Toho si buď navěky vědom, až tu budeš přebírat otěže.
Zakládat komunitu, opravovat dětské hřiště, přebírat starostovský úřad, spouštět firmu, rozjíždet hudební skupinu, až uspořádáš svou první výstavu.
Dobyl jsi výšeHrad své osobnosti. Stal si se prezidentem. Hájíš tu nejvyšší úřad. Vnitřní hodnost, jejímž úkolem je vytvářet vnější hodnoty v našem světě.
Obdržel jsi klíče od tohoto světa.
Čekali jsme na Tebe dlouhé věky, spasiteli.
