Jeden takový vám dnes řeknu. Když jste po nějakém úrazu, zkoumáte jestli na tom budete stejně dobře jako před ním. Když jsem slyšel od lékaře, že to právě takové už nikdy nebude, dostalo mne to. Nechtěl jsem přijmout, že jedna noha bude už navždy horší.
První jízda na kole byla srandovní, neměl jsem na noze po měsících ležení a berlích žádný sval, jen takovou hůlku obalenou kůži, ale nějak to šlo.
Asi rok a půl trvalo, než jsem se zjistil, že zase mohu běhat. Opřít se do obou nohou a odrazit se. Zjistil jsem to náhodou, když jsem chtěl doběhnout tramvaj. Byl jsem z toho tak nadšený, že jsem začal hned běhat. Během pár týdnů jsem se úplně zničil a další léto padlo na sbírání sil. Ta touha po pohybu nešla ukočírovat.
Když jsem to rozdýchal, zkusil jsem tenis. A ten mě hodně baví. Druhý den se třeba nemůžu hýbat, ale stojí to za to.
Pak se přidal plážový volejbal, další aktivity, dnes cvičím denně. Koupil jsem si longboard, na kterém musím stát každý den a minulý víkend jsem poprvé vyrazil na adrenalinový festival. A tam mi to došlo.
Když jsem se nechal táhnout na wakeboardu, totálně jsem vyhořel, zajel jsem tak akorát pod hladinu a myslel si, že mi to utrhne nohy. Marný pokus.
Jako na potvoru za mnou přišla reportérka z festivalového magazínu - jak jsem si to prý užil? Hledám odpověď, jsem ještě trochu zpruzený, ale pak mi svitne a dostaví se aha-moment.
Nikdy bych na takový festival nejel, kdybych si kdysi nerozflákal kotníky na cucky. Nezajímal by mě tenis, nekoupil bych si longboard, na kterém je mi těžko udržet stabilitu, jednoduše proto, že nemám ještě plnou pohyblivost a ovladatelnost chodidla zpět.
 |
| Foto:autor |
(Je zajímavé, že nejvíce "zasekaná" část nohy, je naprosto přesně ohraničena tmavší kresbou rozlehlého mateřského znamínka, které vypadá jako letní opálená kůže. Detailně jsem to zkoumal, hranice "normální" kůže jasně určuje, kde končí i mé "normální" chodidlo a kde je část, která je po úrazu zatuhlá do teď. S mateřským znamením se rodíme. Je zvláštní, že jsem musel čekat skoro půl života, aby se jeho "označení" naplnilo. Jsou naše mateřská znamení jakousi karmickou mapou?)
A nikdy bych nevyrazil na adrenalinový víkend. Za dva dny sedmadvacet zážitkových aktivit. Nikdy. Nezajímalo by mě to. Nikdy mne pohyb nijak neučaroval. Vydávat a psát, to ano. A pít čaj. Byl jsem takto spokojený. A tak všechna čest organizátorům, kteří dokázali připravit tak fantastickou událost. Potkal jsem tolik úžasných lidí, propojil se s mnohými. Užil si dosyta vody i poezie. Pro mne ideální mix. A flyboard by se měl spíše jmenovat waterorgasm.
Nějaká synchronicita? Ano, den předtím někdo vypadl z programu, řekl jsem YES a tak si mne vesmír zase dovedl na správné místo. Díky Tome!
Ať žije JUST LIFE festival. !!! Nenechám si příště ujít. Díky moc!
A tak si říkám, jak to s těmi úděly vlastně je. Vím, že nemám tělo, jaké jsem měl předtím. Nebudu si nic nalhávat. Ale zjistil jsem o sobě díky tomu tolik, že jsem jen a jen vděčný. Dostal jsem se na nová místa. Mám svoje "znamení" rád.
Hledám ještě nějakou metaforu. Beru to tak, že jsem byl nějak dobře vystavěný dům, dnes jsem pobořený, ale makám na své rekonstrukci a můj dům je ještě bohatší a plnější než kdy byl dříve.
Nemám pravdu, milí přátelé v bolesti?
Možná právě ležíte v posteli, koukáte na kapačku, můžete být zraněni na srdci nebo vás jen příliš vyčerpal život. Nebo vyčerpal vaše konto. Sledujte hodiny. Den za dnem budete procházet rekonstrukcí. Tak máte umělou nohu místo té původní. Exekutor byl nepříjemný? Zmizel vám z života milovaný člověk? Samozřejmě, to všechno je motivace. A s tou nohou si ještě báječně užijete, to si pište, i když vás v tuhle chvíli ovládá jen vztek. Může se zdát, že se nic neděje, ale už to raší, to je dané.
 |
| Foto:autor |
Vesmír píše jen Příběhy s dobrým koncem. A proto, když takový konec není v dohledu, vyhlížejte ho. Zavřeli byste knihu před jejím zakončením. A to se nedělá. Vlastně je to hodně neuctivé k autorovi. Tím myslím Vás.
Napište svůj Příběh do konce.
Je to jako kdybyste přestali vracet míčky během posledního setu v tenisu. Projedete celý zápas. I když jste do teď exhibovali. Vítěz hraje do poslední vteřiny, jinak to nefunguje. Nelze zavřít knihu v půlce, to je bláznovství. Neznáte pointu. Nesledovali jste cestu Hrdiny do strhujícího Vítězství. Nepočkali jste na Sklizeň. Pláčete nad holou půdou, která je ale plná rašících semen, které vyrazí záhy na povrch.
Napište svůj Příběh.
Napište.
Svůj.
Příběh.
____________________________________
Váš Příběh je důležitý. Napište ho kvůli sobě, kvůli ostatním ho pošlete dál. Dostali jste, abyste dávali. Není to jen váš příběh. Patří všem. Patří do projektu 10000 okamžiků. Kontakt: synchromysl@gmail.com.
Nechte váš Příběh zaznít těm, kteří ho potřebují.
_____________________________________________________________
Aktuální pozvánka:
Interaktivní dílna Synchroshop (tříhodinová miniverze)
15.7. 2015. Kulturní centrum Kostel. Mělnické Vtelno. (18 km od Mělníka)
18-21h.
Mimořádná příležitost zažít techniky ze Synchroshop dílny za dotovanou cenu.
Více ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat